Dnes má svátek: Klement
Dnes je: Sobota 23. listopadu 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
Něčí přítomnost
Dole nikdo nebyl... - (komentáře)
AliciaSpall
:)
11. 01. 2011 13:59
Jenže ona pak nešla nahoru. Kdyby tam šla, tak bych jí viděla, nebo slyšela... :)
Engai
;-)
8. 01. 2011 22:02
Tak treba to byla vazne tvoje mama a udelala to ve spani,pak sla zpet do loznice a zaspala to a nepamatovala si to,tohle se stava uplne bezne,ze neco ve spani udelame,a pak to zaspime.nemusi byt clovek namesicny,stava se to uplne normalne
Axy
Zazitek
31. 12. 2010 15:50
Me se stalo neco obdobneho, priblizne pred peti lety. Jiz jsem zde o tomto zazitku jednou psala:
Byla jsem sama doma, sedela jsem v obyvaku na gauci a zasouvaci dvere do predsine, ktere jsou dosti siroke, byly zcela otevrene. Byly tri hodiny odpoledne
a byl to cas, kdy se v dobe, kdy ma dcera jeste zila v CR, vracivavala ze skoly domu.
Najednou jsem uslysela cvaknuti a otevreni vchodovych dveri a z gauce v obyvaku jsem jasne videla, jak predsini od vchodovych dveri do sveho pokoje rychlou chuzi prosla ma dcera. Jeste na ni volam ... "M., ty uz jsi doma?" A jen, co jsem tuto vetu nahlas vyslovila, uz kdyz jsem ji vyslovovala, tak jsem si uvedomila, co to rikam za nesmysl. Vzdyt ma dcera to nemuze byt, vzdyt ta je prece v tuto chvili nekolik tisic mil daleko odtud. Daleko v zamori. No, ale ja ji i presto videla. Videla jsem ji tak hmotne, tak neskutecne realne. Ja nato hned vstala, zvedla jsem se a sla jsem "za ni" do pokojiku. A co bylo jeste horsi, dvere do toho jejiho pokoje byly otevrene, ac predtim byly zavrene. Mohu k tomu rici pouze to, ze ... „nechapu to“.
Byla jsem sama doma, sedela jsem v obyvaku na gauci a zasouvaci dvere do predsine, ktere jsou dosti siroke, byly zcela otevrene. Byly tri hodiny odpoledne
a byl to cas, kdy se v dobe, kdy ma dcera jeste zila v CR, vracivavala ze skoly domu.
Najednou jsem uslysela cvaknuti a otevreni vchodovych dveri a z gauce v obyvaku jsem jasne videla, jak predsini od vchodovych dveri do sveho pokoje rychlou chuzi prosla ma dcera. Jeste na ni volam ... "M., ty uz jsi doma?" A jen, co jsem tuto vetu nahlas vyslovila, uz kdyz jsem ji vyslovovala, tak jsem si uvedomila, co to rikam za nesmysl. Vzdyt ma dcera to nemuze byt, vzdyt ta je prece v tuto chvili nekolik tisic mil daleko odtud. Daleko v zamori. No, ale ja ji i presto videla. Videla jsem ji tak hmotne, tak neskutecne realne. Ja nato hned vstala, zvedla jsem se a sla jsem "za ni" do pokojiku. A co bylo jeste horsi, dvere do toho jejiho pokoje byly otevrene, ac predtim byly zavrene. Mohu k tomu rici pouze to, ze ... „nechapu to“.
Rades
wow
30. 12. 2010 19:40
Velmi zajímavý příběh.