Vaše příběhy

Narozdíl od mé babičky,která si myslí že do nebe smí jen lidé,si myslím že do nebe mohou i zvířata,jinak by to bylo nespravedlivé.A to jak ty hezké tak i ty,které se nám nelíbý.Však posuďte sami,bylo by fér kdyby se do nebe mohl dostat jen člověk? :)

Uz je to asi 5let kdyz nam zemrela fenka civavy.Ta byla priserne nemocna pak zverolekar rikal ze sme ji prodlouzily zivot o par let.Babicce prirostla tak srdci i kdyz to bude znit divne tak babicka kazdej vecer kdyz sla spat slisela jak tapala po podlaze.Kdyz sem si tet na to spomel tak mi zase zacali tect slzy ze tu neni snama

paní Ellso, velmi s Vámi cítím a protože mám také duchovní zážitky po odchodu mého milovaného kocourka, který se mi nyní vrátil jako kočička a myslím si, že by Vám mohl můj příběh pomoci (je poněkud delší, protože je detailnější a obsahuje i návod, který se mi osvědčil) - byl zveřejněný na webu (jako 3.dílný seriál)na nějž přikládám odkaz: http://karolinaloskotova.blog.cz/1012/1-kocici-pribeh
Snad tento příběh pomůže Vám i ostatním čtenářům, kteří mají podobnou smutnou zkušenost.Zázraky se však opravdu dějí - stačí jenom věřit !!!!

Čtu váš článek a písmenka se mi rozmazávají před očima,jak bulím.Stejně jsem se cítila před pár měsíci já,když mi odešla moje Terezka.Nikdy bych nevěřila,jak může kočka přirůst člověku k srdci,jak moc lásky a pochopení dokáže člověku dát.Terezka mi odešla po 10 letech,se synem jsme jí vykopali hrobeček u lesa a já ho pak poslala pryč,abych se mohla rozloučit.Nestydím se za to,že jsem ji už pár hodin mrtvou dlouho objímala,naposled si s ní lehla do trávy a ona mi naposled dovolila zmáčet kožíšek slzama,jako to dělala celé ty roky.Nebyla to jen kočka,byla to má přítelkyně,má družka,mé dítě,má sestra,moje maminka...Vy mi rozumíte,o čem mluvím.Jestli existuje kočičí nebe,to vážně nevím.Ale jestli existuje Bůh,pak existuje i kočičí nebe.

Samirka je už po smrti skoro 3 týdny,já však několikrát do týdne na koberci a jejím oblíbeném křesle nacházím její rezavé chlupy i když jsem před tím už vysávala. Doma mám pocit,že vidím její stín ne přímo zřetelně ale tak jako by vzdáleněji periferním viděním. Myslíte že je to možné nebo už mi hrabe? díky moc příjemný zbytek týdne P.S taky se mě zdálo o tom jak ase ta nehoda stala bylo to větší auto červené barvy, první rána ji nezabila jen uvedla do bezvědomí,smrtelná byla až ta druhá.Mám i v realitě takový nutkavý pocit,že to tak bylo.

tomu, že existuje kočičí, nebo i jakékoliv jiné nebe, kde jsou naši věrní čtyřnozí a opeření a čekají na nás... jak by mohl Nejvyšší chtít, abychom dosáhli po smrti štěstí, kdyby nám chyběli ti, kteří nás opustili dříve, i když se nejedná o člověka?

Stalo se mi neco podobneho s moji kocickou Julii.Odesla mi na kocici aids v roce jak odesel muj otec (2006),byla jsem s toho dost nestastna a telefonovala jsem to mamce ktera jeste v tom roce zila(odesla pak rok po otci) .Brecela jsem a bylo to na me dost tezke se stim vyrovnat.Kdyz odesla mamka,tak pri jeji telepaticke navsteve me ukazala i moji kocku Julii,ze zije s nima...Chtela mi rict,ze si s toho nemam nic delat a ze se pak setkame,nejenom s nima ,ale s nasema zviratkama.I oni maji svoji dusi a ta je nesmrtelna,jako nase.
Takze Vam chci rici,ze Vase kocicka na Vas taky bude cekat,a jestli je blizko Vas?To zalezi na ni jak tam dlouho chce byt,snad az do Vaseho uklidneni po jeji strate.Berte to tak ze ji odeslo jen telo.Vim ,je to smutne,me ale mamka s tim moc pomohla a pomahaji vsechny jejichi setkani k tomu,ze smrti nic nekonci.Ja mam pro sebe dukazy a druhym se to tezce vysvetluje,doufam ,ze aspon Vy me verite.Ahoj,preji,aby jste se s jeji stratou brzy smirila.