Diskusní fórum

clovek se musi smirit s tim co se ma stat,protoze to je osud i kdyz to pro nas je bolave.Postupem casu kazdy zjisti,ze to ,co se stalo bylo opravdu dobre reseni.Nas Stvoritel vi co dela a kdyz se k necemu rozhodne tak je to jen k dobru a my sami jeste nevime kam to smeruje.
Kdyz nekdo zemre je to same,my se stim musime smirit,ten dotycny je pryc a je mu tam urcite lepe.Jen my to tady tezce neseme.
Julie,nemas se bat noci,co se ti bude zdat.Ja kdyz jsem se po prve setkavala s rodici ve snu(kteri zemreli),mela jsem taky strach a ted po 4 letech je ocekavam s radosti a nedockavosti kdy je zase uvidim.

Nezoufej, Julie, není to tak, jak si myslíš. Já tohle zoufalství zažila taky; vím, o čem píšu. Neuděláš chybu, když se budeš intenzivně modlit, ale musíš věřit tomu, že Ti Bůh pomůže, jinak se to mine účinkem. Doporučuju napřed přečíst nejdřív od Pierra Frankcha Jak si správně přát, pak Rhondu Byrne: Tajemství, ale ber to s rezervou. Postup je tam však správně. Dá se s tím něco dělat.

Nejhorší je, když se vám zdá sen a druhý den se stane skutečností. Víte, že se vám tato věc zdála, víte, co bude následovat, ale váš mozek není schopný tomu zabránit. Sami se hýbete a přitom si říkáte, že to tak nemá být. Najednou jste rozpolcenou osobností na dvě části, kdy jedna dělá něco automaticky a ta druhá to vidí a ví, že to tak být nemá a nemůže s tím nic udělat. Ten pocit bych nikomu nepřála. Hlavně se pak bojíte další noci, kdy budete mít další sen a budete mít ve dne strach, že se najednou zase stane. Nebo když najednou máte pocit, že vám někdo umírá a nemůžete tomu zabránit, protože jste od něj daleko a hlavně se s ním nemůžete rozloučit. Cítíte jeho utrpení, strach, stísněnost a smutek, přitom úlevu. A najednou vám zazvoní telefon a smrt je ohlášena.

Jardo, myslím, že bude přínosem pro nás oba, když se ozveš. Je to jen na tobě. lugh1@seznam.cz

Ahojik. Jsem rada, ze jsi to tady nasel. Proc prave tady? Nevim, melo to tak byt. Asi proto, ze ted uz je opet vsechno nejak v rovnovaze, jaks taks, znas me, porad nekde neco je. Ty veci se deji, proc zrovna ja? Doufam, ze to nikdo spatne nepochopi, ten, kdo me zna to pochopi, Ale je to proto, ze dobro pritahuje zlo - protiklady, no a ja to vzdycky odchytavam, ale to uz znas take ze sve zkusenosti. Jsem rada, ze jsi to tady nasel a ozval se. Jsem ted dost utahana, mela jsem cely den sluzbu u zachranaru a meli jsme toho tak tak. Cely clovek me boli, ale precetla jsem si tvuj email a podivala se na par fotek, tesi me, ze na mne myslis. Kazdy den me to postavi znovu a znovu na nohy. Doufam jen, ze jsem ti byla dobrym ucitelem. Diky za tvoji pomoci, pomohlo mi to. Uz se opet muzu smat. Michi

No co se dá dělat... ale řeknu ti že jsi mi ten vzkaz mohla nechat někde kde ho najdu ;-D Přece jenom čtvrt roku už není zanedbatelná doba ;-) Tvrdíš že ti nemůžu pomoci, stejně to zkusím ;-) Proč se ti dějí takové věci? Jednoduchá odpověď, chtěla jsi to tak přece nebo ne ? Utrpení vede k pochopení a pochopení k duchovnímu růstu ;-)

Ahojky Jardo! Moc se ti omlouvam, ze neodpovidam, je to proto, ze muj zivot se nejak zamotal, za poslednich par mesicu se toho hodne odehralo a bylo toho dost spatneho. Protoze vim, ze kdyz ti vsechno napisu do mailu, trefi te to zase jako sip a bude ti spatne. Proto neodpovidam, nechci ti ublizit. Tak se prosim nezlob. Az se to vsechno nejak da dohromady a bude mi lepe, tak se ti zase ozvu. Vzdyt, jak tak tady vzdy ctu, stal se z tebe mistr sveho remesla. Jsem na tebe pysna. Jen tak dale. Mas srdce na spravnem miste a pomahas druhym. Tak zatim. Me pomoci nemuzes, to ja musim sama. Michi

Ahojky vsichni. Dlouho jsem tady nebyla, to asi proto, ze mi neni dobre, deji se okolo mne veci, o kterych nevim, proc se deji a cim jsem si je zaslouzila. Ale jedno vim jiste, nadeje umira posledni. Zivot je boj, boj o preziti a pokud se vzdame, zemreme. Dokud mame porad nejaky cil pred ocima, nemuzeme to nikdy vzdat, ale obcas je to tezke. Mluvim z vlastni zkusenosti. Jsem na kolenou, nemuzu vztat a udelat krok dopredu. Asi si musim odpocinout po tom vsem, musim nabit nove sily, pak zase vztanu a dam se do zivota. Bezmoc je dost hnusna vec, nejhorsi je se ji poddat. Takze budte silni. Drzim vam vsem palce.

Až na to,že některé věci nám nejsou sděleny,proto abychom je změnili...Máme jen právo znát okolnosti nic víc a pak je nám všechna naděje absolutně k ničemu.

Tak rozdmýcháme oheň a mravenci utečou :-) vždy je naděje, i když ji nevidíme.

jenže ona je jak obrovská mraka mravenců,který lezou po nás až zcela nejsme vidět...

ale clovek jde dal a bojuje protoze veri ze on sam je panem a tvurcem sveho osudu. S bezmoci se da bojovat ale ne vyhrat

hodně nepříjemný což?jojo je potvora,která se nedá zabít...ničí nás do posledního okamžiku

Měla jsem sen, který se hned na druhý den stal. Věděla jsem co bude každou minutu následovat, ale moje tělo dělalo něco jiného, než jsem chtěla. Najednou jsem své tělo nemohla ovládat a všechno šlo podle toho, co bylo ve snu. S bezmocí se nedá bojovat.

Bezmoc je slabota ,ubohost ,utrpeni proste stav mysli kdy rozum a ani city nedokazi reagova na urcitou vec ,protoze nevi jak maji reagovat. Bezmoc je velice neprijemna ,ale je pro nas zivot velice dulezita.