Diskusní fórum

bojis se vic, nez mi vsichni dohromady, hrdino

mám strach..jde o to že to čeho se bojím nejvíc je že se nikdy nedostanu jinam...víte jávěřim v jiný svět nebo možná chci věřit ...a bojím se že se tam nikdy nedostanu...jestli je tu někdo kdo by mi rozuměl tak písněte na icq:381773800

jednou sem se bal fakt festovne a to kdyz sem byl v jedny hospode je dlouho opustena a lidi rikaj ze v ni strasej ta myslim ze by ste se taky baly kdyby ste tamn nekoho videy slysely kroky a dejchani to sem byl fakt po*****j

Někdy přemýšlím, jestli je opravdu smrt vysvobozením od trápení nebo opak. Bohužel tohle zjistím až po smrti, teda jestli vůbec něco je po ní. Klerik má pravdu podle mě. I když strach mám často, ale většinou je to z toho, že nevím do čeho jdu. Stačí jen zavřít oči a někam jít. Nebo být vhozen do tmavé místnosti a namlouvat si, že něco nebo někdo tam je. Přitom je prázdná. Strach bych ale měla, kdybych zažila Hitlera. Smrt by byla vysvobozením, ale co rodina?

na svete kdyz se na to podivate logicky tak neni se ceho byt krome toho ze stratime blizkeho toho asi jedineho by jsme se meli bat. Smrt je jen pro nas nepredstavitelnou veci kterou nechapeme jinak nic vic

Kdybychom to vedeli mohly bychom se pokusit tomu zabranit. Ja nevim ale podle me nevedomoct sice muze byt sladka ale pro me je to luxus ktery jsi nemohu a ani nechci dovolit

A jak ses snažila toho strachu zbavit? Každý člověk má jinak velkou intuici. A s každým jinak soucítí. Poslední dobou mi stačí, abychom se s přítelem nějak pohádali a vím, jak se cítí. Protože ten pocit vnímám jako jeho pocit, ne můj. Je to ale jiné než cítit svoje pocity. Je to něco, co člověka mrzí. Jeho pocit mě mrzí. Nebo když má špatnou náladu a předemnou se přetvařuje, že se nic nestalo, tak to poznám. Cítím to. I přes psaní to poznám. Je to hodně nepříjemný pocit, ale takhle tomu člověku aspoň rozumím. Nic neříká, sedí třeba u počítače, dívá se jinam a i když se směje, vím, že se cítí zle. Je to jako bodná rána do srdce. Je těžké to vysvětlit. Ale abych se toho pocit zbavila, tak musím obětovat své pocity a hodně se do něj vcítit. Jen kdyby to někdy tak nebolelo.

Jo máš pravdu. Já toho vím tolik abych se nemusel bát. Čeho se bojím to by mě taky zajímalo asi --- radši si to nechám pro sebe ;-) jen řeknu že je to běžný strach ;-)

No myslím že snad každej znás má z něčeho strach atˇuž je to z zduchů nebo strach že o někoho na kom nám hodně záleží přídem. Myslím že je to způsobeno tím že nevíme co můžem očekávat otázka je však kdybi sme to věděli nebáli by sme se ještě víc nebo by to pomohlo ?

Ahoj Julie já vlastně měla o kluka strach od chvíle co se narodil.Pořád jsem čekala kdy to příjde kdy se to stane.Něco jako zlá předtucha a teď to ze mě spadlo a je mi ndherně.Jen by mě zajímalo jestli ten strach pochází z toho, že člověk vycítí, že se má něco stát a nebo to těma svýma obavama na sebe přivolá.Já jsem se snažila toho strachu zbavit a najednou bům a je to pryč.

1. Nikdo nevidi za rozhodnuti ktera nechape a za druhe coz je poctatnejsi 2.Kazdy clovek se boji toho co nechape.

Ahojky. Tak to je fajn. I když borelioza taky není žádný detajl. Ale hlavně, že to není nic horšího a bude všechno v pohodě :)

Ahoj díky všem za podporu.Dopadlo to vcelku dobře.Konečně nás pustily z nemocnice.Sice má boreliosu,ale zatím to vypadá,že to bude bez trvalých následků.

Ahoj. Jak to dopadlo? Je vše v pořádku? Jsem tu dlouho nebyla, ale tvůj strach je samozřejmě oprávněný. Doufám, že to dopadlo dobře. Taky mám strach, ale ne o děti, protože prozatím žádné nemám. Bojím se o svého taťku. Pořád samá vyšetření (u mě sice taky, ale o něj se bojím víc) a teď vyšetření jestli nemá rakovinu. O rodinu je fakt nejhorší strach :( Ale to je všude. Bohužel

Držíme Vám pěsti,atˇ máte štěstí!!! Rouz

tiež mám strach o svoje deti a tiež som prešla podobnými trápeniami treba veriť že všetko dobre dopadne budem vám držať palce

Já mám stále strach o své děti.Dnes budou odebírat mému tříletému synovy mozkomišní mok z páteře.Takže mám strach s toho aby se to povedlo.I z výsledků.

Taky bych se bránila jak říkáš. Nejsem v tomhle měkká, ale kamarádka to nedokáže. Radši uteče než by zakročila. Znovu ho vidět, tak mu takovou vrazím, že... fakt mám v sobě hodně vzteku. Takovou svini jsem už dlouho nepotkala. Myslím, že má piercing v bradě. To by se divil, jak bych ho za to rvala, až by bolestí skučel. A najisto bych ho kopla někam. Mám dlouhé nohy a celkem jsem vysoká a žádná třasořitka. Jen nechci dělat všechno za kamarádku. Už nevím, jak jí pomoct. Asi si bude muset pomoct taky už sama :(

No, taky jsem jí říkala, ať uteče na chvíli někam pryč. Myslím, že jela nebo jede za rodinou na Slovensko. Ale on nedá a nedá pokoj. Prý na ni a její rodinu podá trestní oznámení. Horší je, že jak ji zmlátil, tak jsem jí řekla, že má jít k doktorovi, že aspoň bude mít lékařskou zprávu, takže i něco proti němu. Ale ona to neudělala. Fakt nechápu. Dost mě tím naštvala. Dělá to sama horší. Nedokáže rázně zakročit. Vím, že je to těžké, ale pořád jí říkám, ať se konečně už vzchopí a něco s tím udělá. Skutek ale utek.

Já bych to asi řešila dovolenou.Udělala bych si nějaký hezký výlet abych přišla na jiné myšlenky.Nebo navštívila známé a příbuzné a doufala bych, že než se vrátím tak jeho emoce vychladnou.A kdyby nevychladnul a stupňovalo se to asi bych tuto situaci řešila změnou bydliště.

Ahojky Julco! Je mi tve kamaradky hodne lito. At si koupi nejaky sprej - ten co pali do oci - peprovy sprej a at se neboji uhodit. Je jedno, jak je velika, ja sama mam jen 158cm, ale kdyz toho mam dost, tak mam nohy na kopani a do rozkroku se vzdycky trefim, at ten strach promeni ve vztek a zbije ho do kulate krychle. Vzdyt se prece jen tak nedame, jsme sice jen zenske, ale vsechno libit si nenechame. Sama vim, ceho jsem ja maly skritek schopna, kdyz mi sjede cerna clona pred ocima, pak nedavam facky, zatnu pesti a probiju se tam kam chci, ja vim je to jednodussi rici, navic jsem lev v horoskopu - mam od lvu vsechno a k tomu jeste v cinskem horoskopu onivy kun, ale v kazdem cloveku se skryva rvac, hlavne, kdyz jde o zivot. Vis, ja jsem si tenkrat rekla, kdyz se mam nechat zmaltit, tak ne jen tak zanic, rekla jsem si, ze se budu branit. Takze jsem zatla pesti ( jen prosimte palec z pesti ven a ne v pesti schovat, jinak si ho zlomis) a nechala jsem v sobe vybuchnout to vsechno, co mi kdy udelal, ty lomena zebra, nos, modriny, malem potrat a slo to. Nebo at si ta kamoska koupi ten elektrosok. Jenom zadny nuz a takove bodne zbrane, tech se vyvarujte, protoze to se hodne rychle muze vymknout z ruky a ze sebeobrany je pak vrazda, ale kdyz ji neda pokoj, tak se obrnte spejema, elektrosokama a hlavne hodne odvahou a zatnutyma zubama a pestma. Rekl si o to, tak at si to vychutna, chlapecek. Umi si dovolovat jen na ty slabsi, tak ted se bude divit, protoze ta sleba holcina uz toho ma dost a zacne se branit a ne po zenskem - skrabat, tahat za vlasy, apod. ale tak jako chlap, pestma a kopat nohama, budes se divit, jakou silou v nohach mas a vis jak, chlapy maji jeden bodik, kde pak jdou do kolen - rozkrok. Takze holky, nebat se a hlavne uhodit zpatky, je jedno kam, hlavne plnou parou a nebat se toho, ze to bude trosku bolet, jde o vas a vas klid. Drzim palce, hlavu nahoru a nechat vzteku volnou cestu.

No Michi...je to čím dál horší s kamarádkou. Opět zmlácená na veřejném prostranství tím samým člověkem. Kvůli tomu, že ale nemá důkazy ani modřiny, které by ho stejně neusvědčily, tak policie s tím nemůže nic dělat. Už nevím, jak jí pomoct. ona na něj narazí všude. Už dostal i pěstí od jednoho kluka, ale to mu nestačilo. Nemáš nějakou radu? Bojové umění je hodně dobrý nápad, ale ona to potřebuje hned teď. Ani nechápu, jak policajti můžou být v tomhle hnusní. Totálně na to kašlou. A pak že se má hlásit domácí násilí nebo takové různé násilnosti. Stejnak je to každému jedno.

Ahojky. Děkuji za rady a "smutný" příběh s dobrým koncem. Je vidět, že sis toho taky hodně zažila. Obdivuju, jak jsi s tím nakládala a jak jsi to bravurně zvládla. My už uvažovaly o sebeobraně. O víkendu to zase byl extrém - právě jsem to četla na icq - opět výhružky, ale hodně tvrdé. Ten kluk opravdu není normální. Před kamarádkou je něco, musí být po jeho a být pánem, ale když se něco stane, tak utíká. Z domu ho prý vyhodili, jeho rodiče si s ním taky moc rady nevědí. Ale nevíme, co je na tom pravdy, že je na ulici. Jen jestli to na kamarádku nezkouší. Její rodiče ale už zakročili a tak zatím čekám, co bude dál. Ta sebeobrana je dobrá věc. Kamarádka to s ní zkusit určitě může, ale já moc ne. Jsem někdy výbušná - i když už to není jako dřív, tak se bojím, že někomu ublížím. Zatím mám dost síly. Od mala jsem trávila čas jen s klukama, takže v sobě nemám 100 % ženskosti. Ale samozřejmě nejsem feministka. Naopak udělám pro přátele a přítele cokoliv. Je pravda, že člověk by měl mít strach nejen ze sebe a z toho co dělá, ale i z druhých. Ne přímo se jim vyhýbat, ale dávat si pozor. Máš pravdu v tom, co píšeš. S duchy můžeš něco udělat, ale lidmi ne. O tom se dá hodně přemýšlet.Děkuji ti za názor. Popravdě...napsala jsi přesně to samé, o čem jsme se s kamarádkou bavily. Něco na tom pravdy bude.

Ahojky Julie! Tohle znam, je to sice uz davno, ale taky jsem se hrozne bala. navic jsem s nim byla tehotna, dneska je Veronice uz skoro 12 let, v rodnem liste ho napsaneho nema, navic ma tatku - meho manzela, ktery ji miluje jako svoji vlastni dceru. Ale k veci. Vis, jak jsem jiz psala, punkeri jsou velice labilni lide. Nedokazi se pomstit tomu cloveku, ktery jim to neco provedl, takze se msti na jinych - nevinnych lidech, vetsinou je to prave pritelkyne. Ja jsem se ho zbavila tim, ze jsem mu ukazala, ze se ho nebojim, postavila jsem se mu ( i kdyz jsem si malem tenkrat nadelala do kalhot ), vyhodila jsem ho, poslala jsem ho za jeho maminkou, at se za ni schova. Navic jsem se spojila s policii a ti to vyridili. Byl pokoj. sice se po nekolika letech ozval, ze by chtel videt svoje dite, ale to jsem si uz vyresila sama. Sedla jsem tenkrat do auta, jela jsem za nim a do oci mu rekla, ze jestli ho nekdy uvidim v blizkosti me dcery, tak ho vlastnorucne za...., podival se na me ocima plnyma strachu a utekl se slovy, ja to tak nemyslel. Ve skutecnosti jsou to vlastne jen slabomyslni lide, kteri jsou silni jen ve skupine, kdyz jsou sami, tak se vseho boji. ja jsem tenkrat zacala pro jistotu chodit na karate a dneska vim, ze se ubranim i sebevetsimu chlapovi. Nerada se peru, naposledy to bylo pred 7 lety a to jsem se musela jen branit, ale ja jsem se ubranila. Mozna by jste mohly taky neco takoveho s tou tvoji kamoskou zkusit. Vis, proti lidem se musis branit jen takhle, to nejsou zadna zjeveni a ani duchove, ktere muzes poslat nazpet do svetla, jsou to lide, a ti jsou horsi nez vsechno ostatni. Ja se musim priznat, ja se lidi docela bojim. Znam jejich myslenky a to co se jim honi v hlave. Ja vzdycky rikam, ze se radeji postavim hladovemu lvovi, protoze vim, jak se zachovat, je to zvire a to je vypocitatelne, clovek ne. Cloveku rapne v kouli a uz neni ten, kdo byl pred 10ti sekundama. Ale i pred lidma se da ubranit, je to sice smutne, ale me to moje karate moc pomohlo. Muj manzel chodi na Kikbox, nevim ted jak se to pise, a jednou me videl, kdyz jsem se nastvala a sam rekl, ze se mnou se nikdy prat nechce, jsem sice pry jen zenska, ale nedam se a je to videt. Takze holky, najdete si nejaky kurz sebeobrany - to se hodi vzdycky - nahlaste to s tim punkerem policii a naucte se branit nejakym chlapum, my zenske preci nejsme jen tak nejaka krehoucka stvorenicka, my zenske se nedame, nato jsme moc hrde. Tak zatim pa.

Jo, přesně tak. Právě takovou věc řešíme s kamarádkou. Její teď už bývalý přítel ji zbil, bývalou taky a teď jí vyhrožuje. Ze strachu musela spát u mě a dneska já u ní. Už od pohledu vypadá hrozně. Prostě punker. A to to začalo kvůli totální blbosti. Prostě nebylo po jeho. No, co na to říct. Snad už to konečně skončí, i když zatím to tak nevidím. Možná může být nějaká výjimka, ale tu jsem zatím nepotkala. Bohužel.

a odkdy jsou pankeri mirumilovne bytosti? Jako mladistva jsem mela jednoho takoveho pritele a mela jsem od nej zlomeny nos, zlomena 3 zebra a spusty modrin. Jsou to podle meho hodne slabomyslni lide. Ono je v poradku, ze kazdy chce byt nejak vyjimecny, ale dnesni pankeri nemaji absolutne nic spolecneho s temi prvnimi punkery ze Seatlu. Delaji si co chteji, nechodi do prace, nechaji se zivit od statu, nici co najdou a mysli si, ze jsou ti nejlepsi. Vypadaji jako strasidla a koupaji se tak jednou za mesic, takze smrdi jako ...... Navic maji hodne casto dost spolcneho s cernou magii, protoze chteji jen mstu za to, kdo jim co kdy udelal, oni to totiz jinakvyresit neumi, podle mne jsou proste labilni. Je mi vcelku jedno, co si o mne ted kdo bude myslet, je to muj nazor a ja si za tim stojim. Tak zatim

proc by to delali ?:-) to sou mirumilovnë bytosti :-)

hehe..bude se to zdát divný,ale já mám panický strach z punkerů...=)..fakt..když nějaký vidím ve městě,nejradši bych se někam schovala,protože se bojím,že mě napadnou,ublížej mi,nebo tak nějak...a taky mám strach,když spím ve stanu..

hej ani ne ... ja ted mam brigadu a makam na nocni smene takze furt spim a sem furt unavenej :-) .. takze nic moc .. snad prisit tyden o vikendu se zase poradne pustim do AC :-) a nekdy pak si budu delat reiki I stupen :-)

Čauky. Tak musím říct, že teď ani není co psát. Jen čtu. Konečně je všechno v naprostém pořádku. Jen, že jsem měla fakt hrozný sen v jednu noc a pak jsem zjistila, že právě v tu noc zemřela jedna holka ze sousedství. Ani se tím moc nezabývám raději. Jestli to má spojitost nevím, ale fakt nemá teď cenu na to myslet. Jen bych to všechno zase přivolala. Jinak co ty? Máš nějaké nové poznatky?

piste jak to vypada co se deje ste v poradku ??? nak to tu vazne :(

Děkuji za radu. Před chvíli jsem si četla mail od kamarádky (taky zde chodí) a řekla mi skoro to samé - myslím s tím strachem. už jsem v pohodě. Jednou za čas něco uslyším, ale vůbec to neřeším. Naopak to beru pozitivně. Prostě tu aspoň nejsem sama. Ale to ráno jsem fakt nečekala. Musím ale přiznat, že do půl hodinky jsem se strachu zbavila. Musí to být asi ve mě, protože tenhle dům je nový a nemá ani žádnou historii. A vím jistě, že ještě neblázním. Tož, aspoň tu fakt nejsem sama :o) Tak já jdu malovat, co mě napadlo a ani nechtěj vědět co :oD Ještě jednou děkuji za rady. Pokaždé mám lepší náladu. Jo a ještě jedna věc - při vysvěcování pokoje před pár lety jsem měla svěcenou vodu opravdu ve sklenici od okurek :oD

Ahojky Julie! Tak uz toho mam dost, uz se mi nelibi, ze te porad neco otravuje, nemam rada, kdyz se nekdo musi tak bat. Neco s tim udelame. Priprav si papir a tuzku. Uvolni se, zhluboka dychej a namaluj to, co te napadne. Prijde to samo, nepremyslej, co by jsi asi tak namalovala nebo napsala. Spis si rekni "maluj", nemam jinou moznost, jak ti dat neco do ruky, co by bylo ode mne na pomoc. Nebode to trvat dlouho a budes to mit hotove. Kdyz to je hotove, schovej si to do kapsy a nebo tasky, ale hlavne aby jsi to mela porad po ruce. Az pujdes zitra do prace a opet to tam bude, tak seber vsechnu odvahu, kterou mas, zvedni se, vezmi si do ruky to, co jsi namalovala a pomysli na me, budu u tebe a pujdu s tebou. Jdi tam, kde to je, vim, ze se bojis, ale to uz neni strach, to je desiva panicka hruza, to co ty prozivas. tak a otevri ty dvere a vyhod to, co ti nahani hruzu, hlavne davej pozor, aby to nebyl nejaky clovek - tvuj kolega. Pokud to je clovek, tak mu vysvetli, ze te vystrasil a at te priste napred pozdravi a nepohybuje se jako duch. Je-li to neco jineho, postav se tomu a zbav se toho, at je to cikoliv a vypada jakkoliv, neboj se a nekric, ovladni svuj strach, zvedni hlavu a bud silna, delas to pro svuj klid. Udelej si svuj ochranny stit a neboj se, nejen ja budu s tebou, bude nas vic, i ti, koho ty znas z techto stranek, budou na tebe vsichni myslet a pomahat. Jsme vsichni s tebou, nejsi sama. Posli to nazpet do svetla, tam kam to patri, pak se otoc k tomu zady, zavri za sebou dvere a jsi si sednout ke svemu pocitaci a nech udelat nas tu praci. Hlevne neutikej, jdi normalne a neotacej se. Mela by jsi pak citit, jak ten zly a spatny pocit mizi az je uplne pryc. Uplne se ted potim, nejen tim horkem, ktere tady je. Ale opravdu uz toho mam moc, kdybych mohla, prijela bych za tebou a pomohla ti osobne, ale to bohuzel nemuzu. Tak se na vsechno dobre priprav a hlavne nech svuj strach doma, treba ho zavri do sklenice od okurek. Tak se uvidime zitra.

No tak teď jsem dostala opravdu velký strach. Už od rána jsem měla špatný pocit. Pořád jsem se musela otáčet. Je to asi půl hodinky, co jsem přišla do kanceláře. Jako obvykle jsem prošla celé patro naší firmy, vzala si jídlo a sedla si k počítači. Ten pocit byl ale hrozný. Čím dál silněji jsem cítila, že mě tady něco nenechá na pokoji a čekala, kdo na mě vyletí. Sedím zády ke dveřím, tak je to o to horší. Ani okno jsem nebyla schopná otevřít. Pak jsem najednou uslyšela cvaknutí po vypínači a tekoucí vodu. Trubky to nebyly, protože to slyšet není, ani když se spláchne záchod ve vrchním patře. Ale vím jistě, že to bylo umyvadlo na záchodě. Ty odlišné zvuky už poznám. Cvaknutí vypínače, tekoucí voda do umyvadla a pak divný šramot. Denně tu slýchávám kroky, ale teď je to čím dál nepříjemnější. Víc jak půl hodiny jsem tady vždy sama, ale dneska už to nasadilo korunu.

:-) nenecham :-), rozhodne ne pres prazky ... casu moc :-) a malo aktivit :-) takze je to pro me vyborna a zabavna vypln casu :-)...dnes si jedu k tatikovi pucit psychowalkmena .. eslti si o tom slysela :-), cetl sem ze to muze byt pro AC vyborna pomucka:-) .. tatik si to koupil kvuli nespavosti :-) ... tak mu to musim zabavit na par tydnu :-D

keď som sa začala zaujímať o ezoteriku či duchovno ako také, začali sa mi diať občas desivé veci, mala som pocit že ma niekto chce zastrašiť, odvrátiť od tejto cesty. prekonala som všetok strach a dnes viem že to bola správna volba. divné veci sa mi dejú aj dnes ale dokážem sa na ne pozerať z iného uhla a nájsť to pozitívne. myslím si že ak nejaká situácia vyvolá v človeku strach, nie je to preto aby sme sa báli, skôr naopak, mali by sme v tom nájsť nejaké poučenie, možno je to upozornenie že niečo robíme nesprávne, báť sa o rodinu a zvlášť deti je prirodzené, ale nie je dôvod k prehnanému strachu. občas sa mi stáva že ma prepadne obava o niekoho z mojích blízkych, napr. o syna keď mi povedal že niekam chce ísť, požiadala som ho aby tam nešiel a obava sa rozplynula ako dym. vela vecí si ešte neviem vysvetliť ale vždy sa snažím pozerať s otvorenými očami ušami a hlavne srdcom a keď si neviem rady požiadam o pomoc a ona sa časom vždy ku mne dostane.

Ahojky!Musim se ti priznat, ze s astralnima stitama moc zkusenosti nemam, sama totiz nemusim opoustet sve telo, ani to nechci, ale tady ve fyzickem svete pouzivam svuj ochranny magicky stit, funguje perfektne, Nepouzivam ho jen pro sebe, ale i pro lidi, na kterych mi moc zalezi. Na nejake strance tady v magii jsem uz popisovala, jak si ho udelat. Ale jak jsi sam zjistil, v okamziku, kdy chces nejakou otazku nebo obavu tady napsat, najednou sam prijdes na odpoved. Kolikrat staci, napsat, co mame na srdci. Preji ti hezky den a jsem rada, ze se o takove veci zajimas, hlavne vydrz a nenech se odradit tim, ze se ti napriklad neco hned nepovede.

Nemam problem tady mluvit o techto vecech pred ostatnima :-) , spis mi slo o to .. abych nezahlcoval tydle Topice posty ktere sem nepatri :-) .. a chtel sem se tudiz zeptat negde jinde .-)

Tech otazek bylo mnoho :-) kdyz sem psal svuj mail :-) ,ted uz se to zmensuje a zjistuji ze vetsina odpovedi si me najde sama :-), aspon mi to tak pride...napriklad AC :-), ja nevim furt sem tomu nak nechtel uverit tak sem o tom zacal hodne cist ...o tydle veci se nezajimam dlouho o AC vic asi 2 dny :-) .. vim ze je to smesne malo :-) ... ale dnes sem se napriklad dozvedel ze ma kamaradka se jednou probudila a uvidela sve telo .. byla z toho celkem mimo .. o tom ze se o to zajimam vubec nevi .. pak matka moji nej kamardky se o tydle veci zajima..spis o andeli a pod .. jednou pri sexu se svojim manzelem se ji povedlo "vylezt z tela" a vydela jak se miluje se svojim muzem (tantra)..atd..atd...vis tady na netu se temto vecem tezko veri :-) , dycky je tu naka mira pochybnosti :-) ze si to jen lidi vymysli .. ale kdyz to slysim od svych blizsich :-) ..hned je to o necem jinem a celkem me to podporuje vtom abych se o to zajimal cim dal vic :-). Vlastne ted zadny otazky asik ani nemam .. vse co sem po tobe chtel byli naky knizky na doporuceni :-) a jelikoz mamka te moji kamosky tydle knizky naky ma ... tak sem si ji pres ni pucil -) takze uz neni problem .. pucil sem si neco o cakrach : Zakladni kniha o cakrach od Bodo J.Baginskiho a pak tantricka laska :-P a o AC mam knizku uz "objednanou" ze mi ji co nejdriv sezene od sve nake kamaradky :-) Je tu snad jen jeden dotaz ... a to magicky stity :-) ..todle je pro me asi to nejneuveritelnejsi tema :-), verim ze neco podobnyho muze byt na astralni urovni .. ale na fyzicke ? co si o tom myslis ?:-)

Tak davej otazky. Ja se skoro kazdy den divam, u nas bezi pocitace kazdy den. Budu-li znat odpoved tak ti ji dam. Uz se tesim. Tak zacni.

myslim ze neni clovek, ktery by se nebal straty svych blizkych :-) je jen otazkou .. jak se stim dokazes vyrovnat :-) a pokud veris ze tento zivot je jen jedna z mnoha etap zivota :-) nemusis mit strach .. protoze se snimi pozdeji setkas :-)

jop .. neni problem:-) chapu .. ja mam jen spousty otazek a resit to na diskuznim foru je celkem ... ehm zdlouhave :-) ..

Podle mě je to strach z neznáma. Duchové jsou něco, co není přirozené - není realitou. A ani se od nich nedá očekávat, jestli nám ublíží nebo ne. A taky mají určitě důvod za námi chodit, i když si neuvědomují, že nás straší. Jsou všude kolem nás, ale každý se bojí si to přiznat. Nikdo neví, co od nich čekat, proto se jich bojí, stejně jako neznámé budoucnosti.Co si ale uvědomuju je, že podle toho, co se v této době ve světě strašného děje, jsou duchové to nejmenší, čeho bychom se měli bát. Kdyby nám mohli aspoň v těch nejhorších chvílích nějak pomoci.

Ahojky Citrone! Ja se ti musim priznat, ze nerada nekomu pisu privatne. Mam k tomu sve duvody! Chapej, ze mam rodinu a tu nechci nijakym zpusobem ohrozit. Vim, ze nemas zadne zle umysly, ale obcas se muze kazdy prekecnout. Tady se za nic stydet nemusis, jsi mezi nami a i ostatni ti mohou pomoci. Doufam, ze to chapes.

Měli už jste někdy panickou hrůzu ze ztráty blízkých? Mě se někdy stává, že večer před usnutím pláču, jelikož se bojím je ztratit. I když jsem na ně naštvaná a chci pryč, uvědomím si, že bych to tím jen zhoršila. Třeba teď ... pláču. Zní to neuvěřitelně, ale opravdu mi tečou slzy po tváři. Strach je přirozený ... a já to vím, a tenhle strach je oprávněný. Protože já svou rodinu miluji, i když mi teď dost ubližuje. :-) Také mám strach z bytostí, které mě obklopují. Ale uvědomme si, že se k nám dostanou jen tehdy, pokud jim to dovolíme. Oni jsou přece našim obrezem. Všichni kolem tebe zrcadlí tvou duši, povahu, náladu ... všechno. Já jsme to pochopila až dost drastickým způsobem. To co jsem odsuzovala, jsem sama páchala. Taky jsem pochopila, že soudit nenáleží ostatním. Strach se ukázal mým obranným mechanizmem, protože beze strachu ... byli bychom nejspíš stvůry. Někdy je i strach užitečný. Já se bojím spousty věcí, obyčejných i neobyčejných. Jsem to já a já se takovou beru. :-)

když sem po tmě tak si řeknu že je to místo kam normálně chodim ve dne , kdy se ho absolutně nebojim tak proč se ho bát v noci? Jinak duchů se taky nebojim, protože o to jim většině jde někoho zastrašovat. prostě si řeknu že to byli taky lidi (většina) jenom nemají tělo a dělají kraviny protože se nudí. Tak čeho se bát?

ahoj michi muzes se mi prosim ozvat na email ? :) elite.citronak@seznam.cz