Vaše příběhy

to s tim tlakem a skroucenim se da jednoduse vysvetlit epileptickym(alespon myslim ze epilepticky...) zachvatem pri nem clovek citi tlak jak se krouti tak ma pocit jakoby byl zamackavan do zeme a znehybnen...ale nerikam ze to nemohla byt neaka dusicka...

mne s astalo nieco podobne ale nic som nevidela proste som sa nemohla vobec hybat ani oci otvorit ale trvalo to asi len 2-3 minuty vsetko...nic som nevidelanarozdiel od vas ale citila som steklenie na pravej strane tvare....tiez tomu nechapem co to mohlo bit

Ahoj Blanko, mám podobnou zku?enost jako ty. Stalo se mi to asi desetkrát. V polospánku jsem najednou cítila hrozně nepříjemné pocity, totální znehybnění, ale jakoby vnitřne jsem sebou třepala a kroutila se. Končetiny se mi kroutily a celé tělo svíralo. Přitom jistě vím, ?e ve skutečnosti jsem se nehýbala vůbec. Vět?inou mi ne?ly otevřít ani oči, a kdy? u? se mi to podařilo, okam?itě v?e ustalo, ale v momentě, kdy jsem oči zase zavřela,začallo to znovu... Taky v u?ích mi hrozně hučelo, ale tak zvlá?tně - Jako kdy? si člověk neopatrně čistí u?i ?pejlí. Ale nebolelo to. Omlouvám se za značně zmatený popis, ale stra?ně ?patně se to vysvětluje. Samozřejmě nevím, čemu takové stavy připisovat. Mo?ná to mů?e být nějaký lehčí epileptický stav, ale na ?ádném vy?etření jsem nebyla, tudí? nemohu soudit. Chci se zeptat, jestli má? podobné pocity, Blanko..

Ne v?dycky to mů?e být "du?ička" ale pí?e? ?e jsi začala duchovně růst a to se pak hooodně "energiií i těch negativněj?ích" sna?í, aby jsi se spí? lekla a "ne rostla" proto?e kdy? se člověk bojí tak je tím ?iví. Nebo to mohla být i ta negativněj?í částěčka tvé osobnosti, která díky tomu jak se dúchovně mění? u? u tebe neměla místečko a tak se pokou?ela dostat zpět:-) Tak asi tak můj názor. Měj pěkný den a dál se duchovně vyvíjej. Hodně pohody přeju

Ahoj, ví? něco podobného se mi nedávno také stalo.Nemohla jsem usnout a kdy? u? to vypadalo, ?e by se to podařilo.Začala pronikat do mě postupně velká horkost a nepříjemná energie, která mě znehybňovala a nedovolila mi otevřít ani oči.Stoupala do mě různě.Buď od nohou a postupovala směrem k hlavě nebo od ruky různě do těla.Promiň, ale nějak se mi nedaří to popsat. Musela jsem s tím bojovat, aby mi to dalo pokoj.V?dy jsem to z těla vyhnala, ale nechtělo to odejít. Odehrávalo se to furt dokola. Nakonec po posledním boji(kdy? to tak musím nazvat)jsem vztala a ode?la spát do jiné místnosti.Pak mě u? nic neotravovalo.Pocit jsem ale neměla dobrý.Byla to ?ílená beznaděj a cítila jsem něco ?patnýho.Nechápu to.Je mi 32 let a sněčím takovým jsem se je?tě nesetkala.

Byla bych vděčná, kdyby to byla její du?ička. Ihned potom, co se mi to stalo jsem přivolala Archanděla Michaela, aby du?ičku vyhledal a převedl ji na druhou stranu. Ráno, jak jsem byla v koupelně, jsem měla neustále výčitky svědomí, ?e jsme du?ičku první odháněla, ale pak se mi dostalo znamení, ?e jsem skutečně pomohla. Nebo, alespoň to taky bylo první, co mě napadlo. Ozvala se hned vedle mě rána, jako kdyby někdo bouchl petláhlí o stůj a na ?ňůře, kde bylo rozvě?ené prádlo, se výrazně rozkývalo jen jedno jediné tričko. To mě zarazilo, ale měla jsem hrozně dobrý a pozitivní pocit.

Ahoj, mě 24.12 večer umřela dcera.. Mohla a nemusela být ona.. v ka?děm případě mě to při čtení tvého příběhu napadlo..