Vaše příběhy

Ano, byla bych moc ráda za kontakt, prosím, pokud bys mohla, tak mi ho pošli do emailu, adresa je magdalena.m001@seznam.cz. Děkuji moc!

Je dobre, ze to chces resit. Znam nekoho, kdo to umi. Uz je dost stary, ale porad aktivni. Kdybys na nej chtela kontakt pisni.

To nevím, ale hodně lidí se u nich modlilo v negativním stavu, protože šťastní lidé se moc nemodlí.
Většinou si je generace uchovávají, nebo kupují coby starožitnosti.
Nejste křesťanka ale možná víte, co se píše v Písmu Svatém:
"Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí. Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti" (Ex.20.4,5a;)

nejsem křesťanka, ale zaráží mě, proč by měly vadit křížky a svaté obrázky?

Žádní tajemní lidé, kteří přijdou a třeba kropničkou a svěcenou vodou vysvětí váš dům, ve kterém budete hned, jakoby mávnutím kouzelného proutku šťastni neexistují. Znali bychom je a byli by na roztrhání. Keždému by se jejich pomoc hodila.
Pokud by váš dům skutečně stál na zmiňovaném negativním místě, byl by to problém. Ale nemyslím si to. Negativní energie by působila v širším okruhu, než jen ve vašem domě. Není problém si to ověřit z historických pramenů.
Na vašem místě bych se zbavil všech "svatých" obrázků, podivných dárků a předmětů po předcích. Zrušte nevhodnou symetrii vašeho obydlí přestěhováním nábytku, přerovnáním knížek v knihovně, obrázky rozvěšte jinak, přesuńte postele v ložnici...
A zapomeňte na esoteriku, vaším hloubání o ní si situaci zhoršujete. (V dávných dobách nebyla esoterika pro každého, tak jak je tomu dnes. Mělo to své důvody.) Své strachy pojmenujte nějakým legračním jménem čímž snížíte jejich důležitost ve vašem životě.
Píšete, že před osmi lety to bylo lepší? Vše v přírodě probíhá v cyklech. Pozitivní a negativní se u lidí střídají zhruba po sedmi letech. Domnívám se, že vaše trápení pomalu končí...

Ahoj, mam podobnu skusenost s domom mojich rodicov. Kupili pred 30 rokmi stary dom,prerobili ho a nastahovali sme sa. Byvali tam chvilu a po mozno dvoch rokoch zacali hadky, nedobra atmosfera atd.. potom sa dozvedeli, ze sa tam predchadzajuci majitel zabil na schodoch,ale niekto mu dopomohol atd... divne zvuky,hrmoty ktore tam od zaciatku boli sme zacali ignorovat... . Po case sme ja a sestra z domu odisli,zostali tam len rodicia. Co som si uvedomil az teraz je, ze z podlahy ide neskutocny chlad,pricom su tam koberce a otec podlahu ixkrat izoloval... . Jedine co ti poradim je odstahovat sa inde.Suhlasim s Garfield.

která mnohé zmátla: místo "Naše generace má dům" tam mělo být "naše rodina má dům". Omlouvám se.

Moc děkuji za reakce a komentáře. Abych vysvětlila ty generace: postavili ho moji předkové, ale aby jej moji rodiče, kteří tam bydleli s dědou a babičkou, nemuseli prodat nikomu cizímu kvůli finančnímu vyrovnání s dalšími dědici ( sourozenci, kteří našli domovy jinde ), koupili jsme jej s manželem my a nastěhovali se tam. Naši si koupili menší dům jinde. Jako dítě mám na dům hezké vzpomínky, protože dítě spoustu věcí vidí jinak, respektive je nevnímá, to až s odstupem času. Skutečně z těch, komu dům patřil nebo tam bydlel, opravdu šťastný nebyl nikdo a nemyslím jen pocitově. Byly nemoci, vzájemná nevraživost, špatné vztahy v rodině, různé nehody, závislost na alkoholu apod. V domě jsme ani náhodou navíc nebyli "sami", byla tam nějaká entita, která se projevovala, ale nevyvolávala strach. Jen o sobě dávala vědět. Naučili jsme se s ní žít, byl to podle mne někdo z těch, co dům vystavěli. Navíc se v tom domě tollikrát z různých úst vyslovilo něco jako: "já ten podělaný barák nenávidím!", že bych se ani nedivila, že by byl nasáklý tou hořkostí... Ivetě moc děkuji, má v mnohém pravdu.

budete sa velice divit, ale ja mam rovnaku otazku, generacie behom osem rokov nemohli byt v minulosti, preto som sa na to pytala, preto je prvy komenar irelevantny.

Kolik generací měl váš rod během těch osmi let od zakoupení onoho domu?
Pokud byť jen jedinou, pak jde o největší záhadu, která se kdy na těchto stránkách vyskytla.

jasne,majetek je jen pozemska vec a ja to taky tak beru a na tom nelpim za kazdou cenu.Urcite ze jsou lidske vztahy dulezitejsi.Nekdy ten majetek je pricina nesvaru v rodine,aji to u nas bylo....bohuzel.

jasně, je to člověk od člověka, není na nic mustr. Není důvod se domu bát. Jen jsem tím chtěla říct, že majetek jakéhokoliv rázu a velikosti je věc dočasná a nepodstatná proti vztahům a spokojenosti lidí.:-)

jo ,mas pravdu,ale kazdy to pocituje jinak a myslim,ze kdyby nas nas dum nejak zatezoval,tak bych ho taky strelila....jen zatim me proste nevadi a moje rodina si na ten dum zacina zvykat.Me taky dost vadilo,ze tam rodice zemreli,ale ted to nejak jde do pozadi i proto,ze se tam dost veci zmenilo,amodernizovali jsme toho dost a ty veci,co delal tatka uz jsou skoro vsechny pryc,tak je to proste jine.
Magdalenka to musi nejak vyresit,jestli ji ten dum trapi at se snazi to prekonat.Nekdy to chce jen cas.

ale neboj, já to píšu, že ten dům má trošku podobný osud s tím vaším, ale to neznamená nic, vždyť v každém starším domě někdo nějak zemřel. V tom našem i další člověk-přirozenou smrtí. Já ho měla ráda, ten dům, líbil se mi, byl krásný a dobře postavený. ALe nemyslím, že by se to s lidmi táhlo dál. Jsem šťastná v jiném, nezatížena minulostí. Prodat jsem ho musela, abychom se mohli podělit my pozůstalí. Ale jinde se cítím daleko líp. Co tím chci říct ale je, že závazek předkům, co se majetku týče, je přivazování se k neživé věci a to není dobré. My to taky dělali a nakonec-do hrobu jdeme každý holý a jinde je taky dobře. Čili pokud se tam Magdalenka s rodinou necítí a necítili se ani jiní, tak není důvodu to nezměnit.;-)

v tom našem domě taky dlouho, 22 let a taky se tam manželův předek oběsil, taky nemohl dál. Jen v tom nebyla nemoc, ale beznaděj.

kdyby se to lepilo na lidi, tak by se to lepilo ne na všechny, kdo tam přijdou bydlet, ne? Ale po generace, to už je divný. Předtím ,zdá se, když tam ještě Magdalenka nebydlela, potíže nebyly!

ja se co nevidet budu stehovat s rodinou do naseho domu co mam po rodicich.V tomto mem domku se muj tatka obesil,ale udelal to z duvodu,ze uz dal nemohl (mel rakovinu ),tedy ne,ze by ten dum nemel rad nebo neco takoveho,oni do toho domu dali vsechno a zili v nem radi,takze ani me neodradi to ze se tam stala takova vec...a mamka zemrela na srdce taky v tomto dome,takze dve katastrofi....taky jsem chtela ten dum prodat,ale pak jsem si to rozmyslela,opravujem ho a pujdem tam bydlet.Mam s toho sice trochu strach,ale myslim,ze to dost zalezi na nas.Rodice mam "on line" porat a tak si myslim,ze by je mrzelo,kdybych to prodala.
Takze ty ted mas podobny problem a jak rikam,zacnite u sebe.

Garfi,Iveta ma pravdu,co kdyz se to vse lepi na ty lidi a ne na dum.Takze to pujde s nema kamkoliv...jsem taky pro vnest do toho domu nejakou kladnou energii,tedy vyresit mezi sebou vsechny problemy a bude se zit lip a to vsude.

Milá kolegyňko, Vaše názory a Váš postoj se mi líbí a hlavně to má logiku, která jest blízká mému stylu uvažování. Pěkný den. Zbyněk P.

Mohu-li doporučit, tak si najděte web-stránky: Agartha.cz, a tam si najděte kontaktní číslo mobilu na pana Pokorného. Ten klidně za Vámi přijede, probere to s Vámi a případně i zajistí nápravu. Pěkný den. Zbyněk P.

mrzí mně to, neznám nikoho takového, co bys potřebovala

snažil svůj barák po předcích udržet. přitom tam ani jeden člen rodu nebyl šťastný, možná vyjma zakladatele, ale ten zas brzy zemřel. Takže jsem něco podobného zažila v rodině manžela a pak sama na sobě. Radši pryč.

este sa chcem spytat, pises, ze dom ste kupili s manzelom, takze ake generacie Vase rodu myslis? Tie po Vas? Predpokladam, ze ste ho kupili od predchadzajucich majitelov, ktore do Vaseho rodu nepatrili. Takze myslis generacie dalsie, Vase deti a vnucky?

nelpět na věci (je to jen věc), pokoušet se dům prodat dál a začít jinde. Každá nemovitost se jednou prodá-pokud nejsou fin.nároky příliš vysoké. Žít se má tam, kde je člověku opravdu dobře.

hlavy dohromady...chytněte se všichni za ruce,utvořte kruh a pošlete vaší nejzářivější energi do vašich těl.

že pokud toto uděláte tak váš dům přebere vaší pozitivní energii,vsákne se do zdí a do všeho co v tom domě je.
Bude zářit štěstím a dobrou náladou ,která se otiskne i do posledního hrníčku....

ptáš se co je s domem,myslím že s ním nic není.
Podle mě se jedná o negativní dlouhou linii karmy.
Vaši předkové co v tom domě bydleli nějakým způsobem trpěli a ikdyž s tím vědomě chtěli něco udělat tak se jim to nedařilo.Byli utečenci před sami sebou.
Navrhuji toto....přestat myslet v negativním slova smyslu.
Přestat se navzájem obviňovat a přestat podporovat nepřátelskou vibraci,která tam je nejspíš už od postavení samotného domu.
Zdá se mi,že někdo z vás je velice uzavřený a nechce s touto nepřátelskou vibrací nic dělat.
No asi tak...důležité je změnit myšlení všech kdo v tom domě bydlí.Musíte začít sami od sebe.Nějakou dobu to potrvá ale věřím,že se Vám to povede.
Je důležité dodat do vlastních srdcí více světla,páč ta černá barva co tam je,to světlo ubíjí a potlačuje Vaši životní sílu.Chce to víc sebeúcty a respektu.
Pak máte šanci karmu změnit.
Nepomůže žádné blbnutí se svěcenou vodou atd...začněte všichni od sebe.