Vaše příběhy

Podle některých odborníků tyto fenomény mohou být vyvolané i psychikou živých lidí, která je v určitém rozpoložení (píšete o vypjatých emocích)... Ale samozřejmě je to jen jedna z možností...

myslím si, že tady to bylo tak nápadné, snad protože to byla opravdu veliká rána se kterou absolutně nikdo nepočítal anebo ta smrt byla nějakým způsobem zbytečná....

podle me se to urcite stava kazdemu zemrelemu,ale malokdo si toho vsimne...

Zajímalo by mě,jestli se to stalo jenom u dvojčat, uvedených v příběhu, nebo i u jiných narozených zemřelých dětí.

Podobné príbehy som čítal. Podľa môjho názoru sa mohli dušičky detičiek takto rozlúčiť pri odchode z tohto sveta.
S pozdravom LuP

i já jsem s příbuznou,shodou také zdravotní sestrou prožívala její životní tragedii,výsledek je stejný,co odsuzovala,neuznávala,jest minulostí....dnes věří,ža existuje něco mezi nebem a zemí..

otřáslo to tam každým, byla to veliká tragédie. Ale ta jedna, která zažila "odchod" dušiček je více pokorná k životu. Asi byla na správném místě ve správnou chvíli.

je to moc zajímavé,musí dostat takovou"pecku"aby pochopili....

sestřičky nastala změna určitě. Začala věřit v existenci lidské duše, z materialisty se stal otevřený člověk ke spirituálním věcem, začala věřit na posmrtný život. S tou druhou se neznám.

nemocnice jsou vážně strašidelnější než kdejaký hrad. A není se co divit.občas to už fakt není sranda.

Zajímalo by mne,zda se u těch sestřiček ,po tomto prožitku ,něco změnilo v jejich životě.

Jsou prostě situacee, které ani lékař, ani profesionální zdravotní personál nemůže ovlivnit. K pochybení může dojí všude, bohužel i lékař se může mílit, je to také jen člověk, ale tento případ se opravdu těžko odhalí. A pokud by měl porodník sebemenší pochobnosti, radči zvolí císařský řez a dítě je venku do minuty a jde to i rychleji.

S tím bušením na dveře, kde jinde by mělo strašit, když ne v nemocnici. Sám jsem dělal 7 let v nemocnici a párkrát jsem doprovázel sestřičky do šaten. A bály se tak moc, že nechtěly abych odešel i když se převlékaly.
Obšas spadly hodiny někdy sám jezdil výtah, nesvítila světla v márnici a někdy vyhasl kotel.

me sel s toho pribehu,jak jsem ho cetla,mraz po celym tele.Me taky pripadne,ze to byl varovny signal,aby pochopili,ze se je mohlo jeste zachranit.Nekdy lekari zavini z nedbalosti strasne veci a kdo jim to dokaze?

odejít v tichosti, klidu a pokoji, ale to v nemocnici asi jde jen málokdy....., tam je na to moc snahy vládnout nad životem i smrtí. Mně se líbí představa "převozníka"/ zubaté, co si přišel pro děti a vezme je tam, kde se o ně postarají lépe....

jako hněv a varování protože víme, jak často je nemocniční personál lhostejný i v případě porodů bohužel. Duše odcházejí v tichosti nebo ne?

se někdo zlobil anebo si pro "dušičky" přišli, aby si je odvedli....

omotaný pupečník kolem krku se dá poznat ze změněné akce srdeční poldu z monitoru, který se těhotným natáčí, ale musí se točit dlouho, aby se mimi pohlo a smyčku si utáhlo: srdce se mu zrychlí, jak se pohne jinak smyčku si povolí a srdíčko se zklidní.....i tak někteří lékaři císařský řez neiindikují...., uzly na pupečníku UZ vidět nejdou....

určitě šotek... ale z příběhu mrazí.
Mně to spíše přijde, že se "někdo" hodně hněval, že ty děti zbytečně umřely v místě, kde kvalifikovaní doktoři měli poznat, že jim hrozí nebezpečí?

bud´to je pomlčka nebo mi už taky slušně....:D!!!