Život plodí život: Ateliér života Vladimíra Kafky

    Stačí, když si z životní moudrosti a ohromných zkušeností s klienty těžce nemocnými, na odchodu do jiných světů, zapamatujete jen tohle: život plodí život. Stará pravda, která platí ve všem, nač v našem pozemském bytí sáhneme. Ateliér života je souborem rozhovorů autora s jeho ženou, úvahami a fakty, která ve chvíli, kdy tuto knihu drží čtenáři v rukou, jsou o to palčivější, že Vladimír Kafka tu s námi již není.

    Snad proto jsem k této knize měla až posvátný vztah a šetřila jsem ji její čtení na dobu, kdy budu patřičně pokorně naladěna. Kdy budu „houba“, chtějící nasát lásku, životní moudrost a chuť žít i přes všelijaké životní překážky. A možná jsem si potřebovala přečíst tohle:

    „Mám-li v životě nějaký úmysl, měl bych ho také ztělesnit. Pokud svůj úmysl neprojevím, nahromadí se v mém těle nevyužitá energie a začne v něm vytvářet nezdravé prostředí. Energie neproudí přirozeným způsobem ven, ale obrací se dovnitř, proti mně. Zjednodušeně řečeno, nemoc pokládám za potlačenou duševní záležitost.“

    Musíme se naučit milovat to potlačené, to temné, to bolavé, ty své nevýhody. Ony jsou někdy výhodami. Citlivost s sebou nese výhodu dobré intuice, vcítění, a migrény, když se stanou kamarádkou, tak jsou skvělou společnicí pro odpočinek pro mozek, jež bych si bez ní asi nikdy nedopřála.

Nebo tohle?

    „Nemoc ti pomáhá zastavit se v běsném a nevědomém běhu životem a zacílit pozornost směrem dovnitř sebe. Jde tě probudit do života. Domnívat se, že tě přišla usmrtit, je mylné.“

    A tak ve chvíli, kdy jsem uvažovala o dalším směřování, hledala chuť žít, trápila se s vleklými zdravotními potížemi, mi přišla tato kniha říct, že život stojí za to. A že když se pořádně nadechnu a nastavím si v duši a myšlenkách víc jasno, víc slunečno, víc odkloním starosti, škarohlídy a vydrápu se z odpadkového koše, tak se můj život má šanci změnit.

Žiješ napůl? I Vladimír žil…

    Sympatické mi bylo, že při procházení kapitolami, ateliéry, autorova života, ho najednou vidíte jako dítě, jako mladého muže, jako člověka chybujícího, ba někdy i přímo zabedněného a v mnoha jeho životních obdobích byste v něm nehledali toho, který v posledních letech dodával energii, sílu a podával pomocnou ruku smrtelně nemocným lidem. Snad za to může pátá dáma z Karnaku, která se mu přišla zjevit a jejíž dotek byl možná nejsilnějším zážitkem. Ale já jsem vděčná za pohled, který jsem na autora získala a který je o zcela obyčejném Vladimírovi, který je jako tucty jiných, a který se chopil toho, že své životní výzvy přijal. Neutíkal, neuhýbal - přemýšlel. A byl ochoten…

Co vlastně? Nežít napůl!

    Nežít napůl. Nemyslet si, že nemoc vás vždycky přijde zabít, nemyslet si, že když vás někdo hodí do odpadkového koše, tak tam musíte zůstat. Najít sebe a se svou duší rozmlouvat. Patrně se dozvíte, dříve či později, že váš životní úkol tady na Zemi, je zcela jiný, jedinečný a nemá co do činění s těmi, kteří vás chtějí vidět na kolenou.

Tak, není ten Ateliér života přesně tím, co taky potřebujete?

O autorovi:

Vladimír Kafka (1963 - 2018) malíř, spisovatel, muž, jež provázel lidi těžkou nemocí, pořádal po celé republice besedy Hostiny, často s Jaroslavem Duškem a své životní zkušenosti popsal v knihách Minulost je mrtvá, život začal právě teď a Život naživo.

Knihu k vydání připravila Irena Nováková Kafková, Eminent, 2018, www.eminent.cz

Vydáno: 11. 03. 2019

Přečetlo: 1028 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Vladimír Kafka

26. 03. 2019 11:14

AnchKa

Číst komentáře