A proto nejíme zvířátka
Ruby Roth

    Nejenže nejíme, ale také si jich vážíme. Věděli jste například, že chlubivé krávy se předvádějí, nejlepší kamarádky spolu chodí na procházku a telata hrají na „dělej to po mě“. Stádo se chová jako jedna velká rodina, krávy drží u sebe, a dokonce bučí, aby zbloudilá kráva našla cestu domů. Matně si opravdu vzpomínám na jakýsi článek, který pojednával o tom, že krávy pěstují nejlepší přátelství a jejich citový život je velmi bohatý. A vidět šťastnou krávu je zážitek obohacující a člověku se v každém případě přehodnotí priority.

    Ačkoliv je knížka takovou propagací veganství, vegetariánství, přijde mi tohle škatulkování skoro zbytečné. Svým způsobem je to prostě OBYČEJNÁ KNÍŽKA O ZVÍŘATECH. Pro děti, jen s pár slovy a s velikými obrázky. Rádi si v ní zalistují ale všichni a nechají se okouzlit roztomilými vtipnými zvířátky, která tu tímto způsobem bojují za své právo být na světě…

    Je v ní to, co bychom měli se samozřejmostí znát, vědět a… možná se podle toho zachovat. Snad to bude trvat ještě několik generací, snad to nebude trvat tak dlouho, ale rozhodnutí nejíst zvířata, nebo je alespoň nejíst konzumně a zbytečně, vám možná přijde časem jako zcela přirozené. Najednou jsem si začala klást otázku, jestli je skutečně nutné přispívat k tomu továrnímu způsobu zpracování masa. Vždyť tady vůbec nejde o zvíře, které si něco prožije a pak tedy poslouží jako potrava, ale tady jde o zvíře, kterému často není ani dána šance na důstojnou část jeho krátkého života.

    Vždyť si jen představte, že se narodíte do krabičky, ve které prožijete takovou část života, aby na vás bylo dost masa a pak vás zabijí, protože je potřeba to maso sníst.

    Povím vám, že se mi hlavou honilo kde co, a to jsem masožravec. V této knize nejde jen o „masná a užitková“ zvířata, ale o všechno živé na planetě, ryby, vyhynulá zvířata nebo ohrožené druhy. Autorka patrně toto obohacení zvolila proto, aby bylo výrazněji vidět, jak moc se bez respektu chováme k přírodě.

    A i kdyby bylo stále víc těch, kteří na to upozorňují, je to dobře. Je to jeden názor vystupující z řady, který ale může ovlivnit spoustu dalších. A možná se potom jen zamyslíte nad tím, jestli je nutné si dneska dávat k obědu maso. Protože v drtivé většině případů to opravdu nutné není.

A proto nejíme zvířátka. Nebo alespoň - ne zbytečně. I to je dobrý základ.

O autorce:

Ruby Roth je umělkyně a ilustrátorka žijící v Los Angeles, Kalifornie. Vegankou je od roku 2003 a poprvé objevila zájem dětí o vegetariánství při výuce umění v mimoškolních zájmových kroužcích.

Vydalo nakladatelství IFP Publishing, 2017, www.ifp-publishing.cz

Vydáno: 19. 12. 2017

Přečetlo: 894 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)