Vaše příběhy

nebylo to nejake dite co tam zemrelo,to by vysvětlovalo,proc si chtelo hrat,ale proc by vypadalo jako opice???

hlavně v případě tech tříletých chlapců co se neznali - je velice doře známo,?e děti různého věku vnímají realitu zcela odli?ně děti do 4 let věku je?tě plně neovládají umění lhát nabo si vymý?let - viděla sem o tom jeden moc zajímavý dokument,kde s dětmi prováděli různé pokusy a tříleté děti třeba vůbec nechápou rozdíl mezi hračkou a třeba skutečnou klouzačkou proto se zoufale pokou?eli klouzat i na maličkém modelu nebo kdy? se tříletému dítěti uká?e skutečný pokoj a jeho model,kde se schová model ply?áka a skutečný ply?ák se schová ve skutečném pokoji a tříleté dítě ho má jít hledat jen na základě modelu tak ho nikdy nenajde sici ví,?e má hledat,ale nedoká?e si to dá do souvyslosti s modelem co? čtyřleté a star?í děti u? umí automaticky a poslední pokus byl s dvě panáčky a bombónem,kdy si panáček č. 1 ulo?il bonbón do své truhličky a ?el pryč, druhý panáček to viděl a bonbón ukradl a dal do své truhličky. A děti měli určit,do které truhličky se půjde po návratu podívat panáček č. 1 - tříleté děti bez vyjímky v?dycky označili truhličku panáčka č. 2 nehcápali toti?,?e kdy? někde nejsem tak o tom co se tam děje nevím, čtyřleté a star?í děti pochopitelně označili zprávně truhličku č.1. Tak?e u dětí mlad?ích 4 let bych určitým věcem věřila,ale u těch star?ích je to hodně na hraně.

Věřím tomu.Děti doká?í vnímat víc ne? dospělý člověk.Určitě je to pro vás dost nepříjemné. Mého syna zase stra?í v noci pes.Taky jsem o tom psala.Pořád přemý?líme co to je.

Předně k přede?lému prohlá?ení, ?e mohlo jít o vtípek ... no, u 3 letého dítěte asi tě?ko. Mo?ná o bujnou fantazii, ale o vtípek tě?ko. Ten, kdo se zajímá o paranormální jevy moc dobře ví, ?e děti mají otevřenou bránu vnímavosti mnohem více, ne? my dospělí. Kdys jsme tento dar měli také, ale byl nám vzat poté, co začal vládnout fakt a vědecké vysvětlení nad něčím, co bylo nepochopitelné, nevysvětlitelné a záhadné. Stra?idelné představy a vidiny dostaly obal bujné fantazie a pocit něčí přítomnosti pomatení smyslů. Je jednodu??í "nevěřit" a "logicky" v?e pojmenovat, ne? zapochybovat - bohu?el. Mám 16 letou dceru, která po smrti mého otce (který jí velice miloval) s ním ve svých třech letech ka?dou noc rozmlouvala. A nejen to, nikdy nepoznala mou matku, proto?e zemřela je?tě dříve, ne? se narodila a i přesto často mluvila o tom, ?e za ní byl večer děda i s babičkou a ?e si hráli! Často byl z pokoje sly?et hlasitý smích a věty typu: "Dědo nelehtej mě" či "Uka? mi jak čaruje?" byly naprosto bě?né. Mluvila zcela bě?ně o tom, jak jí večer babička hladí a povídá pohádky. Fantazie? Kdo ví, ale proč se tak bránit tomu, ?e dítě vidí věci, které nám "logis?ákům" zůstanou nav?dy skryty? Má kamarádka má v této době 4letá dvojčata - chlapce. Jeden je velice bázlivý, druhý dravec a nebojsa. Neustále mluví o chlapci jménem "Tate" (kde to vzali nachápu?), který si s nimi chodí večer hrát a povídat. Vodí sebou prý velikého černého psa, který je zlí a na kluky pořád vrčí. Byla jsem svědkem, kdy ten bázlivěj?í zcela seděl zakřiknutě na posteli a křičel na matku do obýváku. Obě jsme přiběhly do jejich pokojem, nebojsa byl na skříní a stra?pytlík na nás úzkostně vychrlil, a? toho psa odvedeme. Po uklidnění situaci nám řekli, ?e "Tate" přivedl černého psa a s klukama se pohádal. Byl prý na?tvaný a tak jim psa nechal v pokoji a ten je chtěl pokousat. Stra?pytlík měl na předloktí ?krábanec (prý od psa). Byly jsme s kamarádkou "mírně vydě?ené". Kdy? jsme v?e uklidnily a kluky ulo?ily do postýlek, na?e rozmluva se nehnula od tohoto tématu. Fantazie? Tak moc bujná fantazie, ?e děsila i nás dopělé? Nevím, nedoká?i odpovědět, ani? bych alespoň chvilku nepochybovala, ?e se mýlím....

Třeba se domluvili a pěkně to sehráli,co ty ví??

a navíc, kdy? byla sestra malá, tak jsme se jí furt ptali: čeho se bojí?: a ona: kominka. prostě se bála kominka a nikdo nevěděl, co to je. kdy? jí bylo 18, tak si na?la chlapa z komína a je s ním doteď. ale není to ideální. je to pro ni spí? utrpení. omezování a hádky. občas mně říká, najdi mně někoho jinýho. jen?e pak zase říká, nemů?u být s nikým jiným, miluju ho. uvidíme, jak se to vyvrbí.

děti, jeliko? jsou blí? mystériu ne? my dospělí, nebo? ony se sem dostaly později, tak?e je jim ten "svět" před tímhle světem bli??í, vnímají a vidí víc ne? my. časem se to ustlí, jen?e jak u koho. třeba já, ač jsem ji? 32 let stár, je?tě mně nenarostly osmičky, je?tě jsem single, je?tě jsem dítě. jsem dítě a vidím věci a cítím věci (energii), co 88procent dospělých nevidí a necítí. je to tak a věřím v?emu. akorát nedoká?u usnout sám v bytě. je tam tolik negativní energie. pořád na mne něco sedá, kocour pořád na něco upřeně čumí, pořád praskají ?árovky, pořád se zavírají dveře a nejdou odemčít, musí se vypáčit chlapskou silou a vyměnit zámky, pořád něko sahá na kliku a ta klika je dole (mám to i vyfocené), pořád sjou sly?et zvuky, jak je třeba někdo v koupelně,ale nikdo tam není... nemohu tam spávat. je to ji? osm let, co ten byt máme. a přitom je to obyčejnej panelák. nejhor?í je, ?e jsem teď sám a nemám se k komu na noc přivinout. tak to ře?ím chlastem. ale vím, ?e mně poradíte: tak se odstěhuj. ale chci přijít té záhadě na kloub. něco se musí podniknout, aby to ode?lo. děkuji za pozornost.

?e děcka občas vidí věci které jsme my dospěláci u? dávno přestali vnímat, je obecně známo. Nakolik za to mů?e jejich mozek dosud nezvyklý vybírat si z vjemů jen to co je "standardizované", nebo fantazie (její? vliv se nedá upřít) tě?ko říci. Nicméně a? je to fakt nebo vidina, strach děcka není ničím příjemným. Na?těstí jsem se s těmito informacemi setkal zavčasu a tak kdy? ve velmi malém věku děcka při?la s něčím takovým, popřál jsem jim sluchu a místo bagatelizování zádrhelu jsem si k nim prostě ?el sednout do pokoje. Děcka v přítomnosti "ochranné autority" spokojeně usnuly a spaly; zdá se ?e různé fantasmagorie či ?ediví mu?íčci ze mně měli respekt - asi dobře poznali ?e v tu chvíli končí legrace :-) Tímto prostým způsobem, jemu? jsem obětoval pouze několik hodin svého spánku, jsem dosáhl toho ?e se děcka velmi brzy přestala bát a znepokojivé jevy samy o sobě vymizely. Pokud čtete tyto řádky (a jste-li ve vhodném věku) třeba vám poslou?í jako jednoduché vodítko kterak jednou své potomky zbavit zbytečných traumat raného dětství :-)

No, já kdy? sem byla malá, tak sme s bráchou měli vymy?lený vlastní postavičky. Měli sme kámo?e co se jmenoval Dan. VKdy? sme koukali na pohádky, tak tam byl třeba pes kterej něco uměl. My sme ho chtěli a aby byl ná? kámo?, spojil se s Danem a byl to psodan. Timhle způsobem sme spojili snad v?echny zvířata. Tak?e já si myslim ?e vzhledem k tomu ?e byli ve stejnym věku, mohli koukat na stejný pořady v televizi a ve snu se jim to přehodilo a zrodila se opice co si s nima chce hrát.. ne?:)

Souhlasim s BigBiz... Mimozemstane maji tu vyhodu, ze nam mohou do nasich mozku "naprojektovat", co se jim zlibi. Jestli si chcete neco maleho precist o tom, a nemusi to byt zrovna cela knizka, zabere vam to jen nekolik minut, najdete si stranky www.matrix-2001.cz - dokumenty lacerta. Sama uz jsem toho precetla za svuj zivot hromadu a sama vim, ze jen par procent je opravdu pravdivych z techto pribehu, ale to, co popisuje BigBiz, je prave to, co se opakuje vsude. Sama jsem si toho prozila dost a mohla bych napsat knihu, moje dcerka, kdyz byla mala, me na to upozornovala taky a ja uz nevedela kudy kam a volali jsme i kneze do naseho bytu, at ho vysveti atd.... Asi to byl pred lety pocatek meho badani a hledani odpovedi na tyto otazky. Uvedomuji si, ze nejhorsi je, kdyz se to tyka nasich deti a my nejsme schopni jim nejak pomoci. Jo, a jeste neco...Prvni s tim prisla sousedka a to je dospela osoba a byla tak uz vyrizena psychicky, ze nas prosila, jestli by u nas mohla spat.

Předem moc děkuji za Va?i odpověď.Nejsem ?ádný parapsycholog,ale dost se o tyto věci zajímám.Nevím jistě,co by to mohlo být,ale napadá mě,jestli ta opice,která Va?eho syna nav?těvovala nebyl ve zkutečnosti mimozem??an.A teď k tomu,proč si to myslím.Dost se v poslední době zajímám o únosy lidí do UFO a čtu tedy pouze seriózní literaturu,která se těmito jevy zabývá.A v jedné knize jsem četl něco podobného tomu,co jste zde popisovala.Příběh se kdysi odehrál v USA a pro?il jej syn jedné ?eny,je? pro?ila několik velmi traumatických zá?itků z únosy.Nejdřív na to zapomněla a vzpomněla si na to,a? při jedné hypnotické seanci,kterou prováděl renomovaný psychiatr a odborník na tuhle problematiku jistý Dr.Bud Hopkins.?ena mu vyprávěla,?e kdy? byl její syn malý,tak za ní v noci utíkal s tím,?e v jeho pokoji jsou nějaké kočky,které se na něj upřeně dívají a on nemů?e spát,proto?e se těch koček stra?ně bojí.Ov?em kdy? se tam ?li podívat,tak u? tam ?ádné kočky pochopitelně nebyly,ale při dal?í seanci ona paní zjistila,?e měla tý? zá?itek v dětství taky.A kdy? se jí hypnotizér ptal na to,jak ty kočky vypadají,tak mu popisovala,?e vůbec nevypadají jako kočky,ale jako nějaké o?klivé bytosti s dlouhým krkem a velkýma ?ikmýma očima.Tudí? byly podobné mimozemským bytostem,které se nazývají Malí ?edí,ale to zjistila a? mnohem později.A dal?í zá?itek,na který jsem si vzpoměl mi pro změnu popisovala jedna moje kamarádka.Kdy? jsme spolu chodili do první třídy,tak mi říkala o jednom nepříjemném snu,který se jí ka?dý den zdál.Říkala mi,?e najednou prudce otevřela oči a viděla pod stolem malou ?edivou bytost,kterou znala z pohádky,ale na její? jméno si bohu?el nevzpomínám.Tato bytost dělala pouze to,?e se vzná?ela pod stolem a upřeně se na ni dívala.A kdy? jsem se jí ptal,proč se neotočila ke zdi,tak mi říkala,?e to ani udělat nemohla,proto?e se nemohla vůbec hýbat.Tahle paralýza trvala do chvíle ne? bytost zmizela.A od té doby,co bytost vídala se na tu pohádku dál nemohla dívat,proto?e se těch bytostí bála.Viděl jsem ji taky,tak vím,?e se jednalo té? o bytosti,podobné mimozemě?anům.Malé ?edé bytosti,které měly na hlavě něco jako kovbojský klobouk a vystupovaly jako negativní zlé hadice,které ovládaly lidi pro svůj prospěch,co? některé mimozemské rasy dělají taky.A teď konečně bych rád pře?el k Va?emu synovi.Tak tedy podle toho,co jsem zde četl a co vím z literatury se mohlo stát následující.Vá? syn klidně spal,kdy? v tom ho něco probudilo.Ano,byla to o?klivá opice,která tahala za záclonu a ukazovala na okno a naznačovala mu,aby si s ní ?el hrát.On nechtěl,proto?e se jí evidentně bál.No a kdy? opice ode?la nebo zmizela,tak Vá? syn ?el k vám a vyprávěl příhodu s opicí.A teď k tomu dítěti Va?í kamarádky.Nebyli si va?e děti spolu nějak blízké?Třeba jestli nechodili do stejné ?kolky,nebo tak.Nsapadá mě to proto,proto?e stejný zá?itek sdíleli oba a tudí? si nemyslím,?e ?lo o fantazii,nýbr? o reálný zá?itek.I kdy? chápu,?e to zní velmi divně.A co bych řekl závěrem.Asi to,?e jediná věc,jak zjistit o co skutečně ?lo by bylo nav?tívit nějakého odborníka zabývajícího se hypnózou,ale to samozřejmě zále?í na Vás,jak se rozhodnete.Kdy?tak to při nejmen?ím berte jenom jako návrh.Taky nevím,jestli bych do toho ?el,kdyby se mi stalo něco podobného.Ale pokud by jste se chtěla s někým poradit,tak bych doporučil si na internetu najít třeba oficiální stránky Projektu Záře a nebo z literatury bych mohl doporučit třeba knihu Realita o únosech do Ufo v Čechách od Dr.Karla Ra?ína,který té? s projektem Záře úzce spolupracuje a je tam laikovi celkem srozumitelně vysvětleno,co to je UFO,mimozem??ané i různé UFO sekty,kterým bych se být Vámi z daleka vyhýbal.A nechybí tam i svědectví lidí,kteří únosy prodělali.Je to velmi dobrá kniha a mohl bych ji doporučit v?em,co se o téhle problematice chtějí něco dozvědět a neví o tom vůbec nic.Ale znovu říkám berte to jen jako návrh.Jinak se závěrem omlouvám za tak ob?írný popis,ale nemohl jsem to odbýt jen pár nic neříkajícími řádky.A to,co jsem tu psal je i pro Sylvii,nebo? se domnívám,?e její syn za?il dá se říci stejnou věc,jako ten Vá?.A je?tě bych rád řekl jednu věc.Přál bych Va?emu synovi i synovi Sylvie,a? je jejich zá?itek jen vzpomínkou z dětství,kterou a? u? sami nebo prostřednictvým jejich dětí nemusí znovu pro?ívat.

dobrý den,je to u? několik let,ale pamatuji si,?e říkal,?e je o?kliváa třese záclonami a upřeně se na něj dívá,v?dycky ke mně v noci přiběhl,tak?e paralyzovaný nebyl,přesně takhle reagoval i synek mé sousedky.Předem děkuji za vá? čas a vysvětlení.

Mohu se Vás na něco zeptat?Jak se vlastně syn cítí,kdy? tu opici vidí ve svém pokoji.Není třeba paralyzovaný,nebo tak?Mů?e se otočit třeba hlavou ke zdi,aby ji neviděl?A jakou ta opice má barvu?Mo?ná mám pro to vysvětlení,ale abych ho mohl říct,tak o tom musím víc vědět.

No já věřim, ?e to nebyla pouhá fantazie. Dá to docela námahu si při tom nevzpomenout na Vra?dy v ulici Marque od Edgara A. Poea.

Můj syn zase vídal pana kvítka. Nechápala jsem co to mů?e být. Jednou v jednom časopise vy?ly obrázky andělů a on v jednom z nich poznal pana kvítka. To ?e tu bytost děti nazvaly opice neznamená ?e to opice je.Můj syn bytost nazýval pan kvítko jen kvůli kytici co měl anděl v rukách.

ti dva malí kluci si spolu nikdy nehráli a přece měli stejný děsivý sen,ani jsem se sousedkou na téma záhady nikdy nemluvila,byla to opravdu náhoda

No to asi vět?ina příběhů tady a o tom to je!:) Ale souhlasim s tebou, ?e fantazie je mocná a mů?e být i nekontrolovatelná. ALE mů?e? to říct s absolutní jistotou?! No pokud ano, tak co tu dělá?? Sem chodí lidi, proto, ?e si sou schopni připustit i tu "tajemněj?í" verzi. Tenhle příběh zrovna mystikou neoplývá, ale určitě má něco do sebe.

..a vy věříte, ?e to byl duch nějaký záhadný mluvící opice co si rád hraje s dětma? Není pravděpodobněj?í např. to, ?e zapracovala dětská fantazie? A stejná opice u sousedů je prostě důsledkem stra?ení jednoho dítěte druhým, vyprávěním,..? Hej lidi, v?dy? tohle u? vá?ně nemá co do činění s rozumem!

ahoj,staly se mi doma je?tě jiné věci a tak věřím,?e syn viděl opravdu nějaké zvíře,jen mi připadá záhadné proč při?lo,aby si hrálo?

Já, kdy? sem byl malej, pořád se mi zdálo, ?e je tma, já le?im v posteli a za oknama lítá čarodejnice. Zajímavý bylo, ?e nikdy nebyla vidět a pořád se stra?idelně chychotala. Byly to opravdu dost ?ivý a nepříjemný sny, ale nikdy sem z čarodejnic ?ádný zvlá?tní strach neměl. Tak nevim, proč se to pořád opakovalo.