Vaše příběhy

Přesně takhle to funguje mezi mnou a mým přítelem a fungovalo to i kdysi s mým mužem, dnes už zesnulým. Přítel je naprostý materialista a nevěří na nic "nevědeckého," ale tomuhle se společně smějeme. Když třeba hrajeme nějakou hru a chceme si na začátku "střihnout" (kámen, nůžky, papír), o to, kdo začne první, tak to vždycky trvá, protože oba neustále dáváme totéž. Nebo prakticky denně, i několikrát, se nám stává, že jeden pronese nějakou poznámku a ten druhý řekne: Tohle jsem chtěl/a říct já! Nebo: přítel se mě chystá požádat, jestli bych mu něco nepřinesla, a já už mu to nesu, ještě než řekne... Prostě takové srandovní epizodky, kdy jako by se nějak propojily naše mysli.
Asi je to telepatie, nebo nevím, ono je celkem jedno, jak se to nazve, ale vím, že to běžně funguje mezi lidmi (nebo i zvířaty), kteří jsou si blízcí. Je škoda, že se tím konvenční věda zatím nezabývá, protože ten jev nepopiratelně existuje, a bylo by zajímavé zjistit jeho fyzikální podstatu. Ale nejspíš na to ještě ani nemáme přístroje a poznatky...

Taky mám s přítelem podobné zážitky. Často se nám stává, že řekneme něco stejně, myslíme úplně na stejné věci,prostě se o něčem bavíme a najednou změní téma, na něco, co jsme řešili pár dní zpátky a já v tu chvíli vím, že to jsem zrovna chtěla říct, nebo se mi stává, že vstávám, ve stejnou dobu s ním, mnohdy na minutu přesně(zatím žijeme oba se svými rodiči :D) , aniž bych musela, či měla nastavený budík, nebo by mě někdo vzbudil. Tak si myslím, že pokud si jsou dva souzení, tak mezi nimi existuje nějaký druh telepatie, nebo tak něco. Tak jsem ráda, že nejsem sama :)

taky se nám to s přítelem stává,ale na začátku našeho vztahu to bylo až neuvěřitelné,šla jsem třeba do lesa a on za 10 minut mi vyšel naproti,nebo jsme se sešli na zastávce,aniž bychom se domluvili,už i na všechny ty "náhody" nevzpomínám,ale bylo jich opravdu hodně,já si myslím.že je to věc vztahu mezi dvěma lidmi a není to nic nadpřirozeného

ja myslim,ze kdyz dva jsou si souzeni tak takhle jim to proste spolu klape a ctou si myslenky.Ja jsem s manzelem 30 let a taky to tak u nas funguje,podivam se na nej a jdeme spolu na kafe :).

No Jardo, teď jsi mě zaskočil :-D To je pravda. Ale myslíš, že by myslel na něco a já by jsem to brala jako, že je to moje myšlenka a on by to řekl až potom? Nebo udělal? Já nevim. Je to blázinec :-D

No co jsem tak pozoroval tak nejlíp to jde když se o to člověk moc nesnaží :-D
Jen je otázka čí ty myšlenky vlastně jsou. Zda jsou jeho a ty je vidíš a bereš jako tvoje a nebo jsou tvoje a posíláš je jemu. Nebo je to mišmaš :-D

No právě, že když se na to soustředím, tak to nejde. Jen když o tom nepřemýšlím. Tak já nevím

na ověření, zda čte tvé myšlenky: mysli na to, aby přítel vynesl koš či vyčistil kočičkám záchod - pokud to udělá, máš důkaz, že čte