Vaše příběhy

Jo byl to sen po práškách na spaní. Sestřičky v nemocnici mi je daly, aby měly v noci klid a já jim coural po chodbách. Ale bylo to docela super.

No já prášky nechci mám jich dost na srdce a jiné a tak vždy raději nesahám po dalších. Jak jsi létal na červeném drakovi? To se ti zdálo?

Zkoušela si nějaké prášky na spaní? Já je sice nemám rád, ale spánek je potřebný.
Zobal jsem je po operaci v nemocnici a docela dobrý. Létal jsem asi tři hodiny na červeném drakovi. :-)

no napojovat se na kamaráda či kamarádku znám velice dobře a skvěle to funguje..ale tohle je uplně něco jiného.. doufám že snad se najde někdo kdo s tím má zkušenosti a napíše..

Nevím, jestli zrovna já Ti dokážu poradit, ale čím víc toho napíšeš, tím větčí šance, že se toho chopí někdo, kdo ví o co jde, nebo by alespoň mohlo jít.
Ono se nemusíš napojovat na někoho od jinud. Můžež se snažit třeba jen být v kontaktu s kamarádem, s přítelem, nebo s kámoškou. Nezkoušela si náhodou v poslední době něco jako přenos energie?

začínám vnímat jako bych se na někoho napojovala na někoho né v realném světě jako by ten kdo se snaží navázat se mnou komunikaci by chtěl hodně ale já to zatím nějak neumím... nevím co s tím

a ten pocit začínám mít i přes den a je to víc a víc..

ležím usínám a pak cítím jako by takové vnitřní sevření a pocit vnímání něčeho co neumím správně popsat.. takové jako by vytržení ze života ,jako prázdnota

Co Tě probudí? Slyšíš něco, nebo je takové to leknutí, ale nevíš čeho přesně se lekneš?

Velice moc děkuji za názory . S tím spaním to pokračuje a já opravd se cítím šíleně unavená. Večer kolem deváté cítím jak bych spala až se mě skoro zavírají oči ,jenže spát nemůžu protože mám práci a když se překulí desátá ,spánek je pryč.. a pak když jdu do postele cítím jak chci spát ulehn chvilku mám pocit jako bych usínala a najednou jako by nějaký záblesk a je po spaní.. pak hodiny a hodiny nemůžu spát... je to denně... Když je t se mnou přítel,pak to usnu jako by to přenesl na sebe a já usn ,ale to je jeden den v týdnu... jinak když jsem sama ..prostě nespím. S tím infarktem máš asi pravdu ,já se snažím a láska mě také zalévá celé tělo... jen s tím spaním se to prostě nedá. Poslední dobou mám i pocity jako bych se cítila nějaké napětí nebo strach ,nemám k tomu žádné důvody. Jako bych sem tam v záblescích cítila a viděla jiné světy.. už si opravdu nevím rady. Všem krásný večer

infarkty mívají citliví, zranitelní lidé. Můj táta (taky "majitel" několika infarktů) prožíval zřejmě něco podobného - divné napětí kolem srdce. Chodil často do přírody, do lesa, meditoval. Po čase (měsíce) se to napětí proměnilo v pocit lásky, který můj táta otevřeně přiznal (s jeho povahou zázrak);říkal, že cítí, jak mu láska proudí ze srdce a zalévá mu hlavu, až je mu na omdlení. Nevím, možná u tebe může jít o něco podobného...?

Ahoj. Předem se omlouvám za tykání a i za případné pravopisné chyby. Já mám podobný problém jako Ty. Problémy se spánkem mám co si pamatuji. Jako dítě jsem měl hrozně lehké spaní, vzbudilo mne každé šustnutí, ale spal jsem a byl ráno odpočatý. Kolem dvacítky přišly problémy s usínáním a to co se děje teď je až na zbláznění. Je mi teď 36 a už jsem se dva roky pořádně nevyspal. A když už usnu mám tak hrozné sny? že jsem pak rád, že jsem vzhůru. Ty sny jsou výjevy z bytev a jsou, jak živé, ale není to to co mne vzbudí. Někdy mi trvá celé hodiny než usnu a někdy, nevím, jak to přesně vyjádřit, usínám až do rána. A vnímám všechno, co se děje. Vím, kolikrát se otočí děti v posteli ve vedlejším pokoji, kolikrát se otočí manželka. Jediné co mi pomohlo usnout, byla přítomnost někoho, kdo hlídal můj spánek. Potkal jsem člověka, který byl ochotný být u mne celou noc a hlídat mne. Lidičky se kterýma jsem se o tom bavil si myslí, že někde v podvědomí, může to být i z minulých životů, mám něco co mne nutí být vzhůru a hlídat a chránit druhé. Zkus si najít někoho, kdo je ochotný pro Tebe obětovat svůj spánek. Nevým, jestli to bude fungovat, když ho o to požádáš. Možná se musí nabýdnout sám. Problém je v tom, že 365 dní je hrozně moc a tolik lidí asi neseženeš, ale i jedna noc hodně ponůže u mne asi tak na měsíc. Asi jsem moc nepomohl, ale aspoň víš, že nejsi sama.

Děěkuji všem za komentáře,jsme moc ráda. Jen víte já jsme neustále se svou dcerou a dokonce v jednom pokoji spíme společně takže si opravdu nepřijdu sama. Já v tom prostě vidím něco jiného a nedokážu si to nějak vysvětlit. Nervy ty taky nemám ,protože jsem dosti pohodový člověk. Tak opravdu nechápu co se to se mnou děje. Přeji všem krásný večer...

tak jsme si vekove blizko(ja jsem letos slavila 50!) a tak te chapu,nas vek ma proste uz obavy,takovy ty starosti o zdravi svoje i blizkych doma.Asi mas pravdu,kdyz se citis lip,kdyz je u tebe pritel....to je jasne.Proste nesmis byt sama a potrebujes mit i klidnou dobrou kamaradku,nebo kdyz ti to vse nahradi pritel,tak mas vyhrano.Ono v dnesni dobe to neni lehke,taky to tady okolo me vidim,proste zijem v depresich a starostech.Ja ziji trvale v Izraeli a mam taky nervy jak spagaty,a nezapomen,nas vek se lehce rozcili a je to,pak ti busi srdce jak blazen a mas po spani.Ahoj.Preji ti hodne zdravi...

tak u tebe je jasné, co pomůže, haha. Nesmíš spát sama! Přeju taky pěkný den

Ahoj Dano...jsem moc ráda že nejsem sama,u mě už je to na denním pořádku .Jediný den kdy se mě to nikdy nestává a usnu okamžitě je když je u mě přítel a spí vedle mě. To je opravdu zvláštní a pro mě nepochopitelné. Měj hezký den a moc bych si přála ,kdyby se k tomu někdo vyjádřil.

přesně vím, o čem píšeš. Stalo se mi to naposledy včera a pak jsem do 4 ráno nemohla usnout (šla jsem spát asi čtvrt hodiny před půlnocí). Nepomohlo myslet na rozkvetlou louku či jiné příjemné věci, to mi často pomáhá...nestává se mi to často, tak 4x do měsíce. Je to opravdu zvláštní zážitek, taky si ho nedovedu vysvětlit

Ahoj.. Moc děkuji za názor. Opravdu mě to potěšilo. Víš já EKG mám za sebou a není to tak dlouho. Musím na něj chodit ,protože jsme měla před 5 lety infarkt . Je mě 48 roků. No co se týká toho mého usínání ,to je opravdu divné ,protože lehnu do postele,jsme šíleně unavená a pomalu cítím jak usínám a z ničeho nic ,jako bych se lekla a nebo jako bych ucítila něco jako strach a je po spaní .Ten pocit se vážně nedá popsat.Pak skouším si lehnout jinam a dlouhé hodiny nespím,většinou to trvá do 3 až 3 hodin ráno a pak teprve usínám. Jsem s toho opravdu unavená a nevím co se to děje. Přeji ti krásný den a moc děkuji Ahoj

kdyby tam nekdo u tebe byl a chtel se stebou bavit nebo videt,tak by neusiloval o to abys nespala,ale spis abys usnula,protoze by se bavil s tvym duhym telem,ktere by ho videlo az usnes.Nase hrube telo duse nevidi,to musis byt na stejne urovni tedy spici a mimo vse telo.Jinac nevim,treba ti jeste nekdo poradi...mej se pekne.

nevim kolik ti je roku,ale myslim,ze by sis mela jit nechat udelat EKG,nemyslim,ze by srdce melo mit nejaky problem pri astralnim cestovani nebo neco podobnyho,tam nase jemnohmotne telo odchazi z naseho tela,ktere spokojene spinka a nema zadny vliv na tom ze nase druhe ja nekde lita.A uz vubec to nema vliv na srdce nebo nejake nase organy.Tak nevim,nelibi se mi to.Praskama na spani bych to neresila,radeji pred spanim sleduj TV,kdyz je tam pendrek :)) tak ja vzdycky usnu a tvrde.Astralne cestuji spis pred probuzenim.Ahoj.