Pověrčivost hraje hlavní úlohu v tom, jak lidé vnímají hřbitovy. Ty byly považovány za bránu pro mrtvé, aby mohli opustit Zemi. Lovci duchů později vyslovili myšlenku, že hřbitovy nejsou částí žádných citových, nebo traumatických zkušeností zesnulých a proto zde nenalezneme žádné toulající-se duchy. Tenhle názor přetrval a tak hlavně staré zámky a strašidelně vypadající sídla se staly středem pozornosti hledačů duchů.

Autoři objevili, že hřbitovy jsou velmi aktivní na duchy po smrti. Založeno na průkazných fotografiích, nová teorie podporovala tvrzení, že mnoho starých hřbitovů byly jako vlakové zastávky a že vlaky vykládaly pasažéry směrem dovnitř a ven ve stanicích předem určených. Toto přirovnání je jednoduché, mechanismus, který umožňuje tento přestup, se zdá být velmi komplikovaný a může být spojený s hyperprostorovou fyzikou, časovým tunelem, či prostorovou trhlinou.

Když se Sharon ocitla na hřbitově, zřejmě stála uvnitř jednoho z energetických portálů, protože cítila energii, která z ní odtékala. Cítila, jakoby se propadala do středu země. Musela rychle odejít z tohoto prostoru a ihned si byla vědoma, že se její energie vrací do normálu. Od té doby mnoho jedinců hlásalo stejný zážitek, jako ona.

V dalekém hřbitově na Deer Islandu, paprsky modrého světla se třemi prstenci byl první důkaz takového portálu (viz. foto). Bylo to taky poprvé, co badatelé zdokumentovali tuto teorii podloženou fotografiemi. Zastáváme názor, že hřbitovy jsou plné života, života po smrti a ne hluchých prostorů, jak se domnívá řada lovců duchů.

Vydáno: 19. 06. 2007

Přečetlo: 3023 čtenářů

Zdroj: http://www.ghostweb.com/

Autor (vložil): Administrátor

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)