Základní a nejstarší víry věřily, že ženské bohyně byly ty prvotní, což ale samozřejmě nesnižovalo ty mužské. Každé náboženství měla a má své jin a jang, vše na Zemi ma svůj opak a v každém člověku je jak mužská, tak i ženská část. Všechno obsahuje a splývá ve vše, což platí i o Bohu.

„Bůh Otec“ a „Bůh Matka“ zde vždycky existovali, jen naše patriarchární společnost přijala pouze Boha Otce. Bohužel náš milující Bůh byl Mojžíšem přetvořen na krvavého Boha, co neváhá zabít, hrozí a vyhrožuje věčným zatracením, což je jeho pravý opak. Lépe se přece ovládá člověk co se bojí, ne?

Pravý Bůh Otec ( The Prima Mobilae ) - Nehybný Hybatel je nestvořená Síla, která tu s námi vždy byla. Jako mužská osoba Bůh Otec je čistý rozum, schopnost nazývaná OM. Bůh Otec je čistá inteligence kombinovaná našimi nabytými zkušenostmi, které potřebuje k dosažení úplné vědomosti, kterou musí prodělat, protože vědomost bez zkušeností není kompletní. Proto jsme my částí Boha. Na druhé straně Bůh Matka je čistá emoce, cit vyvýšený k bodu totální zkušenosti nazývaná AZNA, jejíž hlavní doménou je planeta Země.

Po staletí, nejméně po dvacet tisíc let Bůh Matka byla uctívaná a milovaná, jen až posledních dva tisíce let zde panovala pravidla ustanovena patriarcharní společností, kde pro ni nebylo místo. V těchto letech zde nebylo nic jiného než chaos. Svaté války, náboženství proti náboženství, dogmata, strach a vina vytvořila absolutní chaos.

Musíme si uvědomit, že ve stvoření musí být dualita, mít jen jeden hlavní zdroj nedává smysl. Proto Bůh Otec má v sobě oboje - jak mužskou, tak ženskou stránku a Bůh Matka má samozřejmě také oboje. A to musí být, protože bez mužské a ženské strany, bez rozumu a emoce by nebylo nic. My sami jsme malé repliky genetické formy Boha Matky a genetické formy Boha Otce.

Bůh Matka vždycky existovala a byla kolem nás a u určitých generací se i částečně vyskytovala, ale žádná jiná generace ji nepohřbila tak jako ta naše. Bůh Matka se začala znovu objevovat u Gnostiků, kteří pro to byli posíláni na smrt. Dříve se nazývala Hara či Isis ..., kdo obsahoval ženský princip a až konečně nyní se velmi pomalu začíná objevovat Bůh Matka. Přitom ona je ta, která se může pohybovat, vychovávat, milovat a dokonce i měnit naše osudy. Bůh Otec, mužský princip tak jako ona zasahovat nemůže. On je statický, neměnný, konstantní, neohybný princip, jehož hlavní doménou je druhá strana, ale Bůh Matka, čistá emoce - může.

Její nadvláda je v tomto světě a její hlavní okruh působnosti je život na Zemi. Ona je ta co se objevuje, dělá zázraky a plně chápe naše pocity a utrpení. Ona je ta, kterou bychom měli prosit, když doufáme v rychlou změnu v našich životech a vyřešení našich problémů. Ona je emoce a naše těla jsou přeplněna emocema.

Vzpomeňme si proto na ni aspoň 8. 12. v den Boha Matky a věnujme ji proto zaslouženou modlitbu, vždyť ona nás miluje stejně jako náš Bůh Otec, oni jsou jedno, jsou tu pro nás a my jsme všichni jejich děti.

Sylvia Browne - God, Creation and Tools for Life, 2000
Sylvia Browne - Journey of the Soul - God, 1991

Vydáno: 04. 11. 2007

Přečetlo: 1796 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): iv

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)