Stejně jako rituální a sakrální stavby všude na Zemi jsou i tibetské kláštery aktivovány kosmickou energií. Pozoruhodné na tom je, že energetická intenzita jejich staveb je získávána neznámým způsobem ? prostřednictvím rotačních těles. V klášterech jsou zabudovány modlitební mlýny (duté kovové válce podobné sudům), které mniši ručně uvádějí v rotační pohyb. V malém provedení jsou používány modlitební mlýnky, které jsou uváděny v rotační pohyb pomocí provázku se závažím. Kosmickou energii z modlitebních mlýnů lze transponovat na jinou hmotu, stejně jako to prokazujeme v jiných případech.

Doporučuji opakování dvou jednoduchých experimentů. Ruční modlitební mlýnek snadno vyrobíme z kovové konzervy o obsahu asi 200 ml. Minimálním otvorem odstraníme její obsah, v podélné ose vyvrtáme dva otvory, do kterých vsuneme šroubovák. Ve spodním okraji konzervy vyvrtáme otvor pro uchycení provázku o délce asi 10 cm, na jehož konci upevníme malé závaží. Bude-li asistent kmitavým pohybem ruky otáčet konzervou, každou minutou zaznamenáme nevídané zvětšování jeho aury. Objem aury má vzájemný vztah s kapacitou buněčných membrán.

Další jednoduchý experiment prokazuje stejnou funkci velkých modlitebních mlýnů, kterými na rozdíl od malých mlýnků lze také manipulovat energetickou intenzitou hmoty kláštera. K provedení pokusu potřebujeme starý gramofon nebo jiné otáčecí zařízení a kovový hrnec, který umístíme na otáčecí desku. Podle pokynů, které popisuji v článku „Dowsing versus aura“ provedeme tři identifikace aury.

1. otočná deska, na které je umístěn hrnec se neotáčí
2. otáčející se hrnec je umístěn dnem nahoru 3. otáčející se hrnec je umístěn dnem dolů

Snadno se tak přesvědčíme o energetické funkci modlitebních mlýnů a navíc si ověříme „zvonový efekt“ z 15. století, který níže opětovně popisuji.

Pro doplnění energetické intenzity hmoty klášterů se používá ještě oheň v podobě máselných obětí stejně jako v jiných sakrálních stavbách se ke stejnému účelu používají svíce. Od jiných náboženských staveb se kláštery v Tibetu funkčně ničím neliší - je v nich vytvářeno energetické přepětí, ve kterém si přítomné osoby doplňují tělesnou energii.

Rotační hmota produkuje kosmickou energii ? je to další zajímavý poznatek, který funguje stejně i v jiných případech. Není snadné vyjmenovat rotační tělesa, která nás všude obklopují (astronomická tělesa, kola motorových vozidel, vlaků, turbin, tornáda a nespočet dalších případů). Dáme-li do souvislosti předchozí energetické poznatky s rotační energií, lze konstatovat, že pohyb hmoty produkuje kosmickou energii. V jednom z minulých článku „Dowsing versus aura“ popisuji graf narůstající velikosti aury nepohybujícího se automobilu. U pohybujícího se automobilu je nutné doplnit auru dle nových poznatků. V tomto případě může nárůst energie překročit dosud neznámou energetickou hranici a vyvolat tím mimo jiné opožděné reakce.

Energie rotačních těles není jediným poznatkem tibetských klášterů, další zajímavou informaci lze získat z odpovědi na otázku proč právě v Tibetu byl zvolen odlišný energetický zdroj oproti jiným sakrálním stavbám?. Jednou z odpovědí může být, že ve vysokých polohách nejsou obvyklé zdroje dostatečně intenzivní. Je to nejen důležitá informace, která rozšiřuje vědomosti o vlastnostech kosmické energie ve vysokohorském prostředí, ale také podněcuje k dalším experimentům. Nové znalosti z výzkumu napovídají, že energetické a chemické vlastnosti kosmické energie jsou rozsáhlejší než jsme schopni domyslet.

Miroslav Provod, září 2007

V 15. a 16. století bývaly zvony zavěšovány také opačně než je obvyklé - srdcem nahoru. Bylo to výhodné zvláště pro těžké zvony, které tak bylo snadné rozhoupat - zvon se rozhoupal vlastní vahou a v pohybu dále udržoval šlapáním. Protože tento způsob zavěšování byl v 17. století považován za nekatolický, na většině věží byly takto umístěné zvony zavěšeny srdcem dolů. Zdůvodnění "nekatolický" se mi jevilo málo přesvědčivé pro množství pracných rekonstrukcí, zejména když se to netýkalo zvukového efektu a zavěšení nebylo viditelné. Abych se přesvědčil, jaký mohl být jiný důvod pro změnu v zavěšení zvonů, rozhodl jsem se celou věc zpětně prověřit. Výsledek se dostavil rychleji než jsem očekával, důvod nekatolický je nutné nahradit důvodem energetický.

Jako maketu věže jsem použil jeden metr vysoký mramorový šestihran o hmotnosti asi 200 kg a postavil jsem jej do energetické zóny. Pro přehlednost jeho energetickou hodnotu nebudu konkretizovat a označím ji jako základní. Bronzový odlitek zvonu o hmotnosti 1,5 kg jsem umístil na maketu věže (srdcem dolů) a po krátké době se její základní hodnota zvětšila téměř na trojnásobek. Při umístění opačném (srdcem nahoru) se základní hodnota věže zmenšila asi o 20 %. Tento pokus jsem mnohokrát opakoval vždy se stejným výsledkem. Není tedy o čem diskutovat, pracná rekonstrukce kostelních věží byla pouze energetická záležitost.

Vydáno: 19. 09. 2007

Přečetlo: 2902 čtenářů

Zdroj: http://www.miroslavprovod.com

Autor (vložil): Miroslav Provod

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)