Vaše příběhy

Nevysvětlitelné jevy

Prekognice? - (komentáře)

mississippi
Adanom
10. 02. 2012 22:46

Jo to znám. A podobných případů je dost. Ale není to pokaždé. Někdy jo, indy ne. Je to sice víc než 50 NA 50, ale není to tak často, aby to nedokázak skeptik vyvrátit nějakou složitou matematickou rovnicí.
Ale ti, co to zažívají vědí, že to zrovna teď nebyla náhoda.
Adanom
Missi
10. 02. 2012 22:31

Jednou jsem na plazi zamerila pozornost na sveho pritele ktery si cetl.To zamereni trvalo jen chvili. Myslenkou jsem vysilala telepaticky aby se na me otocil a usmal. No a ono se to stalo.
Ptala jsem se ho jak ho napadlo to udelat kdyz byl tak zabrany do ty knizky. A on rika ,ja nevim,proste me to napadlo tak jsem to udelal.

V tomhle pripade to nebylo u me tak ze bych zachytavala to ze se otoci a usmeje ale to ze se napojil a udelal to.Myslim ze k tomu musi sam ale dat vlastni svoleni. Vlastni vuli. :)
Adanom
:)
10. 02. 2012 22:10

Na tohle nemam jednoznacnou odpoved. Misi se me v tom oboji. :)
mississippi
Adanom
10. 02. 2012 21:57

A jak bys nazvala to, že vím, které auto mně pustí na přechodu? Jde to nějak ovlivnit? Je možné někomu vnuknout nějakou myšlenku?

Jinak věřím, že Tebe opravdu nechce nikdo praštit.
Adanom
:D
10. 02. 2012 21:49

Ou no :D nestava :-) To byl jen priklad preciiii :-) Me nikdo uz prastit vubec nechce :DDD

Ale jeden opravdovy pribeh,zkusenost Ti povedet muzu.
Nastupovala jsem do tramvaje. Pri pohybu na prvni shod do se me zjevila vize (probehla rychosti jednoho mrknuti oka) ze me nejaka ruka saha do kapsy a vytahuje me z ni mobil. (mobil jse v te kapse opravdu mela i ve skutcnosti)
V ten moment jsem zaroven dostupovala na posledni shod v tramvaji a zaroven automaticky spontanne vytvarim pohyb ruky do sve kapsy a v tom citim ve sve kapse neci ruku.
Jo ta ruka (jakisi mlady Rom) se chystala ukrast muj mobil,jenze se mu to nepodarilo,protoze jsem ho zastavila.
Zachyceni informace tomu rikam a je jedno jestli je to par vterin,par minut ,nebo par dni. ;)
mississippi
Adanom
10. 02. 2012 20:08

JJ Už mi to docvaklo. Intuice, šestý smysl, jo to je pro mně srozumitelné.

A stává se Ti často, že Tě chce někdo praštit kladivem? :-)))
Adanom
Missi
10. 02. 2012 16:48

Ano.
Ale nerikam tim ze se dostanes nekam. Mluvim o napojeni na informacni pole,neboli naslouchani Vedomi.Muzeme to nazvat treba i intuici,sestym smyslem.

Ale vzpomen na ten opar o kterym jsem psala,to je o tom ze jsem to ovlivnila svoji mysli,zmaterializovala jsem to.

Pak jsou jine priklady kdy to nepojimam jako ovlivneni mysli, ale jako zaznam z informacniho pole.
Treba priklad,ze se mam ohlidnou protoze se me nekdo chysta majznou kladivem po hlave. :-)
mississippi
Adanom
8. 02. 2012 19:39

Takže jestli jsem to dobře pochopil, dostanu se na chvilku někam, kde je přítomnost vlastně současně minulostí a minulost se prolíná s budoucností právě teď?
Adanom
:)
1. 02. 2012 11:13

Ty udalosti ktery se podle mne lisi od tech ovlivnitelnych ,ty ja osobne povazuju za zachiceni zaznamu z informacniho pole,nebo proste za schopnost naslouchat Vedomi ( to co je si vedomo ) byt na Vedomi napojeno.
Tohle Vedomi je neohraniceno. Z pohledu ktery neni omezen casoprostorem se vsechno prave deje,z pohledu casoprostoru se to jevi jako Poznani budoucnosti. :)

mississippi
co se stane
31. 01. 2012 21:07

Co to způsobuje. Jak ej možné, že to víme, než se to stane. Co, nebo kdo nás varuje a proč.
Stalo se mi to vloni, jel sem ns den na lyže, teda na prkno a napadlo mně, že když si zlámu hnátu, budu mít dost času na to , abych se dal do hromady a mohl jet ještě s dětma na hory. A jak to dopadlo? Při předposlední jízdě sem si přerrval vazy v kotníku. A spočítal jsem si to dobře , stihnul jsem se dát do hromady a zvládnul hory s dětma. Věděl jsem, co se stane, nebo jsem si to prostě přivolal tím, že jsem na to myslel?
lup
...
31. 01. 2012 12:38

Aj ja som sa s predtuchami v živote stretol veľa ráz. Podobne aj mne sa to stávalo len niekoľko sekúnd, maximálne niekoľko desiatok sekúnd pred udalosťou. Vo väčšine prípadov to neboli udalosti, ktoré by som mohol ovplyvniť - ako napr. vznik oparu. V niekoľkých prípadoch to boli udalosti, ktoré mne alebo inému minimálne ochránili zdravie, ak nie doslova život.

Predpokladám, že ide o akýsi druh poznania krátkodobej budúcnosti. Na akom princípe to funguje?
S pozdravom LuP
Jelitko
ahoj
30. 01. 2012 14:25

muj nazor je,ze kazdy ma tuto schopnost v urcite mire(nekdo vic nekdo min)a kdyz to budu brat podle me,tak kolikrat je to az neuveritelne.Vetsinou to co vidim dopredu co bude za rohem se me vzdy pravdive ukaze.Do jakych schopnosti bych to zaradila?Mozna predvidani ,slyseni sveho druheho JA,zkusenost....
Adanom
:)
30. 01. 2012 11:34

Taky se me stava ze neco vim, vidim, nebo citim dopredu.
Ty priklady se od sebe casto necim lisi.

Uvedu ted Jeden priklad ktery me pripomina ten Tvuj se zarovkou.

Nalivala jsem stavu a chystala jsem se ze oliznu tu kapku ktera Stekala z hrdla dolu.
Kdyz uz jsem se dotkla jazykem k oliznuti, problesklo me hlavou ze se me udela opar.
Ja to oliznuti vlastne ani dekokoncila. Opar se ale opravdu zacal klubat. Nejdriv jsem tomu nevenovala pozornost, zamyslela jsem se nad tim proc me vubec napadlo ze oliznu tu kapku a hned vzapeti rozjimam o tom proc me vubec napadlo ze dostanu opar. O neco pozdeji si uvedomuju ze me pali a pne pusa a opa rek se rodil na svet
:-).
Tady se taky nabizi otazka ,proc bych samu sebe ovlivnila , proc si zpusobit neprijemnost. Presto jsem presvedcena v tomhle pripade ze to neni predvidani ale ovlivneni. Stalo se to co jsem myslenkou zazehla.

Pozdeji jsem zkoumala jak se veci take muzou mit. V pameti muzu mit nejaky otisk, neco takoveho jako ze se me to uz stalo a nebo ze me to uz nekdy nekdo rekl. Tusim ze moje maminka rikavala , neolizuj lahve nebo budes mit opar.
No a to jedine vysvetleni proc me vubec napadlo ze opar dostanu. :)

Zarovky me taky praskaji ale osobne se nepriklanim k tomu ze se jedna o predvidani budouciho deje.
Honza784512
XXX
27. 01. 2012 22:58

Myslim, ze to ma více lidí, já taky, a docela si to užívám aspoň mám něco co kazdy nemá ;D
mississippi
intuice? předtucha?
27. 01. 2012 17:21

Vím o čen mluvíš. Míval jsem to a stále mně to provází. Je to u mně ale spíš varování. Ale je to většinou tak krátce před tím, že na to člověk nestihne zareagovat.
Někdy to jsou asi jen desetiny vteřiny, ale někdy vím, že se něco stane dost dopředu, abych s tím mohl něco udělat. Jsou to minuty, hodiny, někdy i dny.