Svět tarotu, Renata Petříčková: Tarot není jen pro tápající. Ale je chápající

    Kniha Svět tarotu a sada Základní tarot není vůbec ničím magickým. Naopak, s touto knížkou si prý přinesete domů dobrého kamaráda ke kávě nebo čaji. Do peřin, kam si zalezete zmrzlí. A vzít si ho můžete také k rovnému stolu, když budete chtít pojednat sami se sebou, nebo s druhými, jako rovný s rovným. Jen žádné fňukání, ulevit si i bez psychologa můžete právě s tarotem. Nebo ne? Na to, a na mnoho dalšího, nám odpoví autorka této knihy, Renata Petříčková.

Panuje taková zažitá představa, že k tarotovým kartám a kartám obecně se uchylují jen životní zkrachovalci?

    Rozhodně ne, mnozí terapeuti těla i duše, například maséři, je dokonce používají jako součást svého léčení či spíše diagnostiky, protože takové popovídání si nad kartami odhalí přesně to, co má být odhaleno a pak třeba, co já vím, rozmasírováno. Jde k jádru věci. Dokonce bych řekla, že dobrá psychologická, astrologická nebo třeba tarotová analýza dá pocitově mnohem víc člověku vyrovnanému než člověku, jehož byste asi nazvali tím „zkrachovalcem“. Posune, povzbudí, dá další jiskru a odvahu na životních křižovatkách.

    Nešťastní lidé dostanou v podstatě to samé, ale je pro ně většinou o dost těžší tu informaci uchopit. Či si ji vůbec přiznat. Ti lidé chtějí útěchu. Tu samozřejmě dostanou…. A dostanou také rozebranou situaci, což už se jim nemusí už tolik líbit. Vidí své chyby, vidí cestu, na které budou muset možná bolestivě posbírat kusy a zlomky toho, co jim zbylo. Až na výjimky se happyendy bez vlastního přičinění nekonají. Mnohdy je naopak nutná velká sebereflexe a sama mnohdy vidím, že z hlediska světské spravedlnosti nesou někteří výrazně těžší kříž na hřbetě než jiní. Díky tarotu lze ale i takovou situaci kolem sebe lépe uchopit a pomoci ji pochopit.

Taroty tedy nevěští budoucnost?

    Do jisté míry předvídají budoucí děje v závislosti na tom, co se děje nyní. Naznačují směry, pokud se rozhodnete udělat to či ono. Máte potom možnost se lépe rozhodnout či jen zvážit pečlivěji možnosti, které máte k dispozici. Občas je opravdu někde tam moc výrazná událost, že se dá říci, že to je předpověď, ale člověk a jeho vůle je mocný hybatelem osudem, to si nemyslete! Často se někteří umí vyhýbat tak bravurně zásadní změně, že z toho až onemocní nebo si tím připraví pěkných pár let krize. Osud lze někdy obejít. Faktem ale je, že vás potom umí taky dohnat.

Lidé v krizi řeší krizi. S čím nejčastěji? A na co se nejlépe vykládá?

    Nejčastěji to jsou samozřejmě vztahy, protože ke kartám a intuitivním informacím více tíhnou ženy a pro ženy jsou vztahy alfa omegou kvality jejich života. Pak vztahy obecně, mezilidské, na pracovišti, v rodině. A pak na práci a smysluplné směřování života. Ty mám nejraději. Nejlépe se mi vykládá ve chvíli, kdy dotyčný má vůli a motivaci se sebou něco dělat a pořádnou dávku pokory. Když třeba ve vztahu mají tohle oba - pak je vyhráno. Pokud ale za ten provaz tahá jen jeden, strhne si hřbet. Pokud most staví jen jeden a z druhé strany nikdo, tak ten snaživý se většinou posléze i s mostem zhroutí do propasti. Je to potom těžší a někdy tam hraje roli i jisté zrcadlení. Milé jsou výklady o směru života, tam mám ráda, když je potom zpětná vazba, lidé se vrátí s poděkováním, že se jim to, co si přáli opravdu podařilo. Je to potom ohromnou inspirací a motivací i pro mě. A úplně nejradši mám obecné výklady na týdny, měsíce, na různá období, úplňky, protože tam si můžete s tarotem hrát na všechny strany.

Chodí si pro výklady i muži?

    Ano, a tady mne baví a nepřestane fascinovat jejich jiný přístup k věci. Dám příklad, řekněme, že se na vztah ptá žena a muž. Dostanou stejné informace. Zatímco muž je pojme jako fakt, přebere si je prakticky a poté se prakticky podle nich zařídí, případně mě ještě překvapí nějakým svým vhledem, který je logickou souvislostí, žena nad stejnými informacemi stráví příliš mnoho času otázkami typu - „a kdybych udělala tohle jinak?“ „a kdybych tohle, co on?“. A už se zamotává… Tohle by muže nenapadlo. Muži mají většinou víc prakticky jasno. Ženám se do toho motají emoce a různá „kdyby“.

Je problém projekce vlastní osoby do výkladu?

    Ano, je. Setkala jsem se s ní i sama v pozici klientky u kartářky. To je pak ztracený čas i peníze, protože už je to jen povídání o životě a sdělování vlastních názorů. Pozor si na to musí dát i psychologové, terapeuti i z jiných oborů, vlastně i obyčejná kamarádka, jež má být v tu chvíli pro vás posluchačkou, nikoliv soudkyní. Při dobrém výkladu prostě nesmíte projikovat své zkušenosti do jiných lidí. Jak se tomu bránit? Někdy vám totiž klient opravdu zabrnká na citlivou notu nebo na vlastní zkušenost a vlastní emoce se pak derou na povrch. To se pak musím třikrát nadechnout, abych nepadla do přehnaného soucitu nebo nadržování, a z toho plynoucího souzení na nepravém místě. Chce to nadhled. Odpovědí je pak právě ten tarotový rozklad karet, který je nestranný a který pro zachování rovnováhy potřebuje, abyste také byli v nadhledu.

    Také je důležité vidět, koho máte před sebou. Jsou tací, kteří unesou vlastní chyby natvrdo a jsou tací, které to urazí. To musíte také vzít v potaz, proto jsem často ráda, když znám alespoň astrologické znamení klienta, abych zhruba tušila, koho mám před sebou. Je třeba počítat ale vždy s tím, že jak tarot, tak třeba i astrologie, nastavuje velice přísné zrcadlo. A stojíte před ním bez make-upu.

Tarot jako sebeterapie?

    Ideální. Protože si u toho jste sami. Sami procházíte tou sebereflexí a nemusíte u toho mít publikum. Máte své intuitivní vhledy, které k vám promlouvajjí na míru, lépe než skrze někoho dalšího. Svou knihu Svět tarotu jsem takto směřovala - jako svět, který si můžete otevřít nejen v knize, kartách, ale i sami v sobě. Nabízím tam ke každé kartě významy, variace, příměry, příběhy, vše rozehrané tak, že se vám karty začnou spojovat v příběh, v samostatný svět. Ve vaši duchovní mapu.

A co takové vlastní sebevzdělávání?

    Miluju sebevzdělávání v tomhle směru! Prošla jsem si metodou The Work, kterou velmi ráda používám k sebekoučování. Jsem taky jenom člověk a potřebuji se svou blíženeckou povahou nad sebou právě tenhle bič. Hodně mě poslední dobou zaujal enneagram, který mi dal dokonale vidět, jak nesmírně různorodá je lidská povaha a že nelze nikoho šmahem soudit. Obecně skvělou školou, co se týče tarotu, jsou knihy nebo čeští i zahraniční youtubeři, kde mám možnost se doslova rozpustit na chvíli v tom, jak stejné karty vnímají druzí. Zjistíte, že svět tarotu je svět, ve kterém je nekonečně učiva!

Rider Waite byl velká čest! Mít své jméno na krabičce vedle Arthura Edwarda Waita, který tu už více než sedmdesát let není…

    Velká čest z toho důvodu, jaký uvádíte a také proto, že patří k základním kartám, na jejichž základě se inspirovala řada dalších autorů. Původně tato kniha měla být ebook, pak přešlo na tištěnou knihu, a nakonec se k ní přidal tenhle balíček karet. To byla doslova megatřešnička na dortu. Zajímavé je, že Rider Waite karty jsem měla poprvé v ruce, své vlastní, právě až se svou knihou. Ale byly jako vzor v knize Základní kniha o tarotu, kterou napsal německý autor Hajo Banzhaf, a která byla moje první někdy v roce 1998 a dlouhé roky jsem z ní nasávala každičké slovo! Shodou náhod jsem letos přišla do kontaktu s překladatelkou této knihy, která na ni také vzpomínala. Byla to krásná náhoda. Ale k Rider Waite tarotu jsem cestu nikdy moc nenašla, měla jsem raději karty s vícero symboly, s bohatšími obrázky. Až při tvorbě své knihy jsem objevila jejich skrytou a bohatou symboliku a zamilovala si je. Možná jsem objevila i ten nádech starých časů a symbolů, které nesou. Dnes se mnou souzní nejlíp, prostě si mne našly. Hned v závěsu jsou karty od Cira Marchettiho a Steampunk tarot, který uspokojuje moji touhu po pohádkovém a fantazijním pojetí tarotu.

Může se člověk poučit z příběhů svých klientů?

    Já bych řekla, že je to jako se vším. Rozhodně ne. I já si musím vším projít. Můžete znát teorii, ale praxe je nenahraditelná. Přirovnala bych to ke koni, kterého přivedete k vodě a vysvětlíte mu horem dolem, že by se měl napít, jinak zemře žízní. Ale on to neudělá, i kdybyste mu ten krk zlomili. Skloní hlavu až ve chvíli, kdy sám do morku kostí ucítí žízeň i strach ze smrti. Člověk takový prostě je, zásadní změny v životě většinou nečiní, pokud mu nejde o život. A někdy ani tehdy ne.

Příběhy se určitě opakují, mají nějaký společný jmenovatel?

    Spíše co je nejčastějším problémem. Minulost. Dětství, něco nezpracovaného, někdy jsou to i balvany z prenatálního období nebo minulých životů. Něco, co osud naložil a vy nemůžete pochopit proč. To je asi ten společný jmenovatel. Dá se do toho všeho nahlédnout, ale jsou to nesmírně těžké příběhy a člověk musí často dlouho hledat spojitosti. Druhou významnou příčinou, problémem, je vlastní blok, kdy něco chci, ale ve skutečnosti pro to nechci nic udělat.

Co nám tedy tarot může poradit?

    Především musíme tarot vnímat jako úžasný prostředek k povzbuzení, inspiraci a prohlédnutí situací. Najít vzácné okamžiky, ocenit je, nepropásnout ty, které jsou v dohledu. Uvědomit si nefungující, vyčerpávající vzorce chování nebo situace, jednání, pomůže nám projít životními předěly. Dobré je k tomu vědět, jak tělo, duše, reagují na stres, povaha člověka, čas, který uplynul. Že se nám někdy prodělané stresy zdánlivě bez příčiny vrací na těle třeba za půl roku, nebo v době, kdy opadne napětí. Tak či onak je tarot více o psychologii než o nějaké magii.

    Inspirace je v životě opravdu důležitou součástí, protože nám dává jeden z hlavních životních nábojů a energii pro to, abychom našli a žili sebe samé.

Vydáno: 03. 03. 2018

Přečetlo: 793 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)