Deset poselství vašich andělů

Doreen Virtue

    Deset témat nám nastolila autorka. A pěkně promíchala andělskou nadýchanou vatu a čistou psychologii, takže si tu vybere to svoje skeptik i ten, kdo potřebuje pro své znovuobnovení životní vitality ta pověstná andělská křídla…

    Víte, co je podle Doreen Virtue nuda? Pocit nespokojenosti se současnou situací. Ano, většinou díky tomuto pocitu hledáme další a další kanály, na které se napojit a zkusit, jestli tohle nebude pro nás to pravé. Nuda je užitečná. Stejně tak prokrastinace je znakem toho, že se bojíme selhání v tom, co nás čeká (nebo že nás to nudí) a někdy je dobré si uvědomit, že i kdybychom selhali, tak nejspíš jenom v očích druhých. Nebo těch, kteří na naši chybu číhali.

A stojí tohle za to?

    Nová kniha Doreen Virtue Deset poselství vašich andělů je ryze andílkovská, takže kdo si toto téma rád pomlsá, ten si opravdu pochutná. Praktičtější duše v ní najdou spoustu ryzích psychologických rad, nad kterými můžete dále přemýšlet. Spoustu toho, co je tu napsáno, běžně víme. Ale také běžně zapomínáme. A tak je dobré si to čas od času připomenout. Obalené růžovou vatou sladkých slov, která působí jako med v účinném bylinném čaji.

Knížka k medovému čaji?

    A víte, že právě pro tyhle chvíle bych ji nejvíce doporučila? Až budete unaveni po celém pracovním dni. Nebo naopak, o víkendovém ránu, kdy se budete chtít hezky a klidně naladit na celý den: Je to jedno, prostě si uvařte ten nejlepší čaj nebo kávu a nechte si chutnat. Duše bude hltat plnými doušky, sem tam se zastaví, bude vychutnávat a nejlépe uděláte, když ji u toho všeho budete jenom tak lehce pozorovat.

A vnímat, s čím na vás přijde.

    Úplně nejcennější mi přišly ty myšlenky, které šly mimo text, jen to, co autorka svými slovy „rozbřikla“ v mé hlavě, co mi přinesla v souvislostech, které přicházely navázány na mé vlastní životní prožitky. A pokud se nacházíte v nějakém zásadnějším, nebo obtížnějším životním období, pak tohle může být to pravé. Nenajdete tu přímou radu, ale najdete cestičky, jakými se k odpovědím dopravovat sami.

Někdy člověk potřebuje slyšet právě tohle:

    „Dokonce i termín odevzdat se nebo nezasahovat vytváří na cestě strachu víc úzkosti, protože strach je posedlý kontrolou nad věcmi. Pro ego je odevzdání se ekvivalentem prohry s nepřítelem a přiznání si slabosti a porážky.

    Vaše vyšší mysl ale vidí odevzdání se úplně jinak! My definujeme odevzdání se jako ponoření se do lahodné a měkké náruče Boží lásky. Na cestě lásky je odevzdání se stejné jako „úleva“.

    A opravdu je velice úlevné všechno svěřit Bohu a vaší vyšší mysli. Už žádné boje ani předvídání, jenom rovná cesta před vámi, po které jdete bez námahy a s absolutní důvěrou.“

    Vlastně to je o takovém pocitu, víře, odevzdání se myšlence, že pocit bezpečí se vždycky vrátí. Jednou ano… ať se děje cokoliv, jednou se vrátí… A čím méně se budeme bát, že se nevrátí, tím dříve se vrátí.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2018, www.synergiepublishing.com

Vydáno: 11. 09. 2018

Přečetlo: 580 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)