Vaše příběhy

no já nevím jestli duchové nedokážou hýbat věcma ale asi předevčírem mně sama ze skříňky spadla plácačka na muchy začal mně praskat novej nábytek a jako tečka vypla se mně televiza a když jsem k ní přišla tak byla vytažená ze zásuvky aniž by tam někdo byl stalo se mně to před očima a taky si to nedovedu vysvětlit a přitom se mně nikdy nic podobnýho nestalo a v našem domě ani nikdy nikdo neumřel stavělaho babička z dědem kteří už umřeli ale ne doma

ja myslim,ze duchove by tema zaclonama nepohnuli,oni nema jen projdou,myslim,ze nedokazou pohnout necim hmotnym,ale my je nekdy muzeme jen videt,ale ne kazdy.

dík za odkaz, neznala jsem :o) zajímavé čtení!

EPRV777 EUROPEAN PARANORMAL REAL VOICES http://www.eprv777.cz/

Ty záclony se fakt samy od sebe zatahly !

snad ne na tebe:-). Jinak na tom příběhu se mi nezdají jen ty záclony, jestli tam fakt někdo nebyl...?

dva duchy jsem měla v bývalém bydlišti...neustálý neidentifikovatelný rachot.
Když jsem šla po zvuku a vyšla do patra nebo na půdu,slyšela jsem rachot zase dole v přízemí a tak pořád dokola. :-)
Jednoho večera jsem šla spát a já se po půlnoci vzbudila tím jak mě někdo chytil za krk.Byla to velmi studená ruka.
Jiný večer nás zase probudilo to že se s námi hýbala,třásla celá postel(přitom jsme ji tenkrát měli doslova narvanou u zdi,takže se s ní normálně nedalo pohnout).No a ten můj bývalý vylítnul strachy s postele a tím mě vzbudil a jak jsem si v polospánku sedla tak jsem cítila jak se se mnou ta postel ještě hýbe.
Později mi řekl že viděl v rohu místnosti poletovat světelné kříže.
Jojo toto moje bývalé bydliště bylo v okolí vyhlášené,každý věděl že tam straší lékař a jeho syn ,kteří tam kdysi zemřeli.
Je fakt že jedna místnost v tom baráku byla pro mě tabu,byla prázdná celou tu dobu co jsme tam bydleli.Měla jsem z ní divný pocit.
Bydleli jsme tam tři roky a já jsem si za tu dobu zvykla.Sousedi vždycky na mě když jsem byla v baráku sama a přítel odjel za výdělkem...ty se nebojíš být sama? a já jim vždycky odpověděla ne,zvykla jsem si.
Moje sestra viděla bílou postavu jak prochází kuchyní a bráchovi někdo v garáži při opravě auta odsunul klíč tak že na něho později nemohl dosáhnout.Musel proto vylézt s pod auta a zjistil že ho má posunutý o nějaký ten metr dál.Vůbec nechápal jak se to mohlo stát.
Měli jsme v tu dobu dobrmana a vždy štěkal do určitého místa.
Teď bydlím jinde a mám zase psa(brazilskou filu) a ta jako na sviňu štěká zase nahoře v baráku a štěká tak jako kdyby tam byl nějaký zloděj.
Jojo zase jsem si zvykla :-)Táhne se to se mnou a za mnou už několik desetiletí.
Běžně se mi zapíná televize,přepínají kanály na rádiu,praskají žárovky a další a další věci. :-)
Nedávno mi řekl jeden velmi duchovní člověk že prý mám zástupy zemřelých lidí na svoji zahradě a pořád tam na něco čekají...já vím na co.:-)