Vaše příběhy

Povídání o strašidlech na hradě je leda tak dobré pro strašení malých dětí u táboráku. Strašidla na hradě = hodně mluvit a nejlépe žádný důkaz.

Jasně, všechno to může mít racionální vysvětlení. Ale já mám nadpřirozeno ráda, takže věřím, že se mi stalo něco zvláštního :).
Pokud se ptáte na jméno zámku, to asi neprozradím. Přece jen ne každý těmto "povídačkám" věří a hlavně - ne každý by rád jel na místo plné duchů, takže nechci dělat špatnou reklamu. Musí Vám stačit, že jde o jeden ze zámků na jižní Moravě patřící dlouhodobě rodu Lichtenštejnů ;).

To, že to dítě brečelo podle mě nic moc nedokazuje. Třeba se tomu dítěti jenom nelíbil ten pokoj, nebo nějaký obraz. A myslím, že ani ta hudba nic nedokazuje - někdo s kým jste nemluvili si ji zkrátka mohl odněkud pouštět, ne? Ale ty historky od Vaší kolegyně jsou velmi zajímavé a tady už se "racionální" vysvětlení bude hledat blbě. Článek je to moc zajímavý a pěkně napsaný. Ještě by mě zajímalo, kde to je :-) Nechcete to prozradit? Ale aby se pak z toho nestal takový druhý hrad Houska :-) Ten má taky na těchto stránkách zajímavou pověst, ale myslím, že spíš nezaslouženě.

Až zase něco uvidíte, snažte se to zdokumentovat, bude to důvěryhodnější. Moc se o duchách a ostatních nadpřirozenostech mluví, ale dokumentace je mizerná až žádná.

Dokud jsem byla jen návštěvník, taky jsem nikde nic nezpozorovala. A vlastně ani když jsem pak prováděla jinde. Ale na tomto zámku jsem prostě zažila pár věcí, které si nedovedu vysvětlit.
A další věc - je obecně známo, že kasteláni o "svých" přízracích nemluví na veřejnosti, ať už zažili cokoli. Nikdy totiž nemůžou vědět, kdy se to dostane k vedení a zaměstnavatelé neradi vidí, když jejich památku spravuje člověk, který tvrdí, že vidí duchy.

Dovolím si odporovat, ne všechno jsou povídačky.Jelikož jsem to zažila na vlastní kůži už nepochybuji.Jistěže to nemusí platit ve všech případech (strašidla, čerti apod.)To co jsem zažila bych si ale neuměla ani ve snu představit.Pan kastelán, s nímž jste se bavil se nejspíš s ničím podobným nesetkal,nebo nechtěl vypadat jako cvok.

Tyhlety babské povídačky o strašení na hradech jsou jenom pro malé děti. Při návštěvě jednoho hradu, který je "opředen" zahádami, jsem se ptal kastelána, jestli také někdy něco viděl nebo slyšel. Na to my odpověděl, te tyhle strašidelné povídky jsou jen lákadlo pro turisty. Jinde to nebude jiné.

Ahoj, příběh jsem četla a koukám, že je to všude stejný :). Určitě chci provádět i v budoucnu, takže třeba se ještě s nějakým tím duchem setkám... Určitě bych se o tom tady zmínila ;)

to me pripomelo pani Perchtu z Perstejna,ta je tam taky porat.A dokonce pruvodkyne nikdy nezapomene rict,"vy tam v zadu ,moc se nezdrzujte na konci,protoze pani Perchta tu porat chodi"a to jste meli videt,jak se vsichni hned zhlukly k sobe a nikdo ani nezapochyboval!

přečti si můj příběh Setkání s duchem?I když zážitků už bylo mnohem víc, než těch co tu popisuji. Taky si myslím že se ta energie nemůže jen tak ztratit.Zažila jsem toho na zámku opravdu hodně,ale strach už nepociťuji.Nějak jsem si zvykla a spíš jsem zvědavá jestli se ještě něco semele.Také duchařské zážitky mé a mých spolupracovníků by vydaly na knihu, takže zdravím kolegyňko.:-)