    Nikola Tesla byl velkým zastáncem teorie éteru, značným odpůrcem relativistů a teorie relativity. Měl však vlastní model pojetí éteru, dle Tesly je éter řidší plyn s extrémní pružností, který prochází veškerou hmotou. To je částečně v souladu s poznatky mého empirického výzkumu, kdy zóny pronikají nejen zeminou, ale i jinými materiály. Na www.miroslavprovod.com uvádím desítky článků, ve kterých popisuji vliv zónového rastru (Éteru) za různých okolností na odlišnou hmotu. Od zavedení písma po dnešní dobu je objasněno velké množství kultur a jejich působení, pouze o kultuře megalitů nemáme žádné informace. Její konání je znatelné jen z miliónů převážně kamenných struktur rozmístěných po celé Zemi.

    O pravěku nemáme žádné písemné prameny, v té době lidé písmo ještě neznali. K poznání písma došlo na Blízkém Východě ve 4. Tisíciletí př. n. l., u nás až v raném středověku. Megalitická kultura je po celé minulé století předmětem bezvýsledného výzkumu mnohých vědců. Záhada byla ještě umocněna informacemi o transportu a zdvihu tří tisíci tunových kamenných kvádrů v kavkazských horách. Na hypotézy o předání zpráv z Vesmíru vyspělejšími kulturami reagují vědci převážně tím, že velké vzdálenosti vytvářejí nepřekonatelnou překážku pro kontakt s naší planetou. Lze to zpochybnit tím, že dosud nebyl vědou potvrzen Éter. Jeho prokázáním by mohla být ovlivněna rychlost světla, stejně jako přenos informací. Naproti tomu nelze vysvětlit, kdo by na Zemi zprávy přijal, zpracoval a rozšířil po celé Zemi. Je to nepochopitelná skutečnost, kterou musíme respektovat s tím, že poznatky současné vědy neumožňují kulturu megalitů zdůvodnit.

    Mnohé napoví pozemský a závažný poznatek biochemika Ruperta Sheldrake, který takové jevy chtěl vysvětlit teorií morfogenetických polí. Tvrdí, že okolo každého živého organismu je určité pole, které nemá ani elektrický, ani magnetický charakter. Je to jakási informační banka, kde je uložena paměť celého živočišného druhu. Při pokusech s krysami se zjistilo, že činily-li první generace laboratorních krys v labyrintu asi 250 chyb než našly východ, dvaadvacátá generace již činí pouze 25 chyb, což je neskutečně rychlý vývoj odporující tradičním genetickým teoriím. Co však bylo nejpozoruhodnější: Také krysy v jiných laboratořích na celém světě, od této doby hned napoprvé činily ve stejném labyrintu pouze 25 chyb, ačkoliv zkušenost nemohly získat genetickým přenosem. Jak se k nim tato informace dostala? Sheldrake se domnívá, že každý z nás je obklopen čímsi, co by se dalo nazvat kolektivní vědomí. To obsahuje všechny informace, na které jeho druh dosud přišel. Tímto vědomím by pak bylo možno napojit se i na aktuální vědomí ostatních členů druhu, či jiných živých organismů.

    Je to nová, velmi důležitá informace, která by mohla dalšími experimenty mnohé napovědět, ale pozor, mohlo by to mít negativní dopad. Pokud další výzkum dokáže, že lidský mozek může mít v některé jeho neprobádané části podobnou vlastnost jako mozek u krys, v tom případě by bylo snadné rozesílat nežádoucí informace všem lidem na Zemi. Je snadné domyslet jejich zneužití. Názor biochemika Ruperta Sheldrake je unikátní a lze jej využít pro výzkum také v oblasti megalitů, kde napovídá, jak mohly být po celé Zemi doručeny informace pro stavby megalitických struktur. To ale nevysvětluje, kdo ve starověku mohl dospět k poznatkům Ruperta Sheldrake. Myslím, že odpovědi na některé otázky o kultuře megalitů lze nalézt u pana Danikena, který v mnoha publikacích vysvětluje své názory na kultury starověku.

    Zpráva pana Ruperta Sheldrake mi připomenula slova Nikoly Tesly - "Toho dne, kdy věda začne zkoumat mimo fyzikální úkazy, zaznamená za jediné desetiletí větší pokroky, než za celá staletí své dosavadní existence".

www.miroslavprovod.com
Miroslav Provod
Prosinec 2014

Vydáno: 26. 12. 2014

Přečetlo: 1574 čtenářů

Zdroj: http://www.miroslavprovod.com

Autor (vložil): Miroslav Provod

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)