Vaše příběhy

asi ano. Připadá mi divný, že zrovna ona, protože mnohem blíž mám k jiným lidem, kteří tu už nejsou, ale vzpomíná na mě ona, přitom já si jí moc neužila, byla jsem malá, když umřela 9-10let...
Prostě to člověk asi neovlivní, kdo nad ním bude bdít...

prababička to tak chtěla - abys měla radost :o)

s ním je to někdy fakt náročný :D a to je to mladej chlap (3*), bojím se, co budeme mít doma, až nám bude 80 :D. Výchovou to možná bude, protože u nich to má i jeho taťka a teta...

Určitě to byla prababička :D... Vůbec jsem se nebála a poprvé v životě jsem měla z takového zážitku radost a ne strach...

jak si s námi podvědomí pěkně hraje :o) fajn, že máš ze snu tak pozitivní pocit a že tě prababička přišla pozdravit a zase se ti ukázala.
Mimochodem já mám stejné tendence jako tvůj manžel, je to peklo, co pořád přechovávám, že by se mohlo ještě hodit mně nebo někomu jinému...neumím lehce vyhazovat... asi následek výchovy?