Vaše příběhy

Brnění občas taky cítím, ale nesnažím se na to myslet. Když jsem vyplašená, tak se to všechno jenom zhoršuje. Stává se mi to asi něco po 23 hodině. Nevím jistě. Ale stalo se mi to asi tři noci za sebou. Nevím proč, ale vždycky, když se podívám na hodiny (kdekoliv, na mobilu, na televizi, všude) ukáže se mi tam čas 14:14 nebo 15:15. Upřímně si myslím, že to je blbost, ale jakmile jsem už po třetí šla spát a koukla se na hodiny a stálo tam: 22:22, tak mi to začalo být divné.
Ohledně toho zážitku z noci - já si už zvykla. Nebojím se. Stává se mi i přes den, že někoho cítím u sebe, ale ignoruju to. A pokud jde o Andy1 tak si myslím, že má pravdu. Když často ulehám do postele a myslím na něco, co mám ráda, co je mi příjemné, tak ihned usnu a nic se neděje :)

Čo sa týka ochrany Andy 1 radí dobre, farba sa dá použiť aj podľa intuície. Na ochranu sa môžete dať do 5-cípej hviezdy s vrcholom hore atď.

Čo sa týka Vášho zážitku, môže ísť o človeka, ktorý sa naučil používať svoje ďalšie telo a pohybuje sa astrálom. Zneužíva svoje schopnosti, pretože koná bez súhlasu druhých osôb. Ak chcete skúste túto afirmáciu: Som pod ochranou vyšších síl, prijímam vďačne do svojho života všetko dobré, všetky moje potreby sú naplňované teraz i vždycky. Tak vám držím prsty, aby ste to zvládli na 1.

No, mně se to stalo myslím i jednou odpoledne, když jsem usnula (takže i za světla). Ale už znám účinnou ochranu a musím říct, že vážně funguje a je klid!! Oni se bojí "duchovního světla", lásky. Vždycky před spaním si představte, že jste zahaleni bílým světlem (láskou) a že na vás nic takového nemůže.

No, dneska jsem už nespala ve tmě. Také mě napadlo nechat svítit lampu, dokonce jsem měla aji zapálené svíčky a v pohodě. Akorát jsem cítila jakoby malé brnění těla, ale to hned ustalo. Vždy se snažím něčím malinko pohnout a zabírá to. Poprvé mi to vůbec nešlo. Od té doby se mi to stalo dvakrát, ale je to ve srovnání úplně zanedbatelné než to poprvé. Tak snad se už nic nestane. Uvidíme.
Děkuji všem za komentáře.

ahoj.mam rovnake skusenosti....ja som zacala byt aj nasilne vyhadzovana do astralu...fakt to bolo priserne..teraz mam uz skoro rok pokoj,odkedy som zacala spavat pri lampe.Tie veci,bytosti sa boja svetla...radim vam,po tme uz nespite.

Mně se taky stávalo něco podobného. Vždycky se to po nějaké době opakovalo a trvalo to spoustu let. Najednou jsem se vůbec nemohla pohnout a jakoby na mě něco útočilo a chtělo se to do mě dostat. Měla jsem pocit, že jde do mě el.proud a postupuje do hlavy. V ní jsem cítila strašný tlak a vždycky jsem měla pocit, že mi musí prasknout. Potom to po chvilce přestalo a někdy se to hned zase opakovalo znovu. Myslím, že v těchto případech by mohlo jít o útok nějakých bytostí z astrálu (když spíme).

ahoj,
Ja taky koukam kolika lidem se to uz tady stalo,je uz toho hodne,takze nevim jestli by se to melo vubec prisuzovat spankove obrne.Proc by zasahovala intimni mista,ze?Jestli nekdo nahodou neovlada odpoutani sveho druheho ja od hmoty,ale zase si myslim,ze by nebyl schopen nejakych dotyku nebo vubec pohlavniho styku,protoze toho je schopno jen hmotne telo.Je to zahada!Potom zbyvaji jen mimozemstane...

páni holky, to zní opravdu strašně!!! připsala bych to ale asi nějakému démonovi, snad Incubus?

No, já cítila, jakoby mě někdo hladil po břiše a potom na intimních partiích, a to, jak jsem sebou škubla, že nechci, že se mi to nelíbí, tak mi přišlo, že jako "odplatu" mi ten někdo/něco udělal to následující. Fakt nevim, co si o tom mám myslet...Každopádně včera večer, asi kolem 23h jsem opět cítila brnění po celých lýtkách a začalo mi to stoupat do hlavy. Když mi zase začal ten hukot, pamatuji, že jsem si řekla, že je to tu zase a že to nechci opět zažít a vší silou jsem se snažila pohnout. Šlo mi to akorát palcem u nohy a hned na to to přestalo...Tak nevím...

Když jsem si přečetla tento článek, jako kdyby se ve mě něco pohnulo a já si uvědomila, že přece jen nejsem sama. Stalo se mi něco podobného, nepamatuji se kolik zrovna bylo hodin, ale cítila jsem nečí přítomnost. Ležela jsem a jako obvykle poslouchala rádio, které jsem měla puštěné na minimum, když jsem naráz ucítila, jak mi někdo opatrně projíždí po lýtku a po různých částech těla. Na okamžik, jako kdybych strnula a nemohla se pohnout. Tělo mě vůbec neposlouchalo a tak jsem zavřela oči a čekala až to přejde. Za chvíli to ustálo, ale cítila jsem, jak mi někdo dýchá na krk. Myslela jsem si, že si to všechno vymýšlím. Před očima jsem měla tmu. Nic jsem neviděla. Chtěla jsem jen usnout a probudit se až ráno, ale jako kdyby mi před obličej někdo dal hlavu tak, že jsem s tou mou polekaně škubla. Stalo se to třikrát a pokaždé jsem slyšela něčí blízký smích. Byla jsem tak vystrašená, že jsem usnula až kolem rána. Od té doby se bojím ulehnout do postele.