    Vzdálené, ale tak blízké lidské duši. To jsou domorodé příběhy, které v tomto případě zaplňují tu naši rozervanou moderní duši toužící po troše klidu, ticha a trpělivosti. Nechte věci jen tak, aby se udály… Aby se vůbec mohly udít.

    Znáte tato slova? Ano, v mnoha obměnách je používají ezoterické tituly a omílají se stále dokola. Dá se nad nimi uvažovat, dají se rozvíjet, dají se žít a o zkušenosti s tímto stylem „nechání věcí se udít“ se můžete dělit celý život. Stejně jako o indiánské příběhy, ty, které se předávají z generace na generaci a které také autor předal dál. Dál do světa. Moudrost lakotských lidí, kteří svůj život prožívají v prériích, která se s nikým opravdu nemazlí. Zavádí nás do doby, kdy ještě lidé uměli mluvit se zvířaty, kdy cítili souznění s přírodou, ctili její zákony, krutost i laskavost a dary, díky kterým uměli v prérii přežít.

    Přiznám se, že často toužím po životě mezi nějakými domorodými indiánskými kmeny, protože tam panuje řád, jistota a snad i spravedlnost, která mi je blízká. Je tam to, co dnešní nelogický svět ztrácí. A tak jsem se trochu bála, že Hledět do slunce a tančit, je jen další ze série knih, které vám podnítí, ba až vznítí srdce tou krásnou touhou přenést se o staletí, tisíciletí zpět do těch logických, spravedlivých a přirozených časů, kdy člověk byl ještě člověkem a neztratil to cenné pouto s přírodou… ale opak byl pravdou.

Tato kniha totiž skrývá jednu cennou drobnost

    Protože autor je jak potomek indiánů, vyrostl v indiánské rezervaci, tak současně je i moderním člověkem, kterého prostě život zavál do klasické naší kultury, jež se pak může zdát zmatená… podíval se na to, co si pamatoval z dětství, na cenná moudra předávaná mu jeho prarodiči, jinýma očima. Snad právě pro to své klidné a pokojné dětství, ve kterém mu byly vštípeny základy moudrosti lidské duše, dokázal najít styčné body, náměty, logiku a posloupnost v tom, co žijeme nyní. Každý indiánský příběh je tedy dokreslen kapitolou, ve které se autor věnuje svému čtenáři, probírá s ním příběh a porovnává s dnešním světem. Celé to dokresluje k dojímavému konci, k červené nitce vlastního života, která se celou tou půvabně hnědě mahagonovou knihou prolíná.

Jsou to příběhy, ve kterých cítíte každou emoci, ve kterých hltáte každé slovo.

    A dostáváte se hlouběji a hlouběji do své duše, do té, která žila možná kdysi, za dob indiánských kmenů…

Duše, která umí přežít třeba i v prérii…

    „Ten, kdo žije na severu Velkých prérií, dobře ví, že zima je tu nejkrušnějším ročním obdobím. Hluboký sníh a silný mráz se spojují s větrem a jakoby trestají celou zemi i všechno tvorstvo jedním blizardem za druhým. Roviny jsou zvlněné jen několika málo kopci, pár stromů se jen stěží staví větru do cesty, takže zima je často nebezpečná a umí i zabíjet. Existují čtyři způsoby, jak ji přežít. Například někteří ptáci prostě odletí do teplejších krajů a vrátí se na jaře. Jiná zvířata, třeba medvědi, žáby, ještěrky a hadi, si najdou chráněné místo a celou zimu prospí. Všichni ostatní se celé léto a podzim na zimu připravují, a buď si ukládají zásoby potravy a vylepšují obydlí, nebo jedí a jedí, aby nashromáždili dost tuku pro časy, kdy jídla bude málo. Tak či onak, všichni dělají, co je v jejich silách a možnostech, aby přežili do jara…“

O autorovi:

Joseph M. Marshall III. se narodil a vyrostl v siouxské indiánské rezervaci Rosebud a je příslušníkem lakotského kmene Sičhángu. Vyrůstal u prarodičů z matčiny strany v tradiční lakotské domácnosti a jeho mateřštinou je lakonština. V tomto prostředí se také seznámil s mnoha příběhy z bohaté vypravěčské tradice.

Marshall je autorem devíti knih z literatury a faktu, tří románů, souboru povídek a esejů a několika scénářů. Pravidelně přednáší po celých Spojených státech a zavítal i do Švédska a na Sibiř. Více informací najdete na jeho webové stránce www.josephmarshall.com.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2016, www.synergiepublishing.com

Vydáno: 01. 07. 2016

Přečetlo: 883 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)