Diskusní fórum

- Magie, Hermetismus -

Duchové
Viděli jste ducha?

Vydáno:   28. 06. 2006 [16:38]

Přečetlo:  1325 čtenářů
Autor (vložil): katka



Jelitko
duchove
21. 02. 2010 [17:44]

tak jestli maji byt vsichni lide,co odesli na jiny svet duchove,tak tech uz tedy musi byt okolo nas hodne,vice nez je nas.Jenom s tim aby jsme je mohli videt,je trochu zadrhel.Jak jsem uz rikala jinde,na to se jde jen telepaticky,jinak duchy,tedy zemrele,videt nemuzeme.Aspon ja to tak vidim.
nefertiti
\Julie
16. 01. 2008 [12:24]

Ahojky, už jsme spolu dlouho nekomunikovali, pravda je, že nemám vůbec čas si v klidu sednout ke kompálu. No tak jsem přemýšlela nad duchama, víš co si myslím, vím, že existují, ale myslím si, že na zemi existují nějaká místa mezičasová a prostorová , kde se proplétá současnoust s minulostí a budoucností. A že když někdo v tomto pásmu žije, že může zažít nevysvětlitelné jevy, často je připisují k duchům, ale co když to je jinak. Co když nás třeba někdo vidí na nějakém místě a myslí si o nás, že jsme duchové?? No jen mě tak napasdlo , jestli jsi na d tím taky někdy nepřemýšlela. tak zatím ahoj
nefertiti
julie
18. 09. 2007 [13:31]

ahojky julinko, tak jak se cítíš ted, co domeček, je to v pohodě, my už se taky chystáme, koupit nějakou nemovitost a konečně se přestěhovat, ale je to moc tě%žké, vybírat, už aby to bylo za námi a konečně byli ve svém a moc se těším na to, až si budu dělat všechno po svém.. Jinak je mi fajn, tolik nemyslím na to nadpřirozeno a vážně nic necítím, když jdu z práce domů, tak to je poslední barák za jesem a nesvítí tam moc světla, jen jeden penzion vedle jiank nic, tak to jdu a čekám tam na taxíka a věř nevěř, i když je to tak strašidelné, tak já se nebojím, vážně živý jsou opravdu mnohdy horší než mrtví. Dokonce se cítím bezpečně, spíš mám strach, aby tam na mě neskočil nějakej uchyl. Tak se opatruj a už se moc těším ana fotečky z domu, pa
Julie
Mirce
11. 07. 2007 [21:10]

Budu čekat a těšit se!!! :o)
Miroslava Kowalcze
julie
10. 07. 2007 [17:43]

tak to je super, že je ti líp a není zač, jsem ráda, že jsem mohla trošku pomoci. zítra ti napíšu mailíka. Tak se drž a ukaž jim, že na tebe nemají.appa
Julie
To Michi
10. 07. 2007 [17:26]

Moc děkuju!!! Přesně to jsem se pokusila udělat. A rázem to ze mě spadlo. Jsi hodná. Opravdu moc děkuju za podporu!!! :o) Nebojím se už tak, jak dřív. Beru to jako součást života. A hlavně...vnímám to všechno jen, když nechci být sama. Někdy je fajn mít společnost, ale nesmí se to přehánět. Jen kdyby v té práci to nebylo tak nepříjemné. Občas mám nutkání utéct. No, asi bych neměla přemýšlet nahlas. Asi se začnu na práci těšit :oD Uvidíme, jak to všechno dopadne. Jen mě trochu mrzí, že se Axy neozývá. Nemám z toho nejlepší pocit. Nechtěla jsem jí svým chováním ublížit. Akorát jsem dostala strach. A kdo by dokázal uvěřit takovým slovům? Je to těžké, ale většině věřit musím. Moje nové informace mě donutily. A hlavně jsem získala díky fajn lidem z této webovky a skvělé kamarádce (ona ví o kom mluvím) sílu a povzbuzení. To mě moc potěšilo a taky si toho vážím :o) Takže děkuji!!!
Michi
re:Julie
10. 07. 2007 [12:24]

Ahojky Julco!Dam Ti radu na ty tezke dny v praci. Kdyz opet budes mit ten pocit, ze nejsi sama, nebo ze se na tebe nekdo kouka tou skvirou ve dverich, tak se prestan bat a jdi tam, kde to citis, ze to je. Ukaz tomu, ze uz nejsi ta drivejsi Julie, ktera se porad jen bala. Treba na nej vyplazni jazyk, vysmej se mu, posli ho do pr...., ale dokaz a hlavne ukaz tomu, ze uz u tebe nemaji absolutne zadnou sanci. Udelej tomu proste konec. Uz jsi silna dost. Preci se nenechas ovladat necim, co je slabsi nez ty. Vsichni te mame radi a drzime ti palce. A hlavne, jsme s tebou, tak uz se neboj.
Julie
To Andy
10. 07. 2007 [7:41]

Asi už tě chápu. Myslela jsi to, že jsi cítila všechno intenzivněji a více než v normálu, že? To s tebou souhlasím. Sice jsem to opravdu prožívala jinak, ale nechtěla bych, aby se to vrátilo. Myslela jsem, že to nevydržím a měla jsem pocit, jakoby mě všechno ovládalo. Už jsem si myslela, že blázním, ale nic z toho sen nebyl. Ani ta paranoia. Jen jsem všechno pociťovala více. Teď jsem třeba v práci. Nemám to tu ráda. Je tu něco negativního. Na začátku přistěhování (změnili jsme sídlo firmy) jsem měla potíže. Denně byl nějaký problém. Nezvládala jsem nic. A taky nějak nerada chodím tady do kuchyňky a na záchod. Toto jsou teď místnosti, kde jsem nejméně často. Včera to tu bylo ale nějaké divné. Myslela jsem, že to jsou lupajicí dveře, ale nevypadá to tak - aspoň tak soudím ze včerejška. Divný zvuk to byl a radši nechci vědět podrobnosti. NO, radši nad tím přestanu přemýšlet, jinak tu padnu. Zatím čusky
Andy
re
9. 07. 2007 [22:01]

Asi jsem se vyjádřila špatně s tou přecitlivělostí.Ani teď nevím jak to vysvětlit.Ale já jsem v tomto období měla hrozné předtuchy věděla jsem,že se někde něco stane malému dítěti nebo že spadne letadlo, nebo jsem cítila bolest člověka který umíral po srážce s autem sám v příkopě.Dokázala jsem věštit budoucnost z karet se 100% solehlivostí.Prostě jsem měla na mysli tyto schopnosti které běžně nemáme i když existují vyjimky.Tvé schopnosti jsou samozřejmě jiné.Protože tak jako má každý jiný talent tak i v tomto se každý lišíme.Jen jsem chtěla říct,že tyto schopnosti se u některých jedinců objevují v období stresu nebo psychického vysílení a pak zas zmizí.U mě to zmizelo a docela jsem si oddechla
Julie
To Andy
9. 07. 2007 [21:17]

Tohle nebyla přecitlivělost. To vím jistě. Jinak bych si nebyla vědoma toho všeho. Děje se to do teď, ale už to tak neprožívám. Jsem silná osobnost, i když to tak nevypadá. Zvládnu se ze všeho dostat sama, ale potřebuju nakopnout. A taky...kdyby ti někdo řekl tolik neskutečných a těžko uvěřitelných skutečností, myslím že by jsi taky byla trošku více v šoku. Každý se s tím srovnává jinak. Šlo opravdu o to, že jsem najednou žila v jiném světě. Vůbec jsem nevnímala nic jiného, než tajemno a duchovenstvo. To není dobré. Nenazvala bych to přecitlivělostí, ale psychickým rozpoložením. Tu chvíli bych ale nepřála nikomu. Ani svému nepříteli.
Andy
Julie
9. 07. 2007 [20:49]

Vcelku si myslím,že intuice je dobrá věc.Mému synovi jsem takto zachránila život.Ale to co jsi prožívala ty je podle mě velká přecitlivělost k duchovnímu věcem.Většinou k tomu dochází když je člověk v psychicky vyhrocené situaci, ale někdo to má už od narození.Taky jsem si něčím podobným prošla po rozvodu.Nejdůležitější je si věřit,že mám sílu to překonat.V každém z nás se totiž ukrývá obrovská síla jenom ji najít.Aspoň taková je má životní zkušenost.
Michi
re:Julie
9. 07. 2007 [11:26]

Ahojky! To mne moc tesi, ze se dostavas tam, kam jsi uz davno chtela a ze jsi konecne nasla sve ja, je silne a nebojacne, tak v nej ver a vse bude tak jak ma byt. Uz konecne neutikas pred necim, ceho se bojis. Jsem rada, ze se dnes uz skoro vsemu dokazes nebojacne postavit a ze uz neutikas nekam do tveho sveta. Jsem na tebe moc hrda. Jen tak dal. Uz jsi pochopila, ze strkanim hlavy do pisku se nic nevyresi. Naopak je to horsi. Drzim ti palce. Michi
Julie
To Michi
9. 07. 2007 [9:13]

Ahojky. Tak ti musím říct, že i když mi moc ta tvá "ochrana" nejde - ještě v tom nejsem ostřílená a hlavně...klid kolem sebe vůbec nemám, tak mi to ale rozhodně pomohlo. Mám pocit, že mám dost síly a odvahy. Uvidíme, jestli mi to vydrží. Ještě jednou díky :)
Julie
Ahojky všem
29. 06. 2007 [8:00]

Takže Andy...opravdu se snažím dělat to, co mi řekla Michi. Psychicky mi to pomáhá. Dokonce už stojím pevně na zemi a nic mě neděsí. Jen pár malých pocitů, kterými se nezabývám. Mám dost starostí a ještě se bát... Co se týče Axy - mám nové informace, které mi do toho nezapadají. Možná jen z části, ale ne nijak zvlášť a taky...nikdo o kom Axy mluvila mě nekontaktoval. Možná jsem měla silný pocit, že fakt nejsem sama nikde - hlavně doma, ale nic víc se nedělo. Měla jsem hodně zážitků, ale teď je to celkem slabé. Ze začátku mi Axy řekla všechno, co byla pravda. Ale pak...je v tom chaos. Některé věci z části souhlasí, zbytek se nekoná. Nevím, jestli to všechno teprve přijde, ale řeknu jedno. Není přesná věta "nevěřím Axy". Věřím jí v mnoha věcech, ale nevím, co jí to přicházejí za informace. Ona za to nemůže. Říká jen to, co jí přichází. Ale nevím, jestli je to všechno skutečnost nebo jen omyl. Jinak Andy díky moc. TeĎ už přestávám dávat důraz na pocity nebo používat intuici. I když mi dost pomohla - vlastně z 90 % měla vždy pravdu - přestanu ji částečně používat. Každý člověk je jiný, ale všechno se musí brát s nějakou tou rezervou, jinak se z toho zblázní. Majtě sa zatím všeci. Jednou za čas tu nakouknu a uvidíme, co tady najdu za novinky :) Papa
Andy
re
25. 06. 2007 [22:46]

Moje kamarádka chodila k léčiteli pak se jí jeho duch nebo co to bylo začal zjevovat v noci u postele.Tak šla ke kartářce ta jí řekla,že dělá černou magii.Kartářka jí doporučila dělat nad sebou ochrané vajíčko je to vlastně to co zde říkala Michi s tím obraným štítem.A nosila u sebe stále křištál na který nesměl nikdo šáhnout aby jí chránil.Když se ho někdo dotkl tak ho šla umýt. Jinak si myslím,že se vám Axy snažila pomoct, ale asi vás víc vystrašila než pomohla.Jinak doufám, že tu nedůvěru k Axy jsem nezpůsobila já, to by mi bylo líto.Neměla jsem se do toho plést omlouvám se.Vaše problémy nepůsobí Axy ,ale váš strach.a přehnaná důvěřivost vůči okolí.Nekoukám nikomu do soukromí je to vidět z vašich příspěvků.Myslím,že oddech od tohoto fóra je velmi dobrý nápad.Až naberete trochu sil.Tak doufám se vrátíte.Doufám, že mohu mluvit za všechny když řeknu:"Budem se na Vás těšit."
Julie
To Jarda
25. 06. 2007 [7:47]

Díky za radu, ale sháním pouze přívěsek, který pro mě má nějakou psychickou hodnotu. Bohužel u nás nic nejde sehnat a velké přívěsky nenosím. Jsem alergická na stříbro. Můžu akorát malinké. Nebo z bílého zlata.
Jarda
re:Julie
25. 06. 2007 [7:07]

zkus nosit na krku střbrnej přívěsek(čím větší tím lepší ;-) měl by odrážet část negativních energii jako zrcadlo.
Julie
Michi
24. 06. 2007 [20:47]

Ahoj Michi. Tak tě zdravím po náročném víkendu. Už opravdu nevím, čemu věřit. Ale zkoušela jsem to, co jsi mi předtím psala. Moc mi to ještě nejde. Bylo to narychlo, ale potřebovala jsem to. Nevím proč, ale uklidnilo mě to a dokonce všechno vrátilo do správných kolejí. Budu to muset zkusit znovu a ještě asi dnes. I když už je tolik hodin...Jinak co se týče toho domu...mám ho vyhlídnutý už roky. Jsem do něj takřka zamilovaná a je můj vysněný, i když nevypadá zrovna vábně. Pro mě je ale krásný, i když strašidelný a vypadá schátrale. Opak je však pravdou. Nic zlého tam nečekám, ale něco přeci jen. Možná, že to je pocit vyústěný tou touhou k němu. Dnes jsem se na něj byla podívat s přítelem a už jsem se na něj těšila. Budu vděčná, jestli ho koupíme. Zkusím se teď ale věnovat realitě a uklidňovat se tím tvým ochranným štítem. Snad tok zabere. Aspoň psychicky. Takže na čas tady přestanu chodit, ale dám na tvou radu. Za zkoušku to stojí. Moc díky!!! Měj se a kdyby něco, tak si zas napíšeme tady na webu. Budu se těšit
Michi
re: Julie
22. 06. 2007 [14:42]

Ahojky Julie!Vis, bojim se tak trochu, ze kdyz ti to vsechno reknu, to co vidim a vim, tak ze propadnes panice. Ale vzhledem k tomu, ze to chces sama vedet a ze mas uz sama takovy divny pocit, myslim, ze to zvladnes. Tak teda, drz se a hlavu vzhuru, zaciname. Okolo tebe se posledni dobou nashromadilo moc sil, ktere se te snazi zneuzit. Dostaly se k tobe diky jedne osobe, ktera si ziskala tvoji plnou duveru a oddani. Diky teto osobe jsi otevrela dvere do jineho sveta, na ktery ty sama jeste nejsi pripravena, v tomto jsi byla vyuzita. Otevrela jsi branu, ktera umoznuje i jinym svetum dojit do tohoto sveta.Moc se to ted micha, uplne mi vztava husina na celem tele.Hlavne si to nedavej za vinu, o nicem jsi nevedela. Navic jeste moc dobre nedokazes rozeznavat lidi podle jejich umyslu, to neni nic spatneho, kazdy se to jednou nauci a jinak se to naucit neda, nez se spalit od tech nespravnych, je to smutne, ale je to tak. Ty jsi pro ty "svety" jako bile svetlo, ktere je nekam vede a ukazuje cestu. Potrebuji te, protoze tu cestu sami nevidi. Navic je nezajima, ze to tobe ublizuje a ze te to i silne ohrozuje, jsou proste jen za tvym svetlem. A pokud proti tomu nic neudelas, nevim, jak to skonci, ale urcite ne dobre. To s tim domem, dej na sve "srdce" pokud se tam necitis dobre, nech to byt. Jde li z nej strach, neni v nem nic dobreho. Ten dum by se ti mel uz i na pohled libit a nejen kdyz v nej vejdes. Ten dum uz pro tebe musi nadalku zarit. Ten dum te pritahuje, jen musis zjistit proc, ale neverim, ze pro tve dobro. Uz nevis, cemu mas verit? Tak se zhluboka nadechni a poslouchej to sve ja. Dej na svuj instinkt, srdce, dusi. Ta prvni myslenka, ktera ti probehne hlavou je ta spravna, protoze jeste neni ovlivnena tvym rozumem. Ver sama sobe a nenech si od cizich lidi neco namluvit. jsi sama dost chytra na to, aby jsi mohla sama sobe verit. Uvedom si, ze ty nikoho jineho ve skutecnosti nepotrebujes, vzdyt ty ty odpovedi dostavas sama, na to nepotrebujes pomoc od jinych. A pokud ti nekdo neco radi a ty z toho nemas dobry pocit, tak se napred zamysli proc ten spatny pocit mas. Tve vlastni ja te samo varuje, tak ho poslouchej. Zkus to s tim ochrannym stitem, ten je jen pro tvoji obranu a nikdo jiny tvuj stit nemuze ovlivnit, udelas-li si ho dost silny. Zacni si verit, udelej si svuj stit a sama uvidis, kde je ta pravda. pravda se ti pak zjevi a ty se budes sama sebe ptat, jak to, ze jsi to uz nevidela driv. Michi
Julie
To Michi
22. 06. 2007 [11:20]

Ahojky Michi. Mám takový dojem, že se tu děje něco nekalého. Už nevím, čemu mám věřit. Nechceš mi k tomu něco říct? Jako třeba co se to všechno děje a proč zrovna na mě? A taky..."Miroslava Kowalcze" mi psala. Je toho na mě trochu moc, ale asi zkusím, co píšeš. Nic jiného už mi nezbývá. Takže ti děkuji za radu. Jinak...máš ještě o tom všem nějaké informace či podrobnosti? Už chci z toho ven a nevím jak.
Michi
re:Julie
22. 06. 2007 [9:20]

Ahojky Julie! Ty se hodne bojis, proto se te nekdo snazi vystrasit. Prestan se bat, oni na tebe nemuzou, pokud jim to nedovolis. Ale tim, ze se bojis jim to dovolujes a oni toho plnne vyuzivaji. Bavi se tim, ze te lekaji, strasi. Ja dokonce uz vim i kdo ti to dela, zatim ti to ale nemu rici, protoze by jsi mi neverila a akorat by jsi se nastrvala a asi by ti to i hodne ublizilo. Jsi chudak, budes se muset naucit branit. Jak? Jednoduche. Umis si predstavit tvoji oblibenou barvu pred ocima i kdyz mas ty oci zavrene? Umis, tak to je dobre. Sedni si do tureckeho sedu nekde v pokoji, kde te nebude nikdo rusit. Dej si ruce na kolena, tak jako v Joge, dlanemi nahoru a mej je otevrene. Zavri oci a uvolni se. Budu s tebou a pomuzu ti mit k tomu klid, je to pro tebe dulezite, budu stat vedle tebe, ale bat se nemusis, neuvidis me, jen me ucitis jako teplo a bezpeci. Tak ted sedis, mas ruce na kolenou a zavrene oci. Jsi uvolnena a normalne dychas. Se zavrenyma ocima se podivej do tve leve ruky a zacni v mysli v te dlani vytvaret jakoby ohnivou kouli, ale ne v barve ohne, ale v tech tvych nejmilejsich barvach. Uplne vidis, jak se ta koule toci, zvetsuje se a je plna sily, ktera te chrani. Je plna tepla. Az bude velka jako fotbalovy mic, dej tu ruku pred sebe a nech ji v tve ruce explodovat. Tou explozi vytvori kolem tebe jakoby bublinu v te same barve jako ta koule. Je to tvuj ochranny stit, ktery te chrani pred vsim, co k tobe nepatri a nebo ti chce ublizit. Je pruhledny a jde porad s tebou. Pokud ti zmizi, tak se nelekni, nepotrebujes ho v te chvili, ale kdykoliv ho potrebujes, staci jen zavrit oci, natahnout pred sebe ruku, vytvorit novou kouli a udelat si znovu ten stit. Tim jak exploduje, aby se kolem tebe roztahl znici vsechno, co se v tve blizkosti nachazi a snazi se ti ublizit, uplne citis, jak tebou prochazi a vsechno co te chladi a studi - tvuj strach se rozpada a zmizi z tve mysli a tela, uplne citis teplo v tvem celem tele a hlavne ten dlouho vytouzeny klid, bez bazlivych myslenek, zlych snu. Ta cela bublina je jen tvoje. a chrani te. po case ji muzes vytvorit i tvym blizkym, ale to musis hodne trenovat a hlavne se napred naucit pouzivat ten svuj poradne. A pamatuj, potrebujes ho, v tve blizkosti je nekdo, kdo se te snazi vyuzit a to ne v zrovna dobrou vec. Byla by te skoda, moc velka skoda. Zbav se sveho strachu a sama to uvidis. Michi
Julie
Tváře
18. 06. 2007 [8:06]

Ahoj všichni. Stalo se mi teď něco a nevím, kam přesně to napsat. Včera k večeru jsem jela autem domů z chalupy a zavřela jsem na chvilku oči. Znáte to...tma a jen nějaké čáry a šedé křivky. Což je od světla. Jenže teĎ to bylo jiné. Se mi v té tmě začaly objevovat tváře. Nejdříve jakoby se hádaly - rychle se měnily a pak se najednou objevila jedna. Mužská. Ani jednu takovou tvář jsem nikdy neviděla. Ale ta mužská...bylo to až hnusné. Ten chlap se podíval upřeně jakoby do mých očí, až jsem se lekla a otevřela je. Hned, jak jsem je zase zavřela, tak znovu to samé, ale poté se objevila nějaká paní. Vypadala milá a příjemná. Jen se tak koukala s úsměvem kolem sebe a najednou se otočila z profilu. V tu chvíli ji něco začalo rozežírat a ona umírala. Nevím, co to mohlo být. Vůbec ty lidi neznám. Ještě jeden obličej se mi zjevil, ale zmutovaný. Jakoby od něčeho vyžraný. Mrtvola nebo co. Bohužel hodně snů se mi plní, ale tohle nebyl sen. V noci, když jsem chtěla usnout, tak to bylo divné. Jakoby se mi chtěl někdo dostat do hlavy. Do myšlenek a něco mi říct. Poté divná tma s tunelem. Jakobych někam letěla. Cítila jsem se i divně. Začala jsem proto myslet na něco jiného, ale bylo to těžké. Nikdy se mi to ještě nestalo. Unavená jsem nebyla tak moc, abych si to vysnila. Nespala jsem.
Alík
Sny
17. 06. 2007 [17:33]

Plní se mi sny,poslední dobou až moc často a ted se mi zdálo že mi umřela kamarádka která je na dovolené. Dneska jsem jí psala ale neodepsala mi, tak mám trochu strach. Sen byl o tom že jsme byli ve škole a ona se tam najednou objevila, přijela z dovolené dřív, ale byla mrtvá, byla duch, nebyla vidět na fotkách a videu. Ve snu jsem pořád brečela. Myslíte že se to mohlo také stát?
Miroslava Kowalcze
Alík
1. 06. 2007 [12:49]

Já ti určitě neporadím, protože duchy nevnímám, ani nechci. Věřím v ně, ale nemám zájem je jakkoliv vyvovolávat.To mi taky občas s tou myší udělá, nehledám za tím duchy. Až zase budeš mít pocit, že jsou tady u tebe, tak jim řekni, že hodní k tobě přístup mají , ti zlí ať zůstanou tam, odkud přišly. A pak se jich zeptej, co od tebe chtějí a jak jim můžeš pomoci. Vážně jsem to nikdy nechtěla, každopádně až skončíš, tak jim popřej klid. Můj bratranec vyvolával dlouho jednoho ducha, byl s ním každý den v kontaktu, není to ale žádná sranda, může tě navštívit a připlést se i zlý duch, proto řekni na začátku, to co jsem ti psala. Ale raději hledej radu u odborníka, protože já tomu příliš nerozumím a nechci tě šálit mým názorem. Měj se
Alík
Miroslava Kowalcze
1. 06. 2007 [12:39]

Dobrý den, na duchy jsem si konečně zvykla. Ale ted bych se s nima chtěla spojit. Možná by to šlo přes počítač, někdy mi po obrazovce sama popojíždí myš. Prosím poradte mi, chci vědět kdo jsou ti duchové a proč kontaktovali mě.
Jessie
Miroslava Kowalcze
24. 05. 2007 [17:57]

Bydlím v paneláku, příčinu neznám. Myslim si že to bude schyzofrenie. Často mluví sami se sebou a mají halucinace, teď jsou na práškách takže jsou doma a relativně vpořádku. Ale ta co spáchala sebevraždu se zbláznila po tom co ji opustil přítel.
Miroslava Kowalcze
dodatkek
24. 05. 2007 [12:31]

a neznáš příčinu duševních nemocí těch lidí? Zajímalo by mě, co je obtěžovalo, že skončili tam, kde píšeš. Nebylo by na škodu to zjistit, je to práce, ale fakt by mě to docela zajímalo. Třeba je tam nějaká síla, která lidi děsí a oni se pak zblázní.
Miroslava Kowalcze
jessie
24. 05. 2007 [12:28]

No, tak to nevím. Nechci spekulovat. Možná je to tvůj anděl strážný, protože, kdyby to byla zlá duše, tak bys to vycítila, ale ty z ní máš dobrý pocit. Jinak o tvém bydlení, bydlíš, klidně si tykejme, v panelákovém domě nebo v nějaké jiné bytovce? Máš ještě nějaké jiné zkušenosti v tomhle baráku?
Jessie
Miroslava Kowalcze
23. 05. 2007 [22:07]

Dobrý den, před čtyřmi lety mi umřel bratranec, rok po něm strejda a rok na to děda, ale myslim že to s tim nesouvisí měla jsem totiž z toho pocit že je to žena i když jsem viděla jenom zářící postavu. Ale nevim proč se nebojim asi proto že jsem nějak cítila že k tomu nemám důvod. Napadlo mě jestli to nesouvisí také s tím že bydlím v domě s číslem 666 a dějou se tu divné věci např. tři lidé skončili na psychiatrii, sousedka spáchala sebevraždu a další dvě zemřeli na rakovinu. Možná si tu spojitost jenom namlouvám.
Miroslava Kowalcze
Jessie
23. 05. 2007 [19:25]

ahojky, určitě to byl nějaký duch, možná někdo blízký, neumřel ti někdo? Určitě ti chce něco říct. Zvláštní, že nemáš strach, znamená to, že už jsi se někdy s něčím takovým dřív setkala nebo máš pozitivní pocity z této bytosti?
Jessie
dotaz
23. 05. 2007 [17:34]

Ahojky všechno na těhle stránkách je velice zajímavé. Mě se stalo že jsem se v noci zbudila a něco stálo vedle mé postele, zářilo to oslnivým světlem a šáhlo mi to na záda pak jsem usnula. Od té doby se mi v bytě stávají podivné věci jako v noci hraje sama televize a často se otvírají dveře. Nemám z toho strach, ale zajímalo by mě co to je.
Alík
Qiniani
15. 05. 2007 [16:30]

Mě se to stábvá také, takhle mi to všechno začalo...
Qiniani
???
15. 05. 2007 [16:25]

Četla jsem si všechny příspěvky tady, jsou vážně zajímavé a je vidět, že máte s duchy spoustu zkušeností. Mě se stává něco...no...podobného. Koutkem oka čas od času zahlédnu bělavou nebo černou siluetu zvířete či člověka a nějakým způsobem vždy vím kdo to je, ale když se pak otočím, zjistím, že vlastně na tom místě nikdo nestojí. Osobně si myslím, že se jedná o jakési "otisky" minulých událostí (jako když jsem třeba zahlédla siluetu bratránka na místě, kde asi týden před tím skutečně stál). Ráda bych slyšela i vaše názory...
Michi
Alik
12. 05. 2007 [20:36]

Ahojky, promin, byla jsem u kamaradky na grilovani. Jak se jim postavit nebo komunikovat? Ber to tak, ze to drive byly lidi z masa a kuze, takze stejne tak se s nima da komunikovat. Ja vim, ze to ted bude znit blbe, ale uplne normalne se postav a vyslov na hlas to, co jim chces rici. Musis byt ale pripravena na vsechno, ne tak jako ve filmech, ale muzes se i leknout. Pokud ti to bude moc, tak mysli na lasku, to neznamena jen na ni myslet, ale ji i citit v srdci jako ruzovou hrejici barvu, ktera se ti rozleva do celeho tela, laska je zbran proti vsemu. Pokud ti chteji ublizit, nemuzou na tebe, protoze mas lasku v srdci, pokud jsou dobri, tak se s tebou mohou lepe spojit. Nesmis se nechat vyvest z miry a hlavne nezapomen, ze duchum se neda vzdycky verit. hopala, zacala mi blikat zarovka, asi se jim to nelibi, ze vyzrazuji jejich tajemstvi o moci nad lidmi. Mozna, ze se ti to na zacatku hned nepovede, myslim navazat primy kontakt, ale muze se ti o tom zdat. Zkousej to a uvidis, ze je to za chvili prestane bavit a pujdou strasit nekoho jineho, toho, kdo se jich boji. A hlavne, neboj se, oni ti nemuzou nic udelat, ty jsi silnejsi a mocnejsi nez oni a uz se od nich nenechas nikdy strasit. Drzim palce.
Alík
Michi
12. 05. 2007 [13:36]

Už jsem si tolikrát říkala že se jim musím postavit, ale nedokázala jsem to. Ted jsem pevně rozhodnutá že to udělám a nebojím se jich, ale nevím jak s nimi komunikovat. Napište mi jak se s nimi mám spojit, děkuji.
Michi
Alik
12. 05. 2007 [11:20]

Ty pocity budes mit porad. Jsi urcite osoba, ktera ma citlive vnimani jinych svetu okolo nas. tim, ze na to veris to zesiluje. Je dobre, ze jsi si na to zvykla, protoze aby jsi uz nikdy takove pocity nemela, musela by jsi prestat verit na nadprirozeno. Tak jsem trochu prolistovala tvymi prispevky. To s tim modlenim nepomohlo. Proc? Protoze "Buh" se na nas jen diva a dava nam pomoci myslenek rady, ale tim, ze jsme od nej dostaly svobodu rozhodovani, musi se kazdy rozhodnout sam za sebe. Poradim ti, sezen si knizku Hovory s Bohem a zacni cist, priprav se na to, ze kdyz tomu nebudes rozumet, nebudes moci ani cist dal a rozboli te hlava. jsou to fantasticke knizky a navic se pri tom nesmis nutit neco pochopit. Urcite ti to pomuze vyresit tvuj problem. ja jsem take tak zacala, otravoval me totiz duch jednoho meho sefa, ktery v tom dome, kde jsem bydlela spachal sebevrazdu. Za zivota to byl moc fajn clovek, ale jako duch se chtel jen mstit a strasit. Na zacatku se mi o nem jen zdalo a ty sny byly jako skutecnost. Pak to preslo tak daleko, ze i za dne a bez spanku na mne sahal, strkal do mne a smal se mi. Dneska bych se vysmala ja jemu. Tenkrat jsem se bala a tim jsem mu dovolila dostat se ke mne tak blizko. Ted ve ctvrtek okolo 23. hodiny mne nekdo chtel navstivit, najednou se otevrely vchodove dvere a kdyz jsem vysla z obyvaku, protoze muj pes me upozornil, vstala jsem a sla se podivat, dvere se zase zavrely. Jasne, ze mne polil mraz, ale prosla jsem vsechny mistnosti - lidi jsou kolikrat horsi nez duchove - a nikdo tu nebyl. Na strese naseho domu mi sedi muj pomocnik, proc ho pustil, sice nevim proc, ale melo to urcite svuj duvod. Ale pak jsem se sla podivat ven na strechu, otevrela jsem opet svuj ochranny stit a bylo po vsem. Casto vidim "duchy" jak okolo meho ochranneho stitu chodi a diveji se na me, jsou nastvani, ze nemuzou az ke me, ale na to uz jsem si zvykla a vlastne to uz ani tak nevnimam, pro me je to uz uplne normalni vec. Muj stit pusti jen duchy a sily dobre, zlo musi zustat venku za plotem. Takze, hlavne se neboj, postav se vsemu co se ti postavi do cesty, nesmis nikdy ukazat, ze to neco je silnejsi, nez ty, zacni treba priveskem kristalu na krku, v nejtezssi chvilich ho vezmi do ruky a zavri oci a on ti da silu, nejlepsi kristaly jsou se zlatymy prameny v sobe, dostanou se spatne, ale daji se sehnat. Nikdy nedavej hlavu dolu, nauc se, ze i kdyz o tobe rikaji, ze jsi andel smrti, jsi to, v co veris TY a ne ti druzi. Na jinou stranku, byt andelem smrti je take danne poslani a pokud to je pravda, tak je to poslani, ktere mas jen ty a nikdo jiny a budes se s tim muset smirit. Neni to jednoduche, ale je zivot jednoduchy? Doufam, ze ti trosku pomohlo. Dej pak vedet.
Alík
Vrátili se
12. 05. 2007 [10:30]

Ty stíny a pocity že tu nejsem sama se vrátili!Ted mi to tak nevadí,nevím asi jsem si zvikla.Můžete mi poradit jak se s nimi spojit? Děkuji za odpovědi
Michi
duchove a blazni
9. 05. 2007 [21:55]

Tak jsem se koukla na tech par videii a fotek a musim se priznat, ze u nekterych jsem se musela tak smat. Dost z toho materialu je jen padelek a nic vic, ale hodne lidi na to veri a to tak ma byt, kazdy se ma neceho bat. Ja uz ani nepocitam, kolikrat za den vidim ducha - dusi cloveka, je mi jich lito, nekteri nevi, ze jsou mrtvi a proto nemuzou tam, kde najdou vecny klid a pohodu a jini proste jeste nemuzou, protoze hlavne sebevrazi nesplnili poslani, ktere dostali pri prichodu na tento svet, jsou to ale i duse zavrazdenych, kteri hledaji vinniky sve smrti, jini zase nechteji jit, protoze chteji jen nas, kteri jeste zijeme nejakym zpusobem buzerovat a zkouseji nam ublizit, ale kdyz si je clovek nenecha jit k telu, nic se mu nestane. Nejlepsi je vytvorit si svuj vlastni ochranny stit, ten chrani pred vsim, dokonce i pred myslenkami jinych lidi. Jak se takovy ochranny stit dela? Napred musite vedet, ktera barva ve vas vyvolava pocit bezpeci. Pak si tuto barvu musite umet zive pred ocima, i kdyz je mate zavrene. Pokud to dokazete, stoupnete si, zavrete oci a dejte zavrenou ruku pred sebe, nejlepsi je ruka leva, je od srdce a zacatecnikovi to pujde lepe. Musite si umet predstavit a hlavne citit, jak se v te zavrene ruce zacne neco tvorit, napred je to malinke jako zrnko pisku, ale musi to byt teple a plne bezpeci. Zrnko roste a kdyz tu ruku otevrete, citite, jak se z toho zrnka dere svetlo plne vami vybrane barvy a prostupuje vami a tvori okolo vas ochrany stit, ktery vypada jako jedna velka bublina okolo Vas. Clovek na nej musi verit a vzdy ho otevrit, kdyz ho potrebuje. Po case si ho muzete zkusit zvetsit a zkusit ho dat i lidem, ktere mate radi a bojite se o ne, da se i dat na veci - na auto, na dum apod. Jinak jeste k tem duchum, uz jse nekdy cetli knizky "Hovory s Bohem", je jich par a ne vsichni je dokazali precist, ale ti co to dokazali docist do konce, a hlavne si to pamatovat a vzit k srdci, tem gratuluji.
Julie
Alík
7. 05. 2007 [8:11]

Taky si myslím, že je dobře, že ses pomodlila. Nejsem věřící, ale když se setkáš s duchy nebo nadpřirozenými věcmi, už pro dobrý pocit tvé psychiky je dobré udělat i něco, co je proti tvé "nekřesťanské" vůli. Uvidíš, jak to půjde dál. Jestli se už nic nebude dít, tak jsi na to šla dobře :)
Miroslava Kowalcze
jo
27. 04. 2007 [19:29]

Myslím , že jo, já se modlím každou noc, a nic tajmného necítím už hodně dlouho. Tak doufám, že to vyšlo. pa
Alík
Miroslava Kowalcze, Julie
27. 04. 2007 [15:17]

Děkuji za rady, ale někde jsem četla že se stačí pomodlit a popřát duchům aby je vzal bůh k sobě. Zkusila jsem to když sem modlidbu dokončila měla jsem pocit úlevy. Už ani necítím negativní energii. Myslíte že to mělo smysl a že už jsou pryč?
Julie
Alík
25. 04. 2007 [8:22]

Mirka má pravdu. Zajdi za knězem. Jakkoli se k němu dostaň. Nejsem věřící, ale jednou tam za mě zašly kamarádky a řekly mu důvod, proč se na něj obrátily. Vlastně za mě. Celé dva byty jsme světily a to tak, že chodíš s lahví a po kapkách vystřikuješ vodu. Přitom musíš říkat modlitbu. Znám jen otčenáše. Ale jinak jsme se u toho i kály a vážně jsme mluvily. Aspoň řečma jsme se snažily duchy vymanit. Vypadá to, že se to povedlo. Tak to zkus. Nic za to nedáš. Jinak tu vodu jsem stříkala snad všude, hlavně tam, kde se duchové objevovali. A hlavně pořád mluv. Pořád si říkej (i když třeba nevěříš), že existuje nějaká síla. Ať ti pomůže. Pak začni prosit boha...boží smilování atd...Tu chvíli nesmíš předcenit. Věř mi. Mělo by ti to pomoci aspoň částečně, když by už vůbec ne. Jo a nejlepší bude, když to cákneš i na sebe. Myslím, že by bylo dobré, kdyby někdo druhý. Na tvůj obličej a hlavu. Popravdě...stačí jen pár kapek. Víš jak - namoč ruku a stříkej kolem sebe. Jen nezapomeň mluvit. Musíš se do toho dostat - něco jako být v transu.
Miroslava Kowalcze
Alík
24. 04. 2007 [20:10]

Tak když ti nedovolí kněze, řekla jsi jim to? Myslíš si, žeby ti to tvý rodiče nevěřili? Zkus se jim svěřit a jestli máš videokameru nebo možnost půjčit si ji, tak si ji přilož ke tvé posteli, tak abys měla dobrý záběr, nech ji celou noc puštěnou a uvidíš, co se bude dít. Každopádně bych to zkusila. Negativní se může zdát jen tobě, protože z toho máš strach. Ale samozřejmě nevyvracuji tvou frázi, že jsou to zlý ducjhové., Pakliže ti tvý rodiče neuvěří, tak si ten pokoj vysvěť sama. Já to nidky neděla, ale já bych šla do kostela, vzala bych si s sebou lahvičku s vodou a knězi bych to řekla, nebo jen tak bych se pomodlila a myslím si, že už to by měla být svěcená voda. je to jen můj názor, ale za pokus to stojí. Obojí, co jsem ti napsala, bych na tvém místě udělala já. Tak se drž děvče a dej vědět, jak to dopadlo, každopádně ti držím palce a cítím s tebou.
Alík
Miroslava Kowalcze
24. 04. 2007 [18:12]

Vidím je jenom já, naši na to nevěří a kněze by mi nedovolili, mysleli by si že jsem se zbláznila. Duchové mě děsí, v noci budí a cítim od nich negativní energii. Každou noc cítím něčí dech na krku a slyším jak chodí po domě. Nevím jestli mi chtějí ublížit ale je to nepřijemné.
Miroslava Kowalcze
Alík
24. 04. 2007 [16:44]

A co ti dělají? Vnímáš je jen ty nebo i rodina? Zkus zajít za knězem a ten určitě by vysvětil byt nebo dům, ve kterém žiješ. Třeba to pomůže.
Alík
Otázka
24. 04. 2007 [16:25]

Ještě jsem se chtěla zeptat jak mám odvolat ducha nebo duchy...myslím že jsou nějací u nás doma a jestli se jich nezbavím, zblázním se. Už jsem psychycky na dně, hrozně se jich bojím!
Miroslava Kowalcze
Alík
24. 04. 2007 [13:07]

Už jsi četla příběhy Duše se vracejí? Tady v záhadách? Přečti, třeba se ti děje něco podobného, co píše ta paní. Pochopíš, chce napsat knihu a doufám, že ji napíše, protože ona nám zřejmě objasní vše o tom druhém světě. Přečti to, pomůže ti to.
Alík
Miroslava Kowalcze
22. 04. 2007 [14:06]

Vidění se mi vyplnilo jen to s ženou v kůlně, já jí tam viděla ale kamarádky ne. Potom se mi plní sny. Jsou to jenom drobnosti jako že nám odpadne část vyučování nebo že jíme dort.
Miroslava Kowalcze
Alík
22. 04. 2007 [10:03]

No zdá se, že ti tvý přátelé mají asi pravdu. Bylo by ale lepší znát názor od nějakého senzibila, aby ti řekl, jak to vlastně s tebou je. Už se ti nějaké to vidění vyplnilo? Asi jsi vážně vyvolená, máš určité poslání. Nevím ale jestli je to to s tím andělem smrti. Víš některré sny můžou být dvousmyslnné. Nevím, jak je to u těch snů, u kterých si seš jista, že by se mohli stát. No každopádně i to, když visíš přecházet čeernou kočku na cestě, tak to nemusí být zlé znamení. Nevím vážně nevím, jak ti pomoct. Snad jestli si myslíš, že bys mohla se kontaktovat s nějakým senzibilem, tak by to bylo asi to nejlepší. Zkus jak je pořad Na vlstní oči, oni mají kontakt na ty senzibily, tak bys mohla tak nějak se k nim dostat. Drž se
Alík
Anděl smrti
21. 04. 2007 [17:46]

Ahoj, v létě 2006 jsem po prvé slyšela takový divný zvuk, bylo to jako bych slyšela hodně z dálky vlak. Ten zvuk jsem slyšela každý den a ve 2.15 ráno jsem se probouzela. Pokaždé ve stejnou dobu. Potom to na čas zmizelo, ale začaly se dít jiné věci. V noci jsem slyšela jak někdo chodí po domě a jak někdo chodí po schodech, které jsou dřevěné a tak vržou. K tomu se přidaly i stíny které vidím úplně zřetelně a jedna žena, kterou viděla i moje kamarádka. Mám vidění ve kterých je v kůlně. Tu kůlnu jsme našli nedaleko místa kde se zjevila. Viděla jsem jak mě zve dovnitř a jak mi podává ruku, když jí ruku podám do té kůlny mě zavře. Také když mi někdo podá ruku vidím nejdřív buď ráj nebo peklo(nejsou to čerti a oheň, ale něco jako bažina), ale potom i jak zemře. Zatím se to naštěstí nevyplnilo, ale vidím např. jak má moje kamarádka nehodu na motorce a zemře. Ostatní říkají že jsem anděl smrti. Prosím řekněte mi co si o tom myslíte????
Miroslava Kowalcze
jo
21. 04. 2007 [12:31]

je tam odkaz na fotografie a videa, které zachycují duchy, pod jihlavským podzemím.Brr...
Miroslava Kowalcze
koukněte:
20. 04. 2007 [18:32]

podívejte se a přečtěte si tyhle stránky http://iriska9.sblog.cz/zah1
Julie
MIroslava
17. 04. 2007 [13:50]

Děkuju za mailovku! Už tam máš maila!!! Jinak můj mail je (kdybys náhodou ho nedostala) Mummy46@centrum.cz
Miroslava Kowalcze
Julie
17. 04. 2007 [9:19]

zajeď do magie, cestování mimo tělo AC, tak tam uvidíš, že ten spánek nemáš sama, já ho prožívám hodně často, nejvíce však k ránu, nebo když je v místnosti, kde spím hodně teplo. No přečti si co jsem o tom psala já.Tys tam taky už něco napsala.
Miroslava Kowalcze
Julie
17. 04. 2007 [9:11]

Ahojky, takže tu hypnózu jsme měli a na lejstru pěkně popsanou, napíšu bratránkovi, třeba ji ještě mám a jestli jo, tak bych ti ji poslala. Dále, stereotyp je na denním pořádku, když člověk dělá každý den ty samé věci, vídá stejné lidi, tak mu přopadne dost divné, když potká nebo se mu stane něco jiného než na co je zvyklý. Já mám dcerku a ta mě překvapuje každý den, takže i když pravda školka, práce, volno, pořád dokola, tak se snažíme spolu s manželem, abychom nežili ve stereotypu. Ještě k tvé obavě o upírech a strachu z tísněného prostoru, asi bys měla zkusit tu hypnózu, defakto hypnózu zaměřenou na minulé životy, protože i to, že jsi ve znamení ryb dokazuje tvé cítění a může to souviset s tvými minulámi životy. Já jsem taky ryba narozena 13.03. a ne nadarmo se říká, že my ryby to tajemno a nadpřirozeno cítíme víc, než jiná znamení. A nepracuješ náhodou jako zdravotní sestra? Mě osobně se stalo jen to s těmi zrcadly, ten náš barák, ze kterého mám divný pocit hlavmě když jsem tam sama. Jinak znám spoustu příběhů mých známých, dokonce i ten můj bratranec, taky takový blázen, vyvolával na chatě nějakého mrtvého letce, skoro každý den prý s ním byl v kontaktu. Tak já se s ním spojím a dám ti vědět, jestli má tu hypnózu. Jo kdybys chtěla, tak si můžeme psát na mail ten můj je miroslava.kowalcze@seznam.cz a nemusíme se bavit jen o tajemnu. Teda pokud chceš. Jo pslaa jsem tady někam, teď už nevím jestli do nějakého příběhu o své kamarádce, které umřela maminka, ona byla před smrtí upoutaná na vozíčku. No a když umřela, tak kamoška byla v obýváku pak na moment odešla do kuchyně a když se vrátila, tak křeslo bylo ´plně na jiném konci obýváku. Dělo se jim více věcí, maminka se jim prostě připomínala.
Julie
MIroslava
17. 04. 2007 [8:08]

Promiň, dala jsem tam bratr. Pořád jsem byla přesvědčená, že je to tvůj bratr a ne bratránek.
Julie
MIroslava
17. 04. 2007 [8:06]

Tak to ti přeji, aby se ti zdravotní stav zase spravil do normálu. Když jde o ty motorky, tak Hondy jsou hodně dobré. Já si zajezdila na kroskách, které jsou pěkně ostré. Přítel si teď koupil taky. A je pravda, že ta jízda mě probudí. Myslím v tom smyslu, že tu realitu vnímám maximálně. Stačí nepatrný nechtěný pohyb nebo otřepání, a už bych byla na zemi. Často se mi totiž stává, že večer se bojím toho, jestli mě zase něco potká nebo ne. Mám totiž hrozný strach z upírů. Nechci radši vědět, jestli existují, ale od mala se s tím nemůžu vypořádat. Ani ti duchové mi nijak nevadí, i když samozřejmě obavy mám. Jsem ve znamení ryb. Takže citlivost je u mě na přední straně. V jakém jsi ty znamení? Myslíš, že to s tím může souviset? Jinak jsem z Ostravy. Mám kamarádku v Jeseníku. Jenže není čas se tam dostat. Přes týden v práci, přes víkendy a volna v Opavě nebo Budišově. Pořád někde lítám, protože jezdíme na závody endur a motokrosu. Jinak...jak se tvůj bratr k hypnóze dostal? Dá se nějakými příručkami k tomu dopomoci? Třeba kdybych našla člověka, co by měl jak říkáš správný hlas a aspoň nějaké to cítění. Jo a když jde o ten sen či realitu...stává se ti něco? Protože často, když se probudím, tak žiju stereotypně. Jdu do práce, přijdu z práce, podívám se na televizi nebo jsem u počítače, jdu spát, zase se probudím...a to jde tak celý týden. Proto nevím, jestli to je tím a nebo už fakt blbnu. Něco se mi třeba zdá a já si myslím, že to je doopravdy a skoro se zařeknu. A teď nedávno jsem viděla holku, co vypadala jako satanistka. Jak jsem přišla druhý den do práce, tak jsem si myslela, že se mi o ní jen zdálo (protože už používáme jeden pozdrav s kámoši - jako že satanovy rohy) a tak jsem nad tím přemýšlela a psala jsem ségře a skoro jí napsala, že se mi už o tom satanismu zdá. Přitom to byla jen holka na ulici. To je každou chvíli. Díky toho si ani nepamatuju sny, protože nevím, jestli to sny byly. No a když jde o ten byt...je mladý. Jen tam zemřel ve sklepě chlap. Ale jinak nic. V tom sklepě jsme měli klubovnu. Pak jsme ji museli zavřít. Ale toť vše. Vůbec nevím, čím to může být. Spíše co u tebe? Nadpřirozených věcí se mi stalo hodně. Často mám strach o tom mluvit. I když je to vzrušující. Často se mi stává, že nemůžu vejít do určitých místností. Možná je to stísněným prostorem, který nemám moc ráda, ale přitom mám ráda malinké bytečky, protože se tam cítím v bezpečí. Od sousedů nemůžu večer jen tak lehce (už vůbec ne sama) vejít do jednoho z jejich pokojů. A tady v práci mám problém sejít nebo vyjít schody. Mám pokaždé pocit, že tam nejsem sama. A doma nerada chodím do kuchyně. Mám tam všude divný pocit. Že tam někdo je za mnou a za chvíli mě předejde a ukáže se mi. A to nechci. Vždy se už z instinktu držím za krk, protože mě po něm mrazí a je mi zima. A věřím, že zvířata rozeznají, když se něco děje nadpřirozeného - nenormálního. Můj pes je tím důkazem. A sousedky taky, protože do toho pokoje, kam moc ráda nechodím, tak tam jedna nemůže vůbec spát a ta druhá tam spí jen proto, že musí. Ta jedna je hodně na to citlivá. Je schopná se i rozbrečet nebo utéct. Nikdy jí nesmím říct, že se zase něco stalo. Ale je pravda, že co jsme vysvětili byty, tak už to není tak hrozné. Spíš jen ty pocity a nějaký ten krok nebo zvuk. Jinak PROZATÍM nic. Tobě se stalo jen s těmi fotkami a taky s tou hypnózou nebo taky máš hodně zkušeností? Klidně povídej. Všechno si vyslechnu.
Miroslava Kowalcze
Julie
16. 04. 2007 [18:37]

A co se ti tak děje, že nerozeznáš realitu od snu? V jakém že znamení jsi narozena? Já taky kolikrát se probudím a myslím si, že tenhle den se mi celý zdá. Někdy tedy taky ,,použiju tvůj výraz,, nerozeznám skutečnost od snu. A co ten byt už jsi se ptala na jegho historii? A co se ti ještě v životě stalo,myslím tajemného?
Miroslava Kowalcze
julie
16. 04. 2007 [13:29]

to tady nebudu rozebírat, byla to lehčí operace, teď mě jen pobolívá břicho, ale bude to ok. No tak to máš hodně blbé, takhle nemocná, to tě lituji. Jo myslím si, že čím víc člověk na to nadpřirozené myslí, tím víc z toho blbne, takže ti doporučuji vysadit. My taky jezdíme na motorce, máme ale sporťák Hondu CBR litr, docela mazec, a to teprve člověk pozná, když jezdí, že je v realitě, ale asi víš o čem mluvím. A odkud jsi? Já z Jeseníku, kdybys bydlela někde blíž, tak by eventuelně můj bratránek mohl zhypnotizovat, ale nevím, jestli to ještě dělá. Má už rofinu a tři děti, které mu dají dobře zabrat.Tak ať se ti daří líp a jen líp
Julie
Miroslava
16. 04. 2007 [11:11]

Ahoj! To je dobře, že už jsi zpět. Co ti bylo? Mi bylo pořád nějak divně. Asi jak se pořád mění to počasí. Mám totiž revmatický zánět v páteři a kyčlích a k tomu astma, takže jsem pěkně dlouho měla problém vůbec se postavit na nohy nebo se nedusit. Je to asi fakt tím počasím. Když jde o tu hypnózu...není kdo by ji uměl. Znám psychology, ale ti znají mou mamku (pracovali spolu), takže nechci, aby kdokoli o tom věděl. Jinak v sobotu jsem zase měla ten rychlý pád do spánku - jak jsem předtím o něm psala. Byla jsem totiž unavená z celodenního pomáhání při závodech endura, takže jsem lehla ani nevím jak. Bohužel se mi nic nepodařilo, protože mě rušili rodiče a taky za mnou pak přišel přítel. Každou chvíli jsem z toho nějak vypadla, protože jsem ho čekala. Ale chci už to AC zkusit. Jinak je všechno v poklidu a prozatím se nic nestává. Horší ale je, že už se asi moc vznáším nad zemí, protože někdy nerozeznám realitu od sna. Asi bych se měla trochu zase snést a ničeho si nevšímat. Asi z toho už blbnu.
Miroslava Kowalcze
aho
14. 04. 2007 [12:30]

Byla jsem v nemocnnici a už jsem zde zdravá a plná energia. Aco je tobě? mě se v poslední době nic neděje, nemám ani popravdě pomyšlení na nějaké meditování a přemýšlení o nadpřirozenu. i když když se má něco stát,tak se to stane a člověk na to nemusí být ani připraven.Být tebou tak zkusím tu hypnózu, protože ta je super, ale opravdu u někoho, kdo to už dělal. Abys z toho nebyla zkalmaná, kdyby to byl nějaký amatér.
Julie
Miroslava
11. 04. 2007 [7:38]

No ani mi nemluv. Stačilo mi to, ale prozatím (musím zaklepat) se nic neděje (jen se mi nějak moc horší zdraví). Až na tuto noc. Celou noc padaly igelitky. Nevím jak je to možné, ale můj pes byl pořád u mě (spím na velké posteli, tak má i vlastní místo) a vím jistě, že spal v tu chvíli u mě. Nejdřív to bylo, jak jsem zhasla (musím ještě podotknout, že vůbec nevím, že mám v pokoji nějaké igelitky). Něco spadlo. Pak něco po jedné hodině mě probudil další pád tašky. A taky jsem měla už od první chvíle, co jsem zalehla, divný pocit. Snažila jsem se ležet uprostřed postele. Možná to byla jen náhoda, ale ráno jsem nepostřehla žádnou spadlou tašku. V noci jsem ale měla pocit, že tam nejsem sama. Měla jsem pocit, že mi chce někdo ublížit. Nevím, no. Ale včera jsem se dívala na internet jen tak na satana, ale moje intuice mě zarazila. Tož tak se pak určo ozvi. Jsem zvědavá, jestli máš nějaké novinky!!!
Miroslava Kowalcze
julie
10. 04. 2007 [20:02]

tak se satanismem bych si nikdy, ale nikdy nezačínala ani nemluvila. Teď budu týden mimo kompál, tak pak pisnu
Julie
Miroslava
10. 04. 2007 [11:41]

Jinak jestli si chceš přečíst ještě další moje příběhy kromě "Postavy v kápi", tak tam mám ještě pod tím "Opatrování" a "Duch lyžařky?" Myslím, že něco málo jsem ti už o tom psala.
Julie
Miroslava
10. 04. 2007 [7:49]

No popravdě...je to fakt hodně informací. Je vidět, že máš hodně "dobré" zkušenosti. Tento víkend jsem měla hroznou chuť něco takového vyzkoušet, ale neměla jsem vůbec žádnou možnost. Naopak v neděli večer jsem si řekla, že si dám asi na chvíli radši pokoj, protože jsem byla s kamarády v čechách na motokrosu a cestou zpět (v noci) blbli se satanismem. Sice se nám nic (prozatím) krom pár malých problémů a skoro tří nehod nestalo, ale i tak... Čím byla větší tma, tím se kluci radši klidnili. Asi proto, že jsme si začali říkat pár věcí o satanismu. Jinak...co se týče toho bytu, ve kterém bydlím já... Je starý asi tak kolem dvaceti let. Takže oproti toho tvého, nemůže mít ještě skoro žádnou historii. Aspoň teda co vím. Ten ve kterém bydlíš ty musel už něco zažít. Jen vědět co všechno. Pokud je po němcích, tak to asi nebude moc dobrá historie. Si myslím. V tom našem paneláku PRÝ zemřel ve sklepě na uchlastání nějaký bezdomovec. Nevím, co je na tom pravdy. Ale v té místnosti jsme si otevřeli tehdy klubovnu. Bylo to někdy v té době, co se mi zjevila ta postava (vlastně nejen mi - těm, co v té klubovně byli denně). Tak opravdu nevím, jestli to bylo tím. Klubovna byla po pár letech uzavřena, ale jednou za čas je doma něco slyšet. Nevím, no. Nějak jsem nad tím nechtěla moc přemýšlet. Pak bych se bála vůbec vejít do vchodu :oD Co se týče toho dokumentu na discovery...myslím, že jsem něco takového viděla. Je to s tou slečnou s dlouhými červenými vlasy? Ta totiž zkoušela pár věcí za pomoci sebe, štábu, nahrávacích magnetofonů... A popravdě...ona se musela po tom všem vydýchat. Bylo to hrozné, co se tam dělo. Viděla jsem to jednou a stačilo mi. Jen nevím, jestli to bylo ono. Ale vyděsilo mě to pořádně. Všechno to bylo podle skutečnosti a dvakrát příjemné to nebylo.
Miroslava Kowalcze
ještě něco
6. 04. 2007 [14:18]

Jestli se chceš dovědět víc, tak na discovery mběží každou středu od 21 do 23 hodiny pravdivé příběhy o duchách. no já už se na to teď tak moc nedívám, protože pak nemůžu spát, ale fakt je ten, že je to hodně zajímavé. V teěch 21 hodin je to o takové bandě parapsychologů nebo jak je nazvat, prostě jsou to media a navštěvují domy, ve kterých lidé něco děsí a aniž by se vyptávali těch lidí o podrobnostech o historii domu nebo jiné informace, tak sami zjistí podle místa, co se tam kdy stalo a ono tak odpovídá, pokaždé, takže potom zjistí, kdo ty lidi straší nebo upozotrňuje a pak mají seanci, do té jedné ženské media prostoupí duch a nějakým způsobem mezi sebou komunikují a vyřeší nejasné. Potom odjedou, za 14 dní se ta skupina vrátí a ti lidé většinou řeknou, že mají klid a že už se nic divného nestává. To druhé bývají rekonstrukce příběhů lidí, strašidelné. Většinou bez vysvětlení.
Miroslava Kowalcze
a ještě
6. 04. 2007 [14:08]

taky musí být při hypnóze naprostý klid a příšeří. Takže houfy lidí u toho mít není dobré. A každý člověk nedokáže zhypnotizovat. Já to zkoušela na něm, potom, no můj hlas není takový jak by měl být a když jsem se ho zeptala, chobota, ať mi řekne, co vidí,tak si šáhl na pip, a řekl, jsem Jackson a vybuchl smíchy.Jen jsem ti chtěla tímto říct, že to není tal jednoduché a měl by tě, kdybys to někdy chtěla vyzkoušet do toho dostat člověk, který má dobré zkušenosti.
Miroslava Kowalcze
Julie
6. 04. 2007 [13:55]

Takže, hypnóza je hodně zajímavá, než se člověk úplně uvolní, tak to trvá asi 15 minut, začíná se od hlavy, a končí se až u paty. No a doba, po kterou jsem byla v hypnóze tak to bylo různé, ale většinou tak dvě hodky, někdy jednu. Bratranec měl hodně otázek, když už mě do toho dostal, tak toho chtěl využít, ale jak už jsem psala, mě to připadalo, jako 10 minut. Chtěli jsme vyvolat bratrancova dědu, ale ho jsme teda nevyvolali, nikoho jsme neviděli, jen jsme se děsili toho, že se ta sklínka začala hýbat a když se zeptal, kdo to je, tak to začalo lítat a házet nesmysly. Už nikdy to dělat nebudu a doporučuji to všem, i tobě, protože to je nebezpečné. Je pravda, že sestra s ním pak vyvolávala v prádelně, a když padla otázka, jestli jsi tady, tak nám dej znamení a ona spadla klika, chápeš? odehnali to, a segra měla potom hodně divný pocity, jakoby ji pořád někdo sledoval. K tomu tvému příběhu jsem taky teď něco napsala a zdá se, že jsem ti tam položila stejnou otázku. Já vím, o našem bytě, že tam žili němci, je přes 125 let starý. Nic víc.Jo a o těch fotkách, no tak to mě napadlo, v ten okamžik, měla jsem odjet právě do německa a kamrarádka na fotce měla jet se mnou. Ale nic se nám tam nestalo. jen to,že pak už naše kamarádství nebylo nic moc a vlastně se teď ani nestýkáme, nic. Ale s tím tvým nápadem o pořadí úmrtí jednotliců, tak to já už ale vůbec nevím, v jakém pořadí to bylo.
Julie
MIroslava
6. 04. 2007 [12:37]

Když jde o ten tvůj příběh (zrovna jsem si ho přečetla) zajímavé na něm je, že ty fotky byly ve stejném pořadí. Myslíš, že to něco znamená? Popravdě...mě hned napadlo pořadí smrti. Nevím proč, ale asi díky ovlivňování mysli filmy. A nevíš něco o tom bytě? Může to mít souvislost s jeho minulostí.
Julie
Miroslava
6. 04. 2007 [12:24]

Je to velmi zajímavé! Jak dlouho trvá, než se člověk úplně uvolní a jak dlouho zase doba, kdy jsi byla "mimo" tělo? Jinak když jde o ty duchy...měli jste vytipované, koho vyvolávat nebo proč? Co se tam dělo? Mám z toho všeho taky strach, ale asi proto, že člověk nemá dostatek informací a důkazů. Ráda bych něco už vyzkoušela, ale bojím se taky toho, že mě to bude všechno pronásledovat i v reálnu. Stačí mi i nedávná příhoda, kdy jsem v noci při vědomí dostala ránu dozadu do krku a nevím co to bylo. Přitom jsem slyšela vibraci mobilu, ale jeden vypnutý a na druhém nic nebylo. Ale tu ránu jsem cítila ještě ráno - jako bolest.
Miroslava Kowalcze
Julie
6. 04. 2007 [7:43]

Můj bratranec se tomu hodně věnoval. Dělal to na pár lidech, má takový dobrý hlas a fakt byl moc šikovný. Já tomu nějak moc tehdy nevěřila, ale zkusila jsem to. Hypnóza tkvi v tom, že tě ten dotyčný postupně uvolňuje celé tvé tělo, tvé tělo se musí dostat do absolutního bezvládí, řekla bych, nebylo to tak, jak ukazují ve filmech. Že před tebou něčím hýbou a ty najednou usneš. No a když už jsem byla docela uvolněná, tak počítal od 10 do nuly a při každém odpočítávání jsem upadala níž a níž do svého nitra a jakmile řekl nula, tak se mě zeptal kde jsem, no a já začala povídat, nejlepší bylo, že to co jsem viděla, nebylo mlhavé, ale naprosto čisté. A ještě jedna věc, zajímavá, před tou hypnózou jsme vyvolávali duchy, se kleničkou a tabulkou spísmeny, a začalo to ukazovat podivnosti, kterým jsme nerozuměli, bratranec to odehnal pryč a já od té doby už nikdy dělat nebudu. Ale k věci, pak jsme šli na tu hypnózu, s tím, že to bratranec bude nahrávat na kazeťák. Odzkoušeli jsme to , fungovalo to, no zapli nahrávání a po hypnóze vypli, ale na pásce se nic nenahrálo, což jsme taky nechápali. Taky tady mám příběh zrcadlo a fotky, tak si to přečti, jinak žádné duchy jsem neviděla, to ale neznamená, že na ně nevěřím, ale mám z toho strach, tak to v sobě tlačím a nemusím do smrti žádného vidět. To vím jistě.
Julie
Miroslava Kowalcze
5. 04. 2007 [13:04]

Jak ses dostala do hypnózy? Musela jsi někam kvůli tomu jít? Andělé "prý" existují, ale spíš mi šlo o archanděly. Třeba Michael nebo Gabriel. Neznám ten rozdíl. No u mě se stalo hodně věcí. Mám tady pár příběhů (Postava v kápi, Duch lyžařky...) Už ani nevím co všechno. Často cítím, že u mě někdo je. Slyším jednou za čas kroky, se sestrou jsme slyšely hodně zvuků... Je toho opravdu moc. A také se mi zdají sny, které se do puntíku stanou. Bylo by asi nadlouho to tady povyprávět. Ty máš nějaké zkušenosti se vším okolo?
Miroslava Kowalcze
Julie
5. 04. 2007 [12:48]

A co vše se ti vlastně děje? Jo taky jsem to četla a jedna kartářka mi řekla, že mé datum narozeni je tak trošku trnem v mém živote. Je pravda, že ryby cítí a dokáží vycítit víc než kdokoliv jiný. Co se týče andělů, podle toho jaké máš na mysli. Podle mě má každý z nás nějakého anděla, já mu říkám rádce. Byla jsem v hypnóze, a cílem bylo setkat se se svým rádcem. Dostala jsem se do hypnotického stavu, letěla jsem v jakési lodi, naproti mě byl on, nebylo mu vidět do tváře, ale byla kolem něj záře, letěli jsme kolem země, a potom jsme doletěli na zvláštní místo, byli tam neobyčejná zvířata, ptáci ani stromy jsem nedokázala rozpoznat od těch našich došla jsem na vrchol nějaké hory a tam bylo zrcadlo oboustranné. V jednom jsem viděla zlo, násilí a v tom druhém dobro. A dost jsem nechápala,co to má znamenat, řekl, že odpověď na svou otázku si musím říct sama. Potom jsme nastoupili zpět a já se v klidu probrala z hypnózy. nejlepší na hypnóze je to, že si člověk myslí, že to trvá tak deset minut, ale já povídala, podle toho co mi řekl hypnotik, celé 2 hodiny úplně plynule, jako z pohádky, že to ještě nikdy nezažil. Jedno je jasné, každý z nás má ducha nad sebou, který mu, i když ne nahlas,ale myšlenkou poradí. V situacích, kdy si nevíme rady. V té hypnóze bylo všechno tak strašně moc živé. Byla jsem ještě dvakrát, ale to bylo ohledně minulých životů. ale ještě k tobě, tebe někdo, něco navštěvuje?
Julie
Andělé
5. 04. 2007 [11:34]

Ráda bych se zeptala na jednu věc ohledně andělů - jestli o nich někdo něco neví. Myslím tím kdo jsou archandělé, kdo všechno k nim patří a jak se rozdělují, protože v nich mám celkem chaoz. Možná, že právě odpovědi na tuto otázku mi pomůžou objasnit některé věci, které se kolem dějí. Děkuji!!!
Julie
Pro Miroslavu
5. 04. 2007 [11:21]

Říká se, že lidé narození ve znamení ryb jsou velmi emocionálně a citově založení. Hlavně když jde o šestý smysl. Mají v sobě hodně cítění a co se týče senzibility, toto je jejich druhé jméno. Jsem také ryba a vše pociťuji jinak než druzí. A když jde o duchy, tak je to ten samý případ.
Miroslava Kowalcze
pro freya88
24. 03. 2007 [15:17]

Já jsem taky ryba narozena 13.03.1982 a myslím si, že bych mohla být silným mediem, jen mám z toho strach a proto raději nedělám žádné z těchto věcí, i když se mi ve svém životě dějí dost divné věci.Ráda si přečtu příběhy, ale jak už jsem řekla, mám hrozný strach a tak se radějí ráda vracím do reality.
Andy
duchové
27. 02. 2007 [22:05]

My občas slyšíme kroky jako by šel někdo po schodech, pak vrznou dveře od koupelny a tím to končí.Nikdy jsme nic neviděly a když se tam jdem podívat tak to přestane.Nedávno jsem spálila starý obraz který tam visel a ono to přestalo
brox
Brox
10. 11. 2006 [18:38]

zdravím, potreboval bych prosím někoho kdo se zajímá o minulé životy... jeden sem prožil a rád bych s někým o tom promluvil je tady někdo takový ? díky
Lumpi
Viděla
5. 09. 2006 [0:19]

Viděla jsem ducha, jsem tady dnes poprvé a ani jsem necěděla kolik lidí se o "život po životě" zajímá. Viděla jsem ducha a dokonce si již řadu let s duchy povídám. Dochové jdou vidět i pouhým okem, jen na to musí být člověk dostatečně vnímavý a není to jednoduché.
Freya88
Duchové
1. 09. 2006 [12:13]

Já měla s duchama zážitky.Amám zde i svůj příběh.Jmenuje se Duch u nás v bytě a byl zveřejněn 30.8.2006.Jinak jsem párkrát i vyvolávala a zážitků mám teda až dost.Jsem dobré médium.Jelikož jsem se narodila ve znamení ryb a datum narození je 3.3.1983 tak tyto trojky to ještě umocňují.
Kuka
Duchové
22. 08. 2006 [18:26]

Pro svůj pořad pro ČRo Praha pátrám po lidech se zajímavými historkami a zkušenostmi s tajemnem. Podívejte se na http://paranormal.xf.cz
M1isicka
Pro bohunku-M1isicka
19. 08. 2006 [18:48]

Jak s nimi komunikuješ?
M.a.k.i.n.a
duchové
2. 08. 2006 [12:45]

jak nejlépe se s nimi spojit?je mozne ze duchové nejsou okem videt ale na fotkach a na videech ano?kamos je satanista a ma fotky jde to???????
Bohumila
pro Katku
18. 07. 2006 [9:48]

Já jsem ducha ještě neviděla, přesto že komunikuji již delší čas s dušemi zamřelých, ale moje neteř Janička ducha viděla, přečti si o tom v mém skutečném příběhu "Duše se vracejí" má 5 dílů, tam někde o tom je napsáno jak se to stalo.