    Motivace ke zlepšení života může být pro každého jiná. Tahle malá ukázka mě docela zvedla ze židle, protože se mě nějak egoisticky dotkla. „Lidé často namítají: „No jo, ale já nemám vůbec čas.“ Pokud vás také napadla právě taková myšlenka, položte si následující otázku: Kdybyste věděli, že podaří-li se vám pravidelně meditovat po dobu tří měsíců, dostanete cenu v hodnotě mnoha milionů dolarů, dokázali byste si každý den najít deset minut času? Je to tedy otázka času, nebo ochoty?“

No jistě, že…. Času… Nebo ochoty?

    No, časem jsem si musela přiznat, že ochoty. A že se to nemusí týkat jenom meditace, ale jakékoliv změny v životě, jakéhokoliv vybočení z lenosti a pohodlnosti. Nebo z únavy. Ano, můžu se vymlouvat na únavu, ale nikdo mi nedá energii na to, abych měla v životě víc energie a mohla ho pozitivně proměnit, či ho alespoň prožívat nějak lépe.

TO chtě nechtě musí člověk sám.

    A tak jsem zatnula zuby a knihu Davida Michieho Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda, jsem si přečetla od začátku až do konce. Nenaučila mě meditovat, na to nějak ještě nejsem dostatečně zkoncentrovaná nebo ještě jsem pro takové věci moc tvrdá.

    Ale co mě naučila, zcela nečekaně - a protože to trvá už víc jak měsíc, mohu říct že dlouhodobě, je uvědomovat si lépe přítomný okamžik. A je to umění, které třeba za pár týdnů zase zapomenu, ale čas od času si na něj vzpomenu a díky jednoduchým návodům budu vědět, jak se do něj vrátit. Stačí si dát někde v bytě, v autě, kdekoliv, nějakou drobnost, štítek z barevného papíru, kytičku, magnet, cokoliv, co vám svou přítomností řekne „teď, ať děláš cokoliv, chvilku naplno vnímej to, co děláš“. Jak jíme, jak stojíme, co cítíme kolem sebe, jaké vůně, jak se doopravdy v tu chvíli cítíme ve své duši. Můžete si také nastavit mobil, aby cinkl a v tu chvíli si také několikrát za den můžete přikázat chvilku plného soustředění na svůj život. Na jeho krásy, ale i strasti.

    Za tu dobu jsem zjistila, že se mi zlepšilo spaní, že si více pamatuju ze svých dnů, že si nepřipadám tak uhnaná, ačkoliv toho možná stíhám mnohem víc, že se lépe soustředím a že mnohé chaosy mého života si tak nějak logicky posedaly. Není to tak samozřejmě každý den, jsou dny, kdy jsem ustrašená, unavená k smrti a vyčerpaná ještě víc, ale pak zase přijdou lepší dny, které si o to víc dokážu užít.

Několik návodů, které stojí za to rozbalit

    Kniha je hodně o meditaci, je psaná stylem, který možná více osloví pokročilé „duchovně hledající“, přesto bych ji nezatracovala a klidně doporučila i začátečníkům, právě pro přítomnost těch jednoduchých návodů. Všechno kolem autor popsal více složitě a - a tak to prostě přeskočte a vraťte se k tomu až za pár měsíců nebo let.

    Meditace a cílené zastavení se v přítomnosti, zastavení své mysli má prokazatelné účinky, tvrdí autor v ukázce. „Brzy poté, co začnete pravidelně meditovat, zaregistrujete určité změny. Věda ukazuje, že vliv meditace je okamžitý, a to i u těch, kdo meditují vůbec poprvé (v nejrůznějších oblastech od mozkové aktivity po produkci hormonů), ale jsou to změny pod prahem našeho vědomí, takže si je neuvědomujeme.

    Co si však uvědomujeme, je větší pozornost vůči tomu, na co myslíme. Už se tolik neztrácíme v myšlenkách, a jsou okamžiky, kdy objektivně vidíme, co se v naší mysli děje. S tím také získáváme schopnost přesměrovat své myšlení a případně vypnout své vnitřní vyprávění.

    Jsme schopni vidět, jak se pod vlivem určité situace dostáváme do stresu a frustrace, a to nám umožňuje vystoupit z dané situace, nebo se pokusit jednat jinak. Někdy si bez konkrétního důvodu dokážeme jen tak užít krásný výhled, lépe si vychutnat skleničku vína nebo mít radost z toho, kde jsme, ať už je to kdekoliv. Kousek po kousku si ve své mysli vytváříme volný prostor, posouváme se blíž k přímému prožívání a sebe i okolní svět vidíme zřetelněji a s větší jasností.“

O autorovi

David Michie již řadu let seznamuje čtenáře uspěchaného západního světa s buddhismem, a to formou esejistickou i beletristickou. Michieho tituly Pospěš si a medituj a Buddhismus pro zaneprázdněné byly přeloženy do mnoha jazyků, včetně češtiny. Celosvětový úspěch sklidila i jeho mistrovská série Dalajlamova kočka. David Michie se před čtenáři neskrývá za spisovatelským stolem. Pořádá populární semináře o meditaci a o práci s myslí, pravidelně vystupuje na významných humanitárních konferencích, spolupracuje s neziskovými organizacemi a přispívá do periodik, jako jsou The Daily Telegraph nebo USA Today. Na webové stránce www.davidmichie.com najdete jeho blog, ve kterém se pravidelně zaobírá tématikou bdělé pozornosti a příbuznými tématy. David Michie se narodil v Zimbabwe, studoval v Jižní Africe, žil v Londýně a nyní bydlí s rodinou v australském Perthu.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2016, www.synergiepublishing.com

Vydáno: 06. 07. 2016

Přečetlo: 1027 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)