Poslední naděje civilizace
Benjamin Kuras

    Je to vizionář. Pokud se o publicistovi Benjaminu Kurasovi dá mluvit jako o skvělém spisovateli (úžasně pracuje s informacemi a z jeho stylu a češtiny čiší láska k rodnému jazyku), pak se o něm dá také říci, že je skvělý vizionář, co se týče logicky poskládaných faktů, dedukcí a snad i jisté intuice, která je mohutně živena sečtelostí, zcestovalostí a vlastními zkušenostmi z publikační a redaktorské práce. Jestli jsem si nad knihou (a vlastně i předchozími dvěma díly Soumrak bílého muže a Jak zabít civilizaci) něco uvědomila, tak je to fakt, že tenhle člověk umí dokonale třídit a bystře vyhodnocovat informace. Logika je často až děsivá….

    Nechme stranou na chvíli všechna temná proroctví pro Evropu, tato kniha je naopak velmi střízlivým pohledem na současný stav a zároveň nabízí řešení a cesty ven.

     Pokud byste přece jen nepodlehli tomu vytříbenému jazyku a údernosti jeho slov, pak nejpozději, když na prvních stranách této knihy narazíte na tuto ukázku, zpozorníte. Na tom rozhodně něco bude…

    „Hlavním tématem naší doby není migrace a islám, nýbrž pomalá a už několik desetiletí probíhající sebevražda západní civilizace, v níž islám je jen jedna ze zbraní, které k sebevraždě používá. Je to však zbraň smrtelná - která je na dobré cestě nám zasadit konečnou ránu z milosti, jako to už učinila několika civilizacím dřívějším. Z těch druhých sebevražedných zbraní, zmalátňujících, ale stále nezabíjejících, jsou nejakutnější tyto:

- Kultu okamžitého konzumentarismu a krátkodobých výhod.
- Iluze nacházení svobody v bezuzdném individualismu.
- Klesající porodnost a nedostatečná péče o budoucí generace.
- Zpohodlněnost a usínání na vavřínech.
- Neochota riskovat a překonávat překážky.
- Xenofilie čili preference cizího před vlastním.
- Ztráta mužnosti a následné odzbrojování a neúcta k vojenství.
- Oslabení pudu sebezáchovy.
- Přetržení etnické a kulturní kontinuity minulosti s přítomností a budoucností.
- Fragmentace společnosti do rozhádaných frakcí.
- Relativizace morálních kodexů a stírání rozdílu mezi dobrem a zlem.
- Vnímání světa a jeho událostí ideologickým filtrem zamlžujícím realitu.
- Ztráta smyslu pro krásu a posvátno.“

    Svoboda není nikdy víc než jednu generaci vzdálená od svého zániku. Musí být vybojována, chráněna a předávána dalším generacím, aby mohly činit totéž.“ Citát Benjamina Kurase z května letošního roku je nebezpečně přesný. Snad proto zdobí tuto knihu na samotném jejím začátku.

    Když se jakkoliv podíváte do minulosti, a že retrospektivy tato kniha nabízí také víc než dost, stejně vždy dojdete ke stejnému závěru. V tomhle je autor neúprosný. Nekompromisně střílí jeden citát, fakta a události ze světa, jež se k nám ne vždy dostanou, aby jim následně oblékl zcela zřejmý význam, pokud tedy ještě v té chvíli nedojde význam vám samotným.

    Na výše uvedeném citátu v podstatě stojí celý text, protože opakuje historii, upozorňuje jakým způsobem lidstvo a Evropa opakuje své staré chyby, a kam to může vést. Nejsme nikde jinde, než v kolečku pro křečky, jaké zoufalství čtenář zažívá! Jaké dojetí, snad po tom všem, zažívá ve chvíli, kdy se autor velmi hezky vyjadřuje o naší zemi, o tom, že právě naše slovanské kořeny a slovanské země kolem nás mohou být jedinou stopkou té valící se laviny zkázy a globalizace, protože právě slovami mají jinou mentalitu než západní Evropa. Nesouhlasíte? Začtěte se. Váš názor se začne notně houpat v základech.

Kam tedy kráčí Evropa?

    Možná vás také napadlo už nyní (ač se to posléze dozvíte v knize), kam tedy Evropa kráčí. Tak vám předložím autorovu odpověď, kterou mi poskytl v rozhovoru… “Scénář, podle něhož točí teď, směřuje k likvidaci evropské kultury a celého jejího třitisíciletého civlizačního úsilí. Představitelné je, že zaniknou celé evropské dějiny, tak jako pod islámem zanikla zoroastriánská Persie, budhistický Afghánistán, pravoslavná Byzanc. Představitelné je i to, že se to stane během života ne jen vašeho, ale už i mého. Nabralo to tempo, jaké si nedokázal představit ani ten nejhorší pesimista. Scénář, který v této knížce nabízím já, začíná s jasným, sebevědomým a neústupným probuzením Visegrádu k odpovědnosti za evropskou civlizaci, k jakému už dospěl Orbán, ale jakému se česká elita pořád vyhýbá. Znamenalo by to odhodlat se - a přimět zbytek Evropy - ke koordinovanému zastavení invaze na středomořských ostrovech se zamezením pozemního přístupu do srdce Evropy, s kontrolou kdo je kdo a rozhodováním, kdo má a kdo nemá nárok stát se budoucím Evropanem.“

O autorovi:

Benjamin Kuras (4. 4. 1944) vzděláním Olomoučák (od mateřské školky do konce studia anglistiky), krátce pražský anglický rozhlasový redaktor (1968), od října 1968 Londýňan a český redaktor BBC (od 1969), od roku 1975 britský občan. Autor patnácti anglických divadelních a rozhlasových her, které se hrály v šesti zemích.

Od roku 1990 přispívá do českých periodik: Reflex, Respekt, Bajt, Český deník, Týden, Lidové noviny, Profit, Marianne, Euro, MF Dnes, Právo, Xantypa. V nakladatelstvích Eminent, Baronet, Linde, Evropský literárnní klub, Votobia a G+G vydal tyto anglické a české knihy: Czech and Balances, Češi na vlásku, Business je byznys, Anglie je na houby, Nebýt Golema, As Golems Go, Je na Marxu život?, Is There Life on Marx?, Deník viruse aidsu, Pryč s prašivkami, Antonín a František jsou naživu, Glokalismus a demokratura, Sekl se Orwell o dvacet let?, Zákázané ovoce vědění, Tao sexu, Ciao sexu, Mao sexu, Jak přežít padouchy, Žít všemi údy, Tao smíchu, Soumrak bílého muže, Nebýt Golema, Bláhové snění o světě bez padouchů, EpiKuras a Jak zabít civilizaci.

Vydalo nakladatelství Eminent, 2016, 2016, www.eminent.cz