Myšlenka, že žijeme ve světě s více než třemi rozměry je přímo mučivá a hlavně, pokud chvíli přemýšlíme na toto téma, začne nás z těch všech otázek, které se na nás valí, bolet hlava. Nehovoříme zde ale o čase. Je běžně proklamováno, že právě čas je tím „čtvrtým rozměrem", je to však pravda?

Nutnost existence tří souřadnic pro označení určitého bodu v prostoru nám dává představu tří na sebe kolmých směrů. V mnoha případech je základní stav existence nulová dimenze. Je to bod existence bez dimenzí. Nacházel-li by se tam nějaký obyvatel, existoval by pouze on. Nerozuměl by pojmu „něco jiného" ...existujícího, nebyl by zde žádný dům, ani pokoj, jen bod. Život v takové dimenzi by se zdál příliš nudný a krátký.

Nularozměrový prostor je tedy bod, jednorozměrný přímka a dvourozměrný určitá plocha, či rovina.

Nyní, v našem 3rozměrném pojetí je pro nás snadné představit si, jaký by byl výsledek, kdybychom bod přesunuli do jiné dimenze. Viděli bychom spoustu jiných bodů, ať už na zemi, nebo ve vesmíru. Náš bod by se mohl posouvat zpět v přímce a mohl by dokonce spolykat jiné body a tloustnout, považující se za sebe samého.

Jak nás omezují tyto tři základní rozměry? Představme si, že bychom byli jednorozměrnou bytostí a žili třeba na přímce, kde by vpravo i vlevo byla vytvořena hranice. Staneme se v podstatě zajatci úsečky. Pokud bychom si však byli vědomi, že existuje i svět dvourozměrný a dovedli toho využít, mohli bychom naše vězení v jakémkoli místě opustit. Pro našeho případného společníka by naše zmizení vypadalo jako hotový zázrak.

Obdobnou situaci si můžeme představit i v případě, že bychom jako dvourozměrná bytost žili na nějaké ploše. Pokud bychom se nacházeli v prostoru, omezeným například do čtverce, jistě by tento pro nás představoval vězení. I zde by však existovala možnost úniku, pokud bychom byli schopni pohybovat se ve trojrozměrném prostoru. Naše vězení - čtverec, bychom mohli v kterémkoliv místě opustit, aniž bychom se přiblížili k jeho hranicím. Ze svého nového postavení bychom mohli nahlížet do uzavřeného čtverce, které se nacházejí v dvourozměrném světě pod námi. Pro obyvatelé, žijící v těchto útvarech bychom však zůstali nepozorováni a oni by žili v představě, že do jejich světa nelze zvnějšku nahlédnout.

A jak je to s naším třírozměrným prostorem, ve kterém žijeme? Představme si, že žijeme v uzavřeni v krychli, tvořené silnými, nepropustnými stěnami bez otvorů. Nemožné opustit tento prostor pro trojrozměrné bytosti, ovšem pokud bychom dokázali využít čtvrtou dimenzi, mohli bychom naše současné vězení opustit v kterémkoliv bodě, třeba přímo ze středu, bez nutnosti přiblížit se k jeho okrajům. Sledovali bychom vše z nadhledu získaného ve čtvrté dimenzi a viděli bychom doprostřed krychle, aniž by kdokoliv viděl nás. Jak by asi reagovali naši kolegové, kdybychom jim zmizli přímo před očima?

Čtyřrozměrné bytosti by byly excelentní lékaři. Například, byli by schopni vyjmout kulku z postřeleného člověka tak snadno, jako bychom odstranili šálek kávy ze stolu. Pouze by vnořili prsty do trojúhelníkové brány a táhli je přes třetí dimenzi, pohybujíc s nimi trochu doprava a doleva a vytahovali je na světlo z dvourozměrné bytosti. Byl by to docela zázrak, nemyslíte?

Podle A. Einsteina je gravitační síla pouze projevem zakřivení prostoru v blízkosti hmotných těles. Představme si, že se dvourozměrný povrch, znázorněný jako list papíru, stočí do jakési rourky. Bytosti tam žijící by nebyly schopny zaznamenat tuto změnu a dosti by je překvapilo, kdyby se do výchozího místa nakonec dostali z opačné strany. Kdyby k tomuto jevu došlo i u nás, nebyli bychom schopni si toho všimnout.

Myslíte si, že je 4 rozměr nějaká smyšlenka? Podívejme se na matematiky! Jakou mají výhodu! Řeší-li nějakou úlohu, poměrně snadno se přemístí do vícedimenzionálního prostoru, kde je často řešení snazší a výsledek se opět transformuje do prostoru třírozměrného.

Vyvstává otázka, že člověk nemusí být jediným inteligentním tvorem, že mohou existovat bytosti, které člověka předstihly ve svém vývoji a nyní ho sledují z velmi blízké vzdálenosti. Mějme na mysli, že čtyř i trojrozměrný prostor tvoří součást jedné existence, jen se projevuje na různých úrovních.

Vydáno: 18. 02. 2006

Přečetlo: 3829 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Administrátor

Zpět na články..

Komentáře k článku...