Církev Marii Magdalénu ocejchovala jako hříšnici a prostituku, přitom v Bibli tak není nikde přímo označena. Byl to papež Řehoř I Veliký, který z ní udělal hříšnici v roce 591 a to platilo až do roku 1969, kdy církev na neveřejném jednání připustila jejich chybu a na Druhém Vatikánském koncilu bylo prohlášeno, že Marie Magdaléna nebyla hříšnice žádného druhu.

Bible se zmiňuje o matce Ježíše Marii, Marii z Betanie, sestry Lazara a Marty a Mari Magdaléně, která nikdy nebyla zmiňována a spojována s nikým jiným než s Ježíšem Kristem. Proto by neměla být Marie Magdaléna spojována s Marií z Betanie v jedno, jak se můžeme z některých knih dočíst. Z Lukáše víme, že Marie Magdaléna doprovázela Ježíše celou dobu a podporovala ho a to i finančně, což ukazuje, že musela pocházet z bohaté vlivné rodiny. Autoři Svatá Krev a Svatý Grál: Baignet, Leigh, Lincoln se domnívají, že Magdaléna pocházela z rodu Benjamonova, který dal Židům krále Saula.

V dnešní době se už otevřeně mluví, že hostina v Káni byla Ježíšova svatba s Marii Magdalénou. K těmto argumentům je třeba dodat, že v oněch dobách bylo manželství pro židovského muže nejenom obvyklé, ale téměř povinné. Nebýt ženatý a nemít potomstvo skutečně nebylo nejlepším prostředkem, jak dosáhnout vážnosti ve svém společentství. A tím spíše v případě Rabího či Mistra, kterým Ježíš z největší pravděpodobností byl. Důkazem o svatbě se udává Ježíšova proměna vody ve víno (Jan2:10). Protože podle tehdejšího zvyku ženich měl na starosti zásobu vína a tím v tomto případě byl Ježíš.

V evangeliu podle Filipa najdeme věty jako tuto, vztahující se k Magdaléně: „Kristus ji však miloval více než jiné učedníky a často ji líbal na rty..“, což mnoho badatelů považuje za nepřímý důkaz sexuálního vztahu mezi Ježíšem a Magdalénou. Z této věty je zároveň jasné, že Magdaléna patřila mezi učedníky a nemohla být prostitukou. Ze stejného zdroje je i tento odkaz: „Byly tři, které vždy provázely Pána, jeho matka Marie, jeho sestra a Magdaléna, kterou nazýval družkou.“ Autor Lawrence Gardner na toto navazuje dál a tvrdí, že Marie Magdaléna byla v době ukřižování ve třetím měsíci těhotenství, po šesti měsících po ukřižování 15. září 33 př. n. l. porodila Magdaléna dceru (Tamar, Palmera). Ježíš na kříži nezemřel a později měli i další děti, když opustili Izrael.

Dalším důležitým potlačeným zdrojem informací je evangelium Marie Magdalény nelezené v Akhim, Egyptě 1896 (Němci nazvané Berlínský kodex). Z Bible víme, že Ježíše vždy doprovázela, byla jeho učedníkem a byla očitým svědkem všech událostí, na rozdíl od ostatních apoštolů, kteří Ježíše v jeho nejtěžší chvíli opustili a utekli se schovat. Tak proč je její evangelium tak opomenuto? Z tohoto evangelia se jasně ukazuje, že Ježíš se s Magdalénou dělil o všechna jeho učení a ona jim rozumněla více než ostatní učedníci, protože později byla známá jako „Apoštol apoštolů“ a Ježíš chtěl, aby právě ona pokračovala v jeho učení, ne Petr (jak tvrdí Bible).

Že apoštolové žárlili na Magdalénu je pochopitelné, vždy kráčela s Ježíšem vpředu po jeho pravici a oni až za ní. Navíc Starý Zákon považuje ženy za méně než nic. Určuje jim pracovat, rodit, čekat na manžela a hlavně být zticha. Ježíš učil, že ženy jsou si s muži rovni.

O Marii Magdaléně existuje mnoho legend. Podle jedné byla pohřbena v Eferu, kde její kult pěstovali už od 6 století a v roce 899 byly její ostatky přeneseny do Konstantinopole. Jiné legendy, zaznamenané v 11 století tvrdí, že nikoliv apoštol svatý Petr, ale právě Marie Magdaléna byla Ježíšem pověřena vést jeho učedníky. Když se však s Petrem nedohodla, odplula s Josefem z Arimatie a Nikodémem do Galie a v roce 35 přistáli v Marseille. Po té šířila křesťanskou víru v jihofrancouzské Provence. Samozřejmě že existují i další verze, ale všechny se shodují v jednom, Marie Magdaléna připlula do jižní Francie.

Nikoho po tomto už nemůže překvapit, že jsou hned tři místa, která si dělají nárok na místo jejího posledního odpočinku. Za prvé Bazilika ve Vezelay v Burgundsku, když však tuto Baziliku navštívil francouzský král Ludvík IX. Svatý a chtěl vidět její ostatky, ukázali mu kovovou schránku s hromádkou kostí, jež mohla patřit komukoliv. Za druhé chrám svaté Magdalény v Paříži se hlásí o její hrob. A do třetice se k její památce hlásí rovněž i městečko Saintes-Maries-de-la-Mer na francouzském pobřeží, kde nikoliv v Marseille, ale zde přistáli křestanští židovští uprchlíci z Palestiny. V tomto městě se nachází kostel Notre-Dame-de-la-Mer, v jehož interiéru se uctívají tři Marie: Magdaléna, Marie Jakobi a Marie Salome a dokonce je tam i kaple, zasvěcená podivně egyptské otrokyni jménem Sara a ta byla shodou okolností černá. Každého 25. května se v Camargue scházejí cikáni, aby jmenovali u sochy záhadné Sary „cikánskou královnu roku“.

Místem, kde Marie Magdaléna zemřela je prý Saint-Maximin-la-Sainte-Baume, kde se každým rokem koná procesí, při němž je vystavena lebka Mare Magdalény a která je jinak po zbytek roku uložena v sakristii.

„Říkám vám pravdu: všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila. ,,(Matouš 14:9).“

Literatura pro vlastní bádání:

Tau Malachi - Marie Magdaléna; Svatá nevěsta
Margaret Starbird - Žena s alabastrovým džbánkem
Karen L. King - The Gospel of Mary of Magdala: Jesus and the first woman apostel
Richard Carrier - The Formation of the New Testament Canon-www.infidels.org
Sylvia Browne - The two Marys
Lynn Picknett, Clive Prince - The Templar Revelation; Secret Guardiens of the True Identity of Christe

Vydáno: 05. 12. 2007

Přečetlo: 6109 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): iv

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Proč M a J???

6. 12. 2007 17:06

Konstantin

Číst komentáře