Vaše příběhy

Kontakt se zemřelými

Skutečnost, nebo jen psychika? - (komentáře)

Dave
Poděkování a připomínka
29. 07. 2012 10:18

Děkuji všem za jejich názory. Ano, je pravda, že jsem jsem ten příběh vložil proto, že jsem "zvědavý" na názory, popř. zkušenosti, jiných.Jinak by to zvěřejňování přeci nemělo smysl. Z některých komentářů jakoby vyplývá (např. od Vladimíra), že jsem ho k tomu psychiatrovi "hnal" já, ale on se tak rozhodl sám, já jsem mu to jen doporučil. On totiž z toho nadšený příliš nebyl, že vidí svou zemřelou matku. A čekat, jak se to bude vyvíjet, mi připadalo riskantní, zemřela mu matka a to nikomu na duševním zdraví nepřidá. A jen tak pro informaci - ne každý, kdo se rozhodne navštívit psychiatra musí být magor. A ještě pro Vladimíra - to že se k některým jevů stavím spíše skepticky ještě nemusí znamenat, že se o záhadné jevy nezajímám.
Perchta
*
26. 07. 2012 7:53

Já si nejsem jistá, ale setkání s člověkem, kterého jsme za jeho života milovali, a který nám zřejmě nehodlá ubližovat, neděsí nás, jen si "vzpomene a ukáže se", ta by mě asi k psychiatrovi OKAMŽITĚ nepřivedla, jiná věc je, jestli by se obtíže stupňovaly a zhoršovaly.....
Dana P.
Jelitko
25. 07. 2012 21:56

já už jsem o tomto fenoménu četla dřív, ačkoliv jsem se s tím nesetkala, vím o tom a asi by mne to příliš nevyděsilo. Ale věřím, že jsou lidé, kteří neměli potuchy a když je něco takového potká, jsou vystrašení a pochybují o svém zdraví. Může je to dovést k doktorovi. Ten předepíše prášky. Ale opravdu pomůže?
Jelitko
ahoj
25. 07. 2012 11:04

ja bych to taky nelecila u psychiatra,to jsou normalni jevy a spis bych to s dotycnym probrala sama a verila bych mu to.Vzdyt s tech leku se z nej muze opravdu stat cvok a pak to bude problem.
Podle me tyto jevy pominou samy,chce to trochu casu a clovek sam se s toho spamatuje a pak bude klid.Nejakou dobu se nekteri zemrely tady opravdu zdrzuji.
lup
do diskusie
23. 07. 2012 22:43

Kolega spal u nejakého kamaráta v izbičke. Vo večerných hodinách si ľahol a o chvíľu prešla okolo neho akási babka v zástere. Videl ju celkom zreteľne, cez okno svietila pouličná lampa. Ráno to povedal kamarátovi a ten mu potvrdil, že v tej izbičke bývala babka. V čase kolegovej návštevy už dlhšiu dobu na onom svete. Kolega kamarátovu babku nepoznal. Nemal dôvod na psychické halucinácie.

Takže takéto udalosti považujem za reálne.
S pozdravom LuP
vladimír
pro Adanom
23. 07. 2012 19:49

No, nic proti autorovi. Možná se spletl a ten příspěvek chtěl původně poslat na web nějaké asociace psychiatrů... Pro autora: nic ve zlém, sranda musí být :).
Adanom
Vladimir
23. 07. 2012 19:05

Autor je tu podle mne ( muj nazor) proto ze v nem hloda a to taky sam napsal.
Nejspis ho zajimaji nazory druhych. :-)
vladimír
komentář
23. 07. 2012 18:25

No, já si tedy myslím, že hnát někoho k psychiatrovi a pak mu ještě nechat nasadit kdovíjaké léky, jen kvůli tomu, že se setkal s něčím nevysvětlitelným je vyloženě zcestné. Už jen léky, i při krátkodobém užívání, poškozují např. játra. Mohlo se zde jednat samozřejmě o projev počínající schizofrenie. Pokud by snad byl alkoholik tak např. deliria tremens, pokud by aplikoval třeba LSD, tak halucinace také zákonitě nastávají. Předpokládám ale, že ten kamarád nebyl ožrala ani feťák. Schizofrenii lze také vyloučit, léky byly vysazeny a žádné další projevy nezaznamenal. Prostě se asi mělo počkat a ne hned někomu sugerovat, že může být magor (estét promine).
Autor uvádí, že na "duchy moc nevěří", já ostatně také ne a podobné jevy vysvětluji jinak - ne však docela přirozeným způsobem. Když ale autor na podobné jevy "moc nevěří", tak proč tedy tyto stránky dohledal a, byť občas, je navštěvuje? Tak asi tu existenci něčeho záhadného, paranormálního přeci jen trochu akceptuje...
Anki
halucinace
23. 07. 2012 16:37

No, já bych se přikláněla (i když nerada) k té halucinaci. Protože jakmile začal užívat prášky, tak to ustalo. Kdyby to byl duch zemřelé maminky, tak na to by žádné prášky asi nepomohli si myslím. A nebo by to odeznělo samo i bez prášků, ale jen za delší dobu. Psychika je záludná věc, a ztráta blízkého je hrozná v jakémkoliv věku. A můžeme s tím počítat sebevíc.
I když samozřejmě, všichni bychom si přáli, aby sme se po smrti někde ocitli, aby to nebyl úplný konec.. a pro své blízké si přejeme to samé. Ale kdo ví..
PS: já tedy na duchy a život po životě věřím z celého srdce a přeji si, aby něco bylo.
Perchta
*
23. 07. 2012 7:51

Já bych to za halucinaci nepovažovala. Jak již psala Sylvie, každý tu nechává energet. otisk. Myslím, že skutečně mohl vidět maminku, tak, jak si ji pamatoval.
Adanom
.
22. 07. 2012 23:25

Nekdo nekomu jinemu kdo ma takovy zazitek muze jen tezko rict ( znamena taky potvrdit nebo vyvrati ) jestli je to skutecne a nebo neni. Zaver - odpoved ( jestli to je skutecne nebo neni ) nezna ani ten dotycny sam co to videl.
Jde o to jak to dotycny co to videl sam pojme, jde o to jaky je to clovek, jak si to sobe umi vysvetlit a k cemu se priklani vice.
Dana P.
Předpokládala bych,
22. 07. 2012 22:50

že úvodní otázka byla již zodpovězena. Přítel přece vyhledal odbornou pomoc (nic proti tomu), jedl prášky (jaké a pročpak vlastně?), podstoupil psychoterapii (bylo to opravdu tak zlé?)- jak mu tedy odborník vysvětlil co vlastně viděl?
Adanom
Dave
22. 07. 2012 21:39

Rozumim Ti, protoze jestlize se Tvuj kamarad ( nebo jestlize by se drive ci pozdeji ) mohl zacit bat o sve psychicke zdravi ( navic jak pises neveri na tento fenomen ) pak by uz jen ve vlastnim zajmu hledani nejake pomoci bylo na miste.
Je jasne ze jsme ruzni a nekdo takovehle situace ktere popisujes zvlada uplne jinak nez naopak nekdo jiny.

Na Tvoji uvodni otatku je Dave slozite odpovedet. :)
Sylvia
Dave
22. 07. 2012 20:53

V prvom rade by som verila tomu, co vidim. A hlavne do jakej mieri moze byt prekvapiva smrt matky, aby clovek mal z toho az halucinacie a psychicku ujmu. Je to tazka strata, ale ono to znie mozno zvlastne, ale v tomto veku sa s tym uz viac menej clovek zmieruje a pripravuje sa na to. Preto si myslim, bezat si hned pre prasky k lekarovi....neviem, navyse ju vidaval na miestach, kde travila najviac casu a mala to tam rada. Halucinacie by zrejme fungovala tak, ze by to boli zvuky casto v necakanych situaciach a vidiny aj v autobuse, skole, v obchode, keby mali povod v narusenej psychike.

Hlavne by som aj vedela, ze neblaznim a ze to ma jasny dovod, ktory je docasny.
Dave
Dotaz pro Sylvii
22. 07. 2012 20:09

A když ne třeba práškama, tak jak byste to řešila. Připusťme, že to bylo psychikou. Myslíte si, že se tomu měl dát volný průběh a nechat to skončit kdo ví jak? Třeba i za cenu ztráty duševního zdraví toho mého příbuzného? Prostě ho nechat třeba zbláznit?
Sylvia
:-)
22. 07. 2012 11:44

Moze to byt aj psychika, neviem teda, ci by som to riesila praskami. Ale existuje fenomen, kde sa takto zjavuju niektore osoby na miestach, kde zanechali po sebe nejaku energiu, hlavne kde casto chodili a mali to tam radi. Napriklad sa zjavovali Maria Antoinetta vo svojich zahradach alebo bol znamy pripad, kde sa v nejakom sale v Louvri zjavil dvom zenam Ludvig XVI na trone aj s celou dvoranou a videli to obidve zeny. Ja myslim, ze kazdy zanechava v niektorych momentoch v casopriestore nejaku energiu, ktora sa z nejakeho dovodu zhmotni do obrazu, neviem ci je to tento pripad, ale podla mna to existuje a nie vzdy to musi byt halucinacia.
bubaku
Ahoj
22. 07. 2012 11:15

ahojky,mé nejlepší kamarádce se před čtyřmi roky zabil pětadvacetiletý syn,spáchal sebevraždu.Ona ho také vídávala třebas jen projít okolo baráku,stát před oknem jak se do něj dívá atp.Myslím si,že v těchto případech hraje velkou roli psychika,kdy vám milovaný člověk chybí a mozek pak vidí to,co srdce žádá.Nepopírám ale,že je nemožné,že duše z nějakého důvodu nemůže odejít tam kam má a nějaký čas se potuluje mezi námi.
Dana P.
Dave
22. 07. 2012 10:14

jedna moje babička zemřela v 78 a dědeček tehdy 80 ji nějakou dobu po její smrti podobně vídával. Taky jsme z toho byli u vytržení co že to vlastně viděl? Já jsem o tom nikdy nepochybovala i když vysvětlení jsem neměla (vlastně v té době jsem se už o takové záhady zajímala a něco jsem i měla přečteno)...