    Stále platí, že na co si nelze sáhnout, tomu nevěříme. Tvrdit, že je cokoliv pravda, je ošidné, pravda je skutečně jen osobní zkušenost. Exoterika je opakem esoteriky, zahrnuje všechny exaktní vědy. Shrnuje vědecké poznatky oficiálně uznávaných oborů (chemie, fyziky, astronomie…), které jsou přístupné každému. Na rozdíl od esoteriky, jejíž poznatky jsou jen pro zasvěcené. Esoterika bohužel balancuje stále ještě na hranici nedůvěry. Dříve byla více tajemná, dnes je mnohé odkryto, žel stále zahaleno v pochybách. V nedůvěře jsou zahaleny pojmy pro alternativní energie, tajemné síly přírody, jelikož ne vždy je lze vědecky měřit. V podstatě jde o universální sílu, projevující se mnoha způsoby a v rozmanitých formách. Jde o energii, která má kladný i záporný náboj. Harmonie skutečného bytí předpokládá, udržet klad i zápor v rovnováze.
    Symbolem harmonie je monáda. Symbolem exoteriky je kniha otevřená. Symbolem esoteriky je kniha zavřená.

    Energie kosmická: je přírodní síla, která udržuje řád a chod všech přírodních dějů. Ovlivňuje lidské vědomí, psychiku i fyziologické tělesné pochody. Zdrojem této energie je světlo - tedy je jejím zdrojem Slunce a všechny ostatní hvězdy ve vesmíru. Dále je jejím zdrojem polarizované světlo Měsíce - odražené světlo Slunce. Nejsilnější proud kosmické energie pochází z galaktického středu, ústředního bodu naší mateřské galaxie. Galaktická energie má největší vliv na transformaci vědomí, projevuje se cyklicky. Planeta Země, a tedy vše živé i neživé, střídavě prochází obdobími klidu a obdobími, kdy galaktická energie kulminuje. Projevuje se také v živlech vzduchu, ohni, vodě a zemi. Pokud je člověk dobře uzemněn, potom tělem člověka proudí jak elektrické fluidum ohně, tak magnetické fluidum vody. Obojí jest udržováno v harmonii živlem vzduchu - dechem.

    Energie zemská: vyvěrá ze země, tvoří ji energetická síť propojená navzájem v pravidelných liniích pod povrchem země, zvaných telurgické proudy. Země je živá bytost, zemská energie proudí drahami pod jejím povrchem - proudí dračími tepnami. Tam, kde se nejvíce koncentruje nebo tam, kde se energie kříží, vytváří energetická silová centra, jinak zvaná dračí oka. Dávné civilizace stavěly na silných (pozitivních) energetických místech svatyně, zde vznikala kultovní posvátná, duchovní centra. Jedná se o přírodní energetické linie, které existují sami o sobě, nevznikly lidským přičiněním. Na těchto silně duchovních místech najdeme například gotické katedrály.

    Energie životní: projevuje se jako síla určující mentální, psychické, duchovní a tělesné schopnosti. Nazýváme ji bioenergií nebo bioplazmou. Osobní energetické pole se projevuje jako aura. Vyzařuje z každé živé bytosti, je propojena s vesmírným energetickým polem. Zdrojem životní energie je energie vesmírná, která vše oživuje. Všepronikající energetické fluidum čerpáme především v přírodě, ze zemské aury, ze slunečního záření. A samozřejmě v podobě potravy, přírodní strava je proměněná vesmírná energie. Čerpáme ji vědomě například při meditaci, napojením se přímo na kosmickou energii, případně zemskou energii. Životní energii můžeme čerpat a doplňovat, například dotekem nebo zaměřením koncentrované vůle z rostlin, stromů, vody, krystalů. Ale i od sebe navzájem.

    Životní sílu lze doplnit v přírodě, kde je dostatek energie pro každého. Nedostatek životní energie vytváří disharmonii organismu. Prána je všude kolem nás, jako vzduch, pouze ji běžně nevnímáme. Přesto je zřejmé, že při sexuálním uvolnění a vzrušení jsme zcela otevřeni průtoku této éterické energie. Přesto je zřejmé, že právě vesmírná energie je darem pro léčitele, kteří skrze své ruce předávají léčivou sílu nemocnému. Průlom do plazmatického pole vesmírné energie dokonce umožňuje léčení na dálku.

    Prvotní vědomí, prána, hadí síla, božský dech, dokonalá prázdnota, příčina všeho, chaos nebo božská monáda je tajemná energie pocházející z „nultého bodu“. Je všude kolem nás a vše spojuje dohromady. Různé názvy nás mohou mást, jejich mnohost vychází z mnohosti jazyků různých národů. Energetické fluidum naplňuje každičký bod vesmírného prostoru. Vše živé, všechny bytosti včetně člověka, rostliny, stromy ale i planeta Země je touto energií oživována. Prvotní materie obsahuje prainformace, které jsou klíčové pro život. Proniká světem hmoty, proniká realitou, ač pochází ze světa odlišného od trojrozměrného prostoru, který dočasně obýváme.

    Vesmírné energetické pole - pole neviditelné harmonie má vlastní vědomí a disponuje inteligencí. Nejnověji jest nazýváno: „Kvantové pole vesmírného vědomí“.
    Prvotní materie obsahuje prainformace. Je neviditelnou, přesto skutečnou plazmatickou dimenzí dávající a zachovávající život. Životní energie proudí tělem skrze jednotlivé čakry. Je-li některá čakra zablokovaná, energie neproudí volně, což může způsobit tělesnou nebo psychickou disharmonii. Plazmatická energie oživuje fyzické tělo, tudíž je nedílnou součástí těla astrálního. Astrální tělo je plazmatické, je schopno samostatné existence, jednoduše opustí hmotné tělo ve spánku, při vědomém astrálním putování, a samozřejmě v okamžiku smrti. Plazmatické tělo (dvojník těla hmotného) je schránka pro naše pocity, emoce a myšlenky. Pokud máme málo životní energie, jsou naše myšlenky těžkopádné, pocity stísněné a emoce negativní.
    Vstupujeme-li vědomě do pole životní energie, například v přírodě, jsou naše myšlenky optimistické a tvůrčí, jsme senzitivnější, schopni telepatie a jasné intuice, docílíme rozšířeného vnímání.

    Životní energii přijímáme a smysluplně ji zpětně vracíme do prostoru, případně ji necháváme bez užitku plynout různými směry. Nikomu ale nenarostou křídla přes noc. Pouze víra, skromnost, trpělivost a pokora nám pomůže jednoho dne vzlétnout k neprobádaným dimenzím a nerušeně se zaposlouchat do nebeské hudby. Potom zažijeme alespoň střípek rozpomenutí se na Světlo, jež viděla a okusila duše každého člověka, ještě než se rozhodla vstoupit do těla, do světa věčných idejí, skrze bránu zapomnění. Aby splnila svůj osobní ale i celospolečenský karmický úkol.
    Život v těle je zkušenost bytí v trojrozměrné dimenzi. Životní energie je nezničitelná. Co z toho vyplývá pro člověka? Člověk je nesmrtelný. Smrt je dána pouze pro fyzické tělo, které je tvořeno zachvíváním energie, tato energie tělo přežívá. Život ve věčnosti je cesta bez začátku a konce. Před naším zrakem jsou skryté jevy jemnohmotného světa, což ale rozhodně neznamená, že neexistují. Jen jsme ztratili kontakt, představivost a víru. Energie se ani nedá uschovat do zásoby - její přirozeností je neustálé proudění. V případě smrti život ani pro odložené hmotné tělo tak docela nekončí, pokud si uvědomíme, že při vlastním rozkladu opět ožívá užitečnou prací mikrobů a bakterií. Hmota, z které je pozemské tělo složeno, potom co jej opustí oživující energie Ducha, se ve formě částic opět spojí s přírodou.

    Jak znovuobjevit tuto přírodní sílu uvnitř sebe? Magický průsečík uvnitř našeho nitra, pokud jej objevíme, spatříme a uvěříme, je bránou, která nám umožní nahlédnout kamkoliv si budeme přát. V tomto ryze vnitřním bodě se nachází odpovědi na otázky, v bodě středu není čas ani prostor. Avšak ocitnutí se v tomto bodě v nás může vzbudit z počátku překvapení nebo mrazivou, posvátnou úctu. Později zjistíme, že jiné dimenze přesahující třírozměrný prostor, že paralelní světy a nejhlubší část naší psychiky jsou na dosah skrze naše podvědomí. Respektive skrze změněné vědomí - změněný stav vnímání.

    Chceme-li poznat sami sebe, musíme se obrátit dovnitř. Chceme-li poznat obsah vědomí jakéhokoliv předmětu, musíme se obrátit směrem ze svého středu dovnitř - například kamene nebo stromu, vcítit se do jeho podstaty. To dokážeme, oprostíme-li se v ten okamžik od ega. Zůstaneme zcela bez myšlenek a vnímáme jen přítomný okamžik. Chceme-li pochopit nebo poznat jinou osobu, musíme se soustředit na intuici. Musíme umět využít empatie - vcítění se do druhých osob. Empatii si ale nesmíme plést s povrchním zdáním. K opravdovému vcítění se je zapotřebí intuice, ničím nepodmíněné vnímání osobnosti druhých. Chceme-li cokoliv pochopit či prozkoumat - musíme to pozorovat ze svého středu, usazeni ve vlastním nitru. Tak, jak to v dávných dobách dělali alchymisté.

    Alchymista studoval hmotu pevně usazen sám ve svém nitru, to mu umožnilo nahlížet do vnitra hmoty, a následně do sebe sama. Alchymista transmutoval hmotu a zároveň transformoval své vědomí.

Věra Balková http://www.psychologiechaosu.cz

    Chcete-li vědět víc, nejen o kvantovém vědomí vesmíru, navštivte moje webové stránky, kde najdete na 300 různých článků z oblasti esoteriky. Najdete zde také upoutávku na velice zajímavou knihu: Psychologie chaosu - kvantové vědomí, kterou vydalo nakladatelství NOVÁ FORMA.

Vydáno: 10. 04. 2015

Přečetlo: 1639 čtenářů

Zdroj: http://www.psychologiechaosu.cz

Autor (vložil): Věra Balková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)