Vaše příběhy

ahoj,nevím zda to byla hypnoza,či regresní terapie.Do hypnozy bych nešla, podstoupit regresní terapii,kterou při svým seminářích vede dr.marta Foučková je opravdu velice silný zážitek,a hlavně pomůže objasnit mnoho problému.

je to jako s radami - nevyžádané lépe nedávat. Jsou lidé, kteří jsou hrdí a chtějí si poradit sami, jiní se stydí přiznat, že pomoc potřebují, další si ani neuvědomují, že by měli problém a mají přesvědčení, že je vše v pořádku...

je asi prospěšná, ale někdy nám to co se dozvíme z minulého života může zkomplikovat ten život, který právě žijem. Tím nechci nikoho odrazovat. Znám lidi kteří si znovu prožili svů vlestní porod a říkali, že bylo moc hezké, cítit lásku, kterou cítí matka ke svému právě narozenému dítěti..Ještě se vrátím k tomu co napsala Jelítko. Snažím se pomáhat a občas mou pomoc někdo přijme. A to mi udělá pokaždé velkou radost. Ale setkávám se i s lidma, kteří mou pomoc odmítají a já přesto vím, že pomoc potřebují. To pak nevím, jak se zachovat.

mas pravdu je to bohuzel tak,pravda nekdy boli a je kolikrat lepsi ji nerikat.
Ale proc si delas takove nasili a tak moc to prozivas,to co jsi nekomu slibil tak samozrejme nikomu dal nezdeluj a tot je vse,neprap se a necim co se tebe nejak netyka.Pomoz lidem a dej jim dobre rady a jim se ulevi a je to.

To co mám, nebo nemám v podvědomí, asi říct můžu. Nevím, jestli je slib promlčený tím, že člověk zemře. Ale nějak vnitřně cítím, že slibu může člověka sprostit jen ten, komu byl slib složen.V minulém životě jsem něco slíbil, ale nemohl jsem ten slib splnit. V tomto životě jsem pár lidičká slíbil, že to co mi řekli si vezmu do hrobu. Nevím co lidi nutí se mi svěřovat. Je pak těžké s tím žít. To co slíbím, je pro mne svaté. A radši bych zemřel, než to prozradil. To co vím, může ublížit lidem, na kterých mi moc záleží a já prostě nechci ubližovat. Když jsem při vědomí, nebo když se mi podaří usnout, vím že nic nenůžu prozradit, ale při narkoze , nebo spíš při probouzení člověk o sobě moc neví a mohl by něco vyžvanit.A i pravda umí hodně ublížit.

proc mas strach z narkozy,tam nic nevyzvejknes,neboj a v hypnoze reknes jen pravdu tak proc se bat?
Reknu ti,ted me zemrel svagr na rakovinu a v poslednich dnech byl tak pod vlivem morfia,ze jen sypal ze sebe vse co za zivot prozil az jsme jen koukali jak to v tom mozku zustava i kdyz on sam o tom nemluvil a dokonce veci co on sam zazil rikal pod vlivem drog aniz by o tom vedel. A co je na tom spatneho....vubec nic.Jsou to zahady ktere vychazi z vedomi nez clovek zemre.
A hypnoza je to same,reknes vse co mas v podvedomi,treba se ti ulevi....

Nevím přesně proč, ale z hypnozy mám asi strach. Nevím, co všechno člověk na sebe vykecá. Mne život zatím naučil jen to, že se stoprocentně spolehnout můžu jen sám na sebe. Je to smutné, ale je to tak. Možná mám strach z toho, že nebudu mít věci pod kontrolou. A z toho důvodu nemám rád taky narkozu. Nevím co se děje a nemůžu nijak reagovat. A podobné to je i se spánkem. Sice vím, nebo tuším, co se dělo v minulém životě, ale přišlo to tak nějak samo. Samo teda ne, musel jsem tomu trošku pomoct, ale nikoho jsem nepotřeboval. Nejdřív jsem měl radost, ale teď je to spíš na škodu a jen mi to komplikuje jednu záležitost, kterou bych potřeboval uzavřít.Tím, že vím, to co vím, nemůžu udělat to co bych chtěl, aniž bych tím někomu jinému neublížil. Souhlasím s Andy1, žijeme víc životů a setkáváme se s dušemi a pokud se nepodaří to zavřít, bude se to opakovat a opakovat. Ale to co se má vyřešit může být pokaždé něco jiného. Nejspíš jde o to, najít si k tomu druhému cestu. Ale to co víme z minulého života nás může v tomto životě zmást, protože ten druhý už chce něco úplně jiného. Mně se to asi v tomto životě už nepovede a tak mne to bude čekat asi znova.

Zrovna ted jsem dočetla úžasnou knížku, kterou můžu jen doporučit - "Jsem" od Marty Foučkové - terapeutky, která pomocí regrese vrací (nebo vracela) své pacienty do minulých životů. V této knížce popisuje právě zážitky z těchto regresí. Vše, co jste zde napsala, do toho zapadá a jen to potvrzuje. Věřím, že žijeme spoustu životů a setkáváme se stále se stejnými "dušemi", dokud si mezi sebou vše nevyřešíme.

Díky,že se Vám můj přiběh líbil,jistěže jsem sem mohla napsat vše o každém jednom životě -co jsem prožila,ale určitě by toto povídání bylo velmi,velmi dlouhé :)
Musím říct,že také nevím kam bych se nyní obrátila,protože s kamarádem co mi tohle tenkrát zprostředkoval jsem ztratila kontakt.
Mrzí mě,že neporadím víc.

pěkný příběh, díky. A myslíš, že to je vše? Nejsou ještě další životy, nezkoušela jsi dál? Docela by mne taky zajímalo, co bych se dověděla o sobě, ale nevím ani, na koho se obrátit.