Vaše příběhy

Mám podobný příběh. Můj děda měl jezevčíka. Byl to takový domácí mazlíček, měl v?e povoleno.Spal i v posteli, ka?dý den s někým jiným asi aby to nebylo líto. V loni ho musel dát děda utratit v po?ehnaném věku 18 let, měl rakovinu a ke konci u? začal chrlit krev, u? mu ne?lo pomoci. Veterinář do?el k nám domů a uspal ho. Pochovali jsme ho také na zahradě na jeho místě pod stromem, kde rád lehával a čekal na nás.
Nedávmo v noci jsem měl pocit jako kdy? se mi opírá o nohu ,tak jak to dělával ve spánku. Probudil jsem se a chtěl ho pohladit, ale jaké bylo moje zklamání kdy? jsem ho tam nena?el. Ale věřím tomu , ?e tam byl.

Tohle je moc hezký příběh, jsem si jistá, ?e se s Vámi takto Vá? pejsek při?el rozloučit. Je moc dobře, ?e jste ho ulo?il na místě, kde mu bylo dobře, kam patřil. Tak to má být.