Pes Jejího Veličenstva a jeho mise
David Michie

    Příběh roztomilý, hluboký a s pod kůži jdoucí atmosférou britské monarchie, deštivých večerů u krbů Buckinghamského paláce, vůně trávy v přilehlých zahradách… párečků s medovou hořčicí v břichu, ach! Mám pokračovat? Možná jsem zkraje vypíchla ty světské požitky, které s Nelsonem, členem psí královské smečky, prožijete, ale všechny tyhle vnější požitky jsou skoro ničím před tím, co tu malý corgi bude prožívat ve své duši.

    Příběh, který autor umístil do prostředí, kde byste snad dnes již buddhistickou moudrost nečekali, je zvláštní směsí hluboké moudrosti zasazené do smyšleného příběhu, který vás nepřestane překvapovat lehkou akčností, nakažlivou chutí číst dál a neustále lehkým úsměvem na rtech. Je to jako dokonalá pohádka pro dospělé, kde hlavní roli hraje sice pejsek, ale také královna a celá rodina, kterou miluje Anglie.

    Smutné mládí, které Nelson zažil je na konci knihy zcela zapomenuto. Snad zapomene i sám čtenář pod tíhou intenzivních prožitků budoucnosti, která to podměrečné štěně s jedním uchem visacím, čekala. Kde jen to jde, dává autor důraz na protiklady, někdy až v lehce neuvěřitelných náhodách nebo situacích zdůrazňuje sílu vůle, moudrost a důležitost vnitřního lidského štěstí. Snad se dá říci, že to, co zažívá královská rodina je štěstí směřované dovnitř, ale zoufalství a marné hamižné požitky původních Nelsonových majitelů jsou štěstím směřovaným ven. Nevím, bylo-li šťastné zrovna tyto dva příklady dávat vedle sebe, protože tu velkou roli hrálo i sociální prostředí, ze kterého oba extrémy pochází. Pokud se ale oprostíte od tohoto povrchního prvotního pohledu, dostanete šanci pohlédnout na příběh i jinýma očima - do hloubky duší lidí, kteří je prožívají. Je to jako pozvání do třinácté komnaty královské rodiny.

Očima psa.

A především psím intuitivním cítěním.

Když do hry navíc vstupuje velmi zvláštní člověk, příběh začíná nabírat na tajemnosti.

    „Během svých prvních dní na zámku Windsoru jsem se také setkal s jedním z nejpodivuhodnějších poradců, jakého královna měla. Jeho návštěvy probíhaly jinak než všechny ostatní, které měla Její Výsost zanesené v oficiálním kalendáři. Pro všechny platilo, že se nahlašovaly týdny dopředu a v daný den ráno se ještě s královnou probíral její soukromý tajemník Julian. K našemu setkání došlo jednoho ponurého rána, kdy řeku Temži zahalila těžká mlha a celý hrad se ponořil do stísňujícího šera. Byl to takový ten den, kdy se z minulosti vynořují historické události a dávní předkové. A přestože je zrovna nevidíte, tušíte jejich přítomnost a máte pocit, že na tomto starodávném hradě žijí spolu s vámi.

    My tři corgiové jsme po ranní procházce podřimovali Taře u nohou. Najednou Winston zvedl hlavu, jako kdyby zaslechl zvonek. A našpicovanýma ušima a hlavou skloněnou ke straně naslouchal něčemu, co já vůbec neslyšel.“

    A přišel člověk, který se celou knihou nenápadně, ale velmi zásadně prolíná. Někdo, o kom by mne zajímalo, jestli ho královna Alžběta opravdu má, nebo to byla jen fiktivní postava, kterou si David Michie vymyslel.

Radost ze života jako hlavní téma

    Berte příběh s nadhledem, jako pohled do světa, který není otevřen každému. I Buckinghamský palác se otvírá veřejnosti jenom jednou do roka, a tak když bychom měli nalézt jedno slovo pro charakteristiku Psa Jejího Veličenstva a jeho misi, pak je to asi slovo - sváteční.

    Sváteční příběh pro milovníky psů, staré Anglie, filozofie, psychologie i filantropie. Jak vidno, vybere si každý. A skončíte možná jako povznesený čtenář, který se zhluboka s Davidem Michiem nadechl svěží radosti ze života.

O autorovi:

David Michie již řadu let seznamuje čtenáře uspěchaného západního světa s buddhismem, a to formou esejistickou i beletristickou. Jeho série příběhů Dalajlamova kočka sklidila celosvětový úspěch a i v České republice se ihned zařadila mezi bestsellery. V nakladatelství Synergie vyšly i další Michieho tituly Pospěš si a medituj, Buddhismus pro zaneprázdněné a Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda, ve kterých se věnuje přínosům meditace, bdělé pozornosti a buddhistické filozofii v každodenním životě.

Na webové stránce www.davidmichie.com najdete jeho blog, ve kterém se pravidelně zaobírá problematikou bdělé pozornosti a příbuznými tématy. David Michie se narodil v Zimbabwe, studoval v Jižní Africe, žil v Londýně a nyní bydlí s rodinou v australském Perthu. Dětství prožil s corgim, který měl svěšené ucho.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2017, www.synergiepublishing.com

Vydáno: 16. 04. 2017

Přečetlo: 843 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)