Kapacitor je elektrotechnická součástka, která je určena ke stabilizování napájení a vyrovnávání odběrových špiček. Má ale ještě jednu dosud neznámou vlastnost, funguje také jako bezkontaktní transformátor energie.

    Na obrázku č. 1 je lahev alkoholu vložena mezi dva vynulované kapacitory. Asi po šesti hodinách naměříme na obou kapacitorech stejnou hodnotu v milivoltech 32,3 mV, která přísluší obsahu lahve. Funguje to samozřejmě i s jedním kapacitorem, druhý potvrzuje správnost měření. Tímto způsobem lze měřit náboje jiných hmot, včetně náboje lidského těla. Podle odborné literatury se náboj lidského těla pohybuje v rozsahu 30 - 80 mV. Pokud naměříme náboj svého těla pod spodní hranicí (30 mV), naznačuje to, nedostatek energie pro správnou funkci organismu. Elektřinu potřebuje náš organismus stejně jako kyslík. V opačném případě po překročení horní hranice (80 mV), tělo reaguje poruchami jako jiná elektronika. Nastavit náboj těla na optimální hodnotu lze prostřednictvím kapacitoru, to je ale pouze částečné řešení. Dále je zapotřebí hledat příčiny poklesu napětí, které pokles způsobily, to je ale práce pro specialisty.

    Má-li lahev alkoholu náboj o hodnotě 32,3 mV, více lahví stejného alkoholu seskupených k sobě, nebo cisterna, budou mít stejný náboj jako jedna lahev. Větší náboj bude mít lahev alkoholu s větším obsahem lihu. Toto pravidlo neplatí pouze pro alkohol, ale také pro jiné roztoky.

    Zde se nalézá mimo jiné také velká nápověda pro archeology. Dosud nikdo nezdůvodnil, proč budovatelé megalitických struktur transportovali části hornin jiného chemického složení z velkých vzdáleností, když původní a pevnosti vnitřní struktury stejné kvalitní horniny byl v okolí dostatek. Původní hornina měla v jakémkoliv množství stejný náboj. Pokud byla potřeba tímto nábojem manipulovat, mohli toho dosáhnout pouze interakci s horninou s odlišným chemickým složením a i nábojem. Takových případů je mnoho, do zdiva pyramid byl dovážen písek s obsahem těžkých kovů, když v okolí stavby byl písku dostatek. Na stavbu stonehange byla rovněž část hornin transportována se značných vzdáleností, stejně jako u většiny dolmenů.

    Na druhém obrázku je kapacitor ovinut čtyřmi závity hadice s proudící vodou, kterou zajišťuje akvarijní čerpadlo. Zde můžeme sledovat milivoltmetrem nárůst napětí, které lze regulovat počtem závitů hadice, nebo rychlosti, resp. objemem proteklé vody. Přesuneme-li tento fenomén do přírody (meandry a ohyby vodních toků), nalezneme odpovědi na mnohé archeologické otázky, které se zabývají motivy, proč je tolik katedrál vybudováno pravě v takovýchto lokalitách. Pohřebiště faraonů bylo vybudováno v meandru řeky Nilu. Hadí pahorky na americkém kontinentě měly rovněž energetickou funkci.

    V těchto energetických zdrojových místech, motivy snadno odůvodni velkoobjemový kapacitor. Je nutné uvažovat také o skutečnosti, že v průběhu staletí - co se týče starých kultur, můžeme uvádět tisíciletí, vodní toky změnily mnohdy o kilometry své trasy, a mnohá původně energeticky vice posílena místa již v současnosti nejsou funkční.

    Pokud budete experimentovat s kapacitory, které jsou konstruovány na 20 Voltů, mohu doporučit pracovat s přírodními milivolty, funguje to také opačně, Při větším napětí a delším časem, může být překročena horní hranice 80 mV. Odpovědi na otázky naleznete na: http://www.miroslavprovod.com

Miroslav Provod
Duben 2014

Vydáno: 01. 05. 2014

Přečetlo: 1785 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Miroslav Provod

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Ach, tá fyzika.

1. 05. 2014 20:27

Kybernaut

¤ ??? WTF

1. 05. 2014 10:23

petrobi

Číst komentáře