Vaše příběhy

mně se jednou stalo něco podobného. Bylo mi 10 a mé sestře 8. Kreslila jsem si v obývacím pokoji ( to jsem dělávala v tu dobu často ) a moje sestra byla v na?em pokojíčku. Kdy? v tom najednou vy?la ze dveří dr?ela v ruce fixy a ptala se mně jestli si nebudu kreslit s ní tak jsem řekla ?e jo a? počká. Ona zase ode?la, já jsem něco dočmárala, vstala a ?la do pokoje ona tam seděla u svého stolu a něco si tam kreslila. Při?la jsem k ní a řekla co teda budeme kreslit a a? se ?oupne abychom se tam ve?ly obě. Ale ona na mně jen nechápavě koukala a po del?ím poptání jsem zjistila, ?e u? si půl hodiny kreslí v pokoji a nevy?la odtamtud a ?e jsem musela mít halu?ky. Ale já vím co jsem viděla a sly?ela, to nebyly halu?ky!

To co obě popisujete je daloby se říci docela nezvyklé. Mnoho těchto případů se spí?e ukazují v tzv. cestování časem kdy se dle jedné nejmenované knihy ?ena objevila na 3 různých místech ve stejný čas dle očitých světků. Důle?ité v?ak je, ?e takto vytvořený jev není přezvěst ničeho ?patného či tragického. I tak je to dosti zajímavé, jeliko? se tento jev moc nevyskytuje.

Ahoj Lenko, mam obdobny zazitek jako ty, o kterem jsem jiz zde na techto strankach psala. Udalost se stala pred ctyrmi lety a od te doby si ji velice casto pripominam, a to i presto, ze zazitky z kategorie "mezi nebem a zemi" jsou u me, dalo by se rici, temer na dennim poradku :-). Takze se trosku budu opakovat ... . Byl zcela vsedni pracovni den, priblizne tri hodiny odpoledne a ja byla sama doma (nutno podotknout, ze mam dceru, ktera zije v zahranici a tehdy tam zila druhym rokem). Sedim v obyvaku na gauci a "neco" me primelo zvednout oci smerem k predsini. A v tu chvili jsem videla, jak predsini od vchodovych dveri do sveho pokoje svezi chuzi prosla ma dcera. Jeste na ni volam ... "M., ty uz jsi doma?" (V tuto dobu se totiz drive vracivavala ze skoly.) A jen, co jsem tu vetu nahlas vyslovila, uz kdyz jsem ji vyslovovala, tak jsem si uvedomila, co to rikam za nesmysl. Vzdyt ma dcera to nemuze byt, vzdyt ta je prece v tuto chvili nekolik tisic km daleko odtud. Daleko v zamori. No, ale ja ji i presto videla. Videla jsem ji tak hmotne, tak neskutecne realne. Hned nato jsem vstala a sla jsem "za ni" do pokojiku. A co bylo jeste horsi, dvere do toho jejiho pokoje byly otevrene, ackoliv predtim byly zavrene. Co dodat? Proste tou predsini "ona" prosla, ja ji videla. Minuly tyden v pondeli, z pondeli na utery, byla jsem opet sama doma, pritel byl pracovne mimo. Mel se vsak v noci vratit. Ja spala, byla jedna hodina v noci a me probudilo strasne prijemne hlazeni po tvari a smerem k uchu a do vlasu. A jak me to hlazeni probudilo, tak jsem jeste par vterin se zavrenyma ocima vyckala, jeste jsem vychutnavala ten liby pocit. Rekla jsem si, jiz se vratil domu, hezky me probouzi. Tak se z boku trosku otocim na zada, hlazeni jsem stale citila a otevru oci, abych se s nim privitala a ... nikdo tam nebyl. Pritel se vratil az za hodinu.