    Wikipedie popisuje psychospirituální krizi jako jednu z forem krize vlastní identity. Jde o stav, kdy u člověka dochází k významným změnám v názorovém či hodnotovém systému, zpravidla v důsledku mimořádného spirituálního zážitku. V praxi může psychospirituální krize svými příznaky nápadně připomínat duševní onemocnění, což nezřídka vede k nasazení psychofarmak, která by možná ani podána být nemusela.

    „Naši klienti popisují, že to, co se jim děje, se odehrává uvnitř nich samotných. Nelze to podle jejich slov zažít v této dimenzi. Může se jednat o zvýrazněné archetypy v rámci jejich vývoje,“ vysvětluje prožívání tohoto stavu MUDr. Milan Hrabánek, zakladatel Mezinárodního transpersonálního centra Holos, které se lidem v psychospirituální krizi věnuje. „Změny, které taková krize přináší, se dějí většinou unáhleně, člověk má ze dne na den pocit, že vnímá jinak. Lidi to velice často vyděsí, nevědí, co se s nimi děje,“ říká lékař. Pokud diagnostika určí pravděpodobnost psychospirituální krize, je důležité člověka v první řadě uklidnit. Proces, kterým si prochází, je v pořádku.

    Zmíněná diagnostika má však malý háček. Zatímco americký Diagnostický a statistický manuál pro psychiatry (DSM-5) popisuje psychospirituální krizi jako náboženský nebo spirituální problém (s označením V 62), Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), která se používá v Evropě, žádnou podobnou škatulku nemá.

    Tématu psychospirituální krize se bude Diagnóza F věnovat i příští týden, kdy přijal pozvání do pořadu spoluzakladatel transpersonální psychologie, americký psychiatr a psycholog českého původu profesor Stanislav Grof.

Vydáno: 05. 11. 2019

Přečetlo: 767 čtenářů

Zdroj: https://wave.rozhlas.cz

Autor (vložil): Administrátor

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)