Vaše příběhy

Prosím Vás, nevím kolik je Vašem dětem, ale rozhodně je nenechávejte v tom hrozném prostředí. Sám z takového tak nějak pocházím a není to příjemné, už takhle mám tolik bloků. Co nejrychleji vyhledejte nějakou pomoc a chraňte své děti. Ale nejdřív začněte u sebe, Vy jste základ toho problému. Proto už na nic nečekejte a odpusťte si, uleví se Vám a Vy budete moci pomoct svým dětem a se svým životem ''ještě'' něco udělat!

Přeji hezký den a držím Vám palce,
Vždy je ještě čas ;)

Děkuji vám všem za vaše reakce na můj článek.Ráda bych se smála a měla radost ze života,ale nějak to nejde.
Jsem precitlivělá a není mi lhostejné utrpení druhých.Kdyby šlo, aby se všichni měli rádi a nebylo žádné zlo.Bohužel to není možné.Miluji klid,harmonii.Toužila jsem vždy po šťastné rodině.Dětičky mám,ale partneři se nějak nevyvedli.S muži to prostě nějak neumím.Mám jeden velký problém,ale bojím se s tím svěřit.Možná by pomohla hypnoza nebo regresivní terapie.Nemám s tím ale zkušenosti a ani nevím na koho se obrátit.Neznáte někoho,kdo se tomu věnuje na Plzeňsku?

Strach ze tmy?
V noci není nikde nic jiného, než ve dne. Tohle řekl jeden vedoucí před časem na táboře jedné malé holčindě, která nějak nemohla vydýchat noční bojovku, kterou jsem mimochodem připravil. A ta holčička mu pohotově odpověděla, " Já vím" a pak dodala " kromě oběšence a useklé hlavy a závory, co se sama otvírá a rytíře v brnění a těch tajemných zvuků." A on se jí zeptal, čeho se bála nejvíc. A bála se těch zvuků. Ty nebyly moje práce.
Lidi se nejvíc bojí toho, co nevidí a neznají.

Mně taky pořád radí, abych se měl rád a že jsem hrozný negativista. Ale co s tím? To se mám začít přetvařovat a předstírat, že je vše v poho?
Radu na to neznám, prostě to beru tak, jak to je.
A strach mám taky. Snad jen blázni se nebojí. Ale jde o to se s tím strachem poprat a překonat ho! A je jedno, z čeho ten strch je. Jestli ze tmy, nebo z někoho, kdo Ti ubližuje.
Pokud jsi rozhodnutá odejít od partnera, tak to udělej. Jen bych si dovolil jednu praktickou radu.
Nevím, jak jste na tom, jestli Tě třeba nebije, nebo tak něco. Ale zvž, jestli by nebylo lepší mu tu novinku zdělit a mít vedle sebe někoho. Radši většího než menšího. Nevím, jestli máš kam jít, ale i azilový dům pro matku s dětma bude lepší, než byt (dům) s někým, kdo Tobě i dětem ubližuje.
Víc poradit nemůžu, i kdych sebevíc chtěl.

Hodně štěstí....

Ja jsem míval strach ze tmy (a hlavne kdyz jsem byl sám ve tmě) ale tedka (vazne docela nedavno) se to nějak zlepšilo, ale ani moc nevím jak se mi to povedlo. Vždycky kdyz jsem se byl tak jsem si představoval že jsou kolem mne andělé a jakoby kolem mne dělají světelný štít a požádal jsem je aby mne zbavili negativních myšlenek a docela to pomohlo. =) tak to taky zkuste

bát se tmy je lidské, já tmu taky nemám ráda, ale skoro bych řekla, že ony všechny nepříjemné pocity po ulehnutí si přivoláváte sama - protože zřejmě podvědomě teprve v posteli "vypnete" a přestanete se chránit - a Vaše negativní energie přiláká kde co. A o té negativní energii víte, Vy jste hotový generátor podceňování, malomyslnosti a sebemrskačství. Manžel odejde, vezme Vaše nejstarší dítě, asi ví proč a že tím svou dceru chrání, když Vy žijete v nehezkém, neharmonickém vztahu a necháte si ubližovat, ba takovému ještě rodíte děti. Proč? Kvůli čemu takové sebetýrání? Sama sajete lidem energii, to dělá každý, když neví z čeho a jak brát, nemusí být ani energetický upír. Co je tam dál? Přitahujete a na lidi posíláte pomstu? I to se vrátí jako bumerang, byť by se zdálo, že si dotyční trest zaslouží... Jarko, Vy si především potřebujete srovnat sama sebe, svůj život a potřebujete se od něčeho odrazit. Zcela neesotericky vyhledejte psychologa nebo psychoterapeuta či jiného odborníka na duši. Možná i regresního terapeuta. Až se naučíte mít ráda sama sebe, dostane se i na strach z tmy. Ten zmizí sám od sebe, až se především přestanete bát sama sebe.

Přečtěte si knihy Vadima Zelanda - Ovlivňování reality. Dají se najít na netu. Uvidíte, že se vše v dobré obrátí...

Moc se omlouvám za určitou tvrdost, co Vám napíši, ale myslím to jen dobře − to na úvod. Milá kolegyňko, neserte mě a přestaňte býti takovou pasívní a negativní!! Uvědomte si, že je zapotřebí, aby jste si nejen sama-sobě odpustila (a to celkově a do hloubi − a byla o tomto aktu přesvědčena), aby jste si sama-sebe začala vážit, a hlavně, aby jste se začala míti ráda!!! (Zde nemám na mysli žádnou sexuální deformaci, či určitou sobeckou samolibost!!). Myslím tím jen to, aby jste se „obrazně řečeno“ nebičovala bičem, či se neustále neukřižovávala na kříži pro něco, co bylo Vámi zcela špatně uchopeno a pochopeno, a co jest zcela postaveno „na hlavu“!! Ano, je zapotřebí si odpustit vše, a začít se míti ráda!! Toto Vám přinese onu, Vámi požadovanou, změnu, a také Vám to přinese tolik vyhledávaný pocit klidu a míru. Zjistil jsem (a mám to potvrzené na sobě samém -mimojiné), že : situace a „negativní“ dopad akcí a úkonů na Vás jest pouhopouhým důsledkem Vašeho stávajícího přístupu ke světu. Nebo-li: přestaňte se obviňovat, sebemrskat, a zbavíte-li se i onoho negativního přístupu a pohledu na tento svět, a nahradíte-li toto vše úsměvem, dobrou náladou a pozitivním myšlením a uvažováním, tak potom Vás budou potkávat jen „dobré a příjemné“ důsledky a dopady. Je zapotřebí začít s touto změnou okamžitě, a nevymlouvati se na nic a na nikoho!! Přeji hezký den. Zbyněk P.

předpokládám, že jsi navíc ještě až po uši v poporodní depresi, utíkej k doktorovi!

podle toho, co jsem přečetla, se táhnou tvoje problémy od dětství. Má to důvod, víš ho ty sama. Teď jsi ale dospělá, máš odpovědnost za děti a to je moment, kdy se musíš opravdu zastavit a zhodnotit,jestli takový život chceš žít dál. Zvaž, jaké dětství svým dcerám připravuješ pokud zůstaneš v takovém svazku. Děti potřebují oba rodiče, ne ale bezpodmínečně! Jestli takový otec jako je tvůj partner, tak je lepší žádný, neboť nebude přínosem, jen jim způsobí trauma možná i doživotní a ony budou možná pokračovat ve stejném srabu (promiň, je to ještě decentní slovo) jako ty... a neboj se, zvládneš to, takových žen je mnoho. Jestli tě kdokoliv sráží, tím spíš se musíš vymanit nebo přijde nemoc. Co pak budou dělat tvoje děti? Myslím, že své problémy sama nezvládneš, zajdi za svým lékařem, svěř se mu a požádej ho o doporučení k odborníkovi, se kterým vše rozebereš. Jednej rychle, každé další otálení bude jenom prodlužování utrpení, držím ti palce!!!

některý z tipů, které jsem zde sepsala v článku s názvem: Nespavost a babské rady...... Já s tím mám velice dobré zkušenosti (i u druhých osob).

v hlavě a kterými se v duchu zabýváme se nakonec opravdu stanou...., pokud nepřestanete věřit, že máte Osudem určen těžký a neradostný život, pak si ho opravdu skutečně prožijete. Musíte začít u sebe v hlavě, začít věřit, že bude líp a sesbírat odvahu k tomu, abyste udělala věci tak, jak cítíte, že by měly být. Pak se vše v dobré obrátí. Přestaňte se bát, strach svazuje a vyšťavuje. Věřte v sebe a ve svou vnitřní sílu. Vy nikdy nebudete sama, máte tři dcery, tak jim svým příkladem ukažte, jak statečné ženy mají v životě být. Hodně štěstí.

Řekl bych asi to samé, co iveta. Pokud máte strach ze tmy, nebo se necítíte někde dobře, tak se nebojte a v duchu přiviolejte svého strážného anděla a požádejte ho, aby na vás v noci dohlížel. Já jsem taky kdysi měl velký strach ze tmy a tohle měš ho úplně zbavilo. A také můžete toho svého anděla požádat, aby vám dal sílu tomu příteli říct, že už s ním nechcete být, že se ho bojíte a chcete tedy, aby odešel. Mělo by to zabrat. A tady bych ještě chtěl poslat odkaz na jeden zajímavý rituál, který opravdu pomáhá. Tento rituál je popsán zde. http://karolinaloskotova.blog.cz/0808/jak-se-ucinne-ochranit-pred-vysavanim-jinou-osobou Sice nevěřím všemu, co se zde píše, ale některé věci jsou dobré.

Pokud můžu poradit....změňte od základu Váš život a vneste do něj trochu té pozitivní energie(přestaňte ten strach vyživovat)protože jestli se Vám podaří přetransformovat negativní energii za pozitivní,věřte ,že se zdvojnásobí.
Nebuďte smutná....radujte se s každé maličkosti:-)
Přeji hodně štěstí a lásky.