Temná místa čekají jen na to, až je osvětlíme a vyšleme k nim paprsek lásky, ty pak zmizí a zůstane jen zářivé světlo. Jestli se budeme strachovat, jen temnotu rozšíříme. Nemusíme pro pocit vítězství hned vyvolávat duchy, ale začít přestat se jich bát. Osobně jsem přesvědčen, že duchy vůbec nemusíme vyvolávat nějakým rituálem. Proč, vždyť kolem nás je jich spousta (duchovní průvodci, energetické bytosti, zesnulí) a ti s vámi mohou komunikovat ihned. Zkuste s nimi navázat myšlenkový kontakt klidně i ve dne, třeba v tuto chvíli, když toto čtete. A všímejte si znamení?

Za znamení nepovažujte jedno vrznutí, či bouchnutí dveří někde v bytě, ale něco, co se stane třeba právě teď při čtení těchto řádků, protože na to myslíte a v následujících hodinách či dnech se znamení bude v různých formách opakovat. Buďte všímaví a vše analyzujte.

Jsem duch, který slouží světlu. Mým úkolem je starat se o dívku, které je nyní něco přes dvacet let. Je to pro mě velká výzva, naplňuji svou karmu a dělám to velice rád. Jsem v neustálém spojení se světlem a všemi bytostmi, které i já mohu kdykoli požádat o pomoc a oni mi s láskou vyhoví. I já se učím?

Ta dívka, u které stojím je má neteř. Je už dospělá a mě vlastně v poslední fyzické podobě neviděla. Ale zná mě, vždyť ji už dlouho ukazuji cestu životem a chci, aby přemýšlela o věcech, které vidí a slyší. Nemohu se ale naráz zjevit, pokud není v ohrožení života a není ještě její čas, to by nebylo správné. Také máme své zákony. Zviditelnit se by byl hrubý projev a ona to chce pochopit sama na jemnější úrovni, svou intuicí, jen tak bude mít schopnosti, které teď touží mít. To je klíč k tomu, aby se naladila na jemnější vibrace, viděla budoucnost a komunikovala s naším světem. Vím, že víra té dívky je ještě slabá a pokud se jí ukážu, stejně neuvěří, vyloží si to jako výplod fantazie, přestane si věřit a ovlivní jí to natolik, že se vývojově vrátí trochu zpět. A to nechci.

Přes všechny starosti a trápení chce samotná její duše objevit pravdu. Až překoná bariéru hmotného myšlení a povznese se v těle, pak bude její úkol splněn a já budu s anděly tancovat a radovat se. Když byla dušička před vtělením jako já, seděli jsme společně s celou rodinou u ohníčku a vyprávěli si mezi sebou. Ona sama mi řekla: „strejdo, ty budeš blízko mě, tak mi připomínej můj původ a životní úkol. Ale ne, že se mi zjevíš, já musím sama objevit pravdu, že tento svět existuje, jinak bych se musela inkarnovat ještě mnohokrát a já to chci zkrátit. Chci být silná a pochopit to už v tomto životě?“

„Budeš tak silná, že tě mohu pokoušet?“, zeptal se budoucí otec. „Ano, ano?“ řekla jsem, „možná se budu trápit, ale jen do té doby, než si uvědomím, že je to jen zkouška a že tím musím projít a to mě posune dál.“ „Však já ti to vrátím,“ řekla, „budeš tak silný, abys to unesl?“ Všichni jsme se smáli a už se těšili na život, ačkoli jsme věděli, že to zkouška nebude lehká.

Nikdo se nemusí trápit, stav pochopení je ten, že události přijmeme a jdeme dál. A možnost změny je okamžitá, můžeme ji provést ihned a pochopit hned teď. Vneste tento pocit a tuto víru do všeho, co děláte. Pak se začne všechno kolem vás úžasně měnit.

Vydáno: 17. 07. 2007

Přečetlo: 2230 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Administrátor

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Duše kolem nás

11. 08. 2007 10:35

ruzenice

Číst komentáře