Diskusní fórum

Nevím,jesli splním očekávání,ale už jsem to psala k jinému článku.Autosugestcí lze pro své tělo a duši činit zázraky.Ale nejprve se musí člověk umět oprostit od všeho rušivého.Mozek se musím přesvětčít ,že to co ruší prostě není .A pak naučit se vizualizaci,abych si to co potřebuji uložila do podvědomí jako obraz.Opravdu to není nic nadpřirozeného.Malé děti to dělají běžně.Prostě třeba př:bolí mně koleno,představím si vodovod a tekoucí voda je bolest,jak pomalu zavírám vodu bolest odchází.Zavřu vodovod a bolest je buď jen mírná nebo je úplně pryč.Pak při bolesti stačí se uklidnit a představit si zavřený vodovod.Každý má svojí techniku ,jak naučit podvědomí pracovat v náš prospěch.A pokud má člověk trpělivost a naučí se techniku autosugetce můžete s ní pracovat kdekoliv a kdykoliv.Odstranit tému.Já zastavuji svou bolest,ale dá se ztlumit i nadměrný hluk.A nechce to nic jiného něž věřit sám sobě,mít trpělivost a naučit se vidět to co potřebuji a najít si vlastní způsob jak na to(vodovod) a uvidíte,že Váš život se dost změní.

Lidský mozek přijímá informace, zpracovává je a reaguje na ně ve dvou hlavních úrovních: vědomé a nevědomé. Ke vstupním informacím patří krom jiného i řeč. Převážně na účincích mluveného slova je založena sugesce. V případě autosugesce nepřichází vstupní informace zvenčí, ale je generována mozkem. Dochází tak k zajímavé situaci, kdy se mozek snaží ovlivnit sám sebe. Některé vjemy je tak možno změnit, případně nahradit jinými. A díky velmi silné součinnosti organismu s jeho CNS může tak do různé míry docházet i k ovlivňování tělesných funkcí. K úspěchu autosugesce je potřeba aspoň základní představa o tom, jak vědomí a podvědomí funguje. Zatímco vědomí je zodpovědné za to co označujeme jako naši "svobodnou vůli", podvědomí reaguje instinktivně. Vědomí uvažuje v ohraničených výrazech a pojmech; podvědomí naopak funguje v rozostřených symbolikách a pocitech. Potěšující zpráva je, že k autosugesci nepotřebujeme žádné "nadpřirozené" nadání, po jakém touží kupříkladu adepti čarodějných nauk. Vystačíme si s rozumnou dávkou vůle, rozvahou a trpělivostí. Vůle je třeba ke každé lidské činnosti; rozvaha nás má ochránit před zbrklostí a trpělivost je základem každého výcviku, neboť žádný učený z nebe nespadl. Podíváme-li se na různé populární články o autosugesci, nejspíš ve čtenáři vyvolají dojem že po přečtení několika odstavců každý ví jak na to. Tím spíš že takové články rády obsahují "test" v němž si každý může hned začerstva vyzkoušet jak mu autosugesce jde. Pak není divu že z lidí, kteří to zkusí, valná část odejde se zklamáním - protože se u nich očekávaný výsledek nedostaví. Přitom situace je stejná jako byste si přečetli článek řekněme o cizím jazyce a mysleli si že ho hned budete umět. Protože ale není mým úmyslem vysvětlovat to co je mnohem lépe popsáno v četných knihách, zůstaneme u tří informací. Předně: podvědomí reaguje slabě na slova, ale silně na imaginaci. Budou-li vaše sugestivní příkazy ve formě pocitů či představ, budou fungovat snáze než pokud použijete verbální mantru (byť v myšlenkách). Druhá informace jen připomíná obecně známý fakt - je mnohem výhodnější používat při autosugesci afirmace, tj. pozitivní tvrzení. Třetí informace pak odkazuje na moudré pořekadlo pravící že trpělivost přináší růže. Naneštěstí nelze stanovit závazný časový plán rozvoje schopnosti autosugesce. Každý jedinec je na sebeovlivňování jinak citlivý. Pozvolnými pokusy se dá zjistit míra autosugestibility a tím i rozumná mez intenzity jakož i metoda autosugesce. Pro zajímavost: dosáhnete-li rychle a snadno úspěchů, nepropadejte přehnanému nadšení. Budiž vám upozorněním že jste typ snadno ovlivnitelný nejen svým, ale pravděpodobně i cizím působením. Pokud se výsledky nechtějí dostavovat, či jen v malé míře, může vás utěšovat že jste nejspíš typ odolný vůči sugestivním vlivům, což také není špatné.

Napište sem někdo něco smysluplnýho tohle téma mě docela zajímá :):)