    Představte si mne, jak čtu tuto knihu. Bibli pro ženy. Vzala jsem si k tomu pixlu gumových sladkých čehosi. „Pokud se kvůli svému zraněnému srdci uzavíráš nebo chráníš, pak už nedokážeš přijímat přítomnost svého muže ani božskou přítomnost, pro niž muž poskytuje svůj nástroj. Neprožíváš průnik a nikdo se tě nezmocňuje, proto se uvnitř cítíš prázdná a frustrovaná. Snažíš se vyplnit vadu své touhy. Jíš, pracuješ, nakupuješ, povídáš si a snažíš se uspokojit svou touhu povrchním sexem nebo sladkostmi.“

Želatinová jahoda mi nějak přestala chutnat. Zavírám pixlu.

Zavřené je i srdce?

    Samozřejmě. Tato kniha je jako laskavé pohlazení, které ve vší tichosti a zároveň jako bouřlivé víno z vás dostane všechny zavřené emoce, pocity, frustrace, prázdna. Kolik prázdných a zoufalých míst v sobě žena má? A proč potkáváme jen ty špatné muže? Kteří nás zneužívají a ponižují… nebo nás nechávají napospas ztracené a marně hledající toho, kdo přijde tu lásku, kterou v sobě od přírody nosíme, kdo otevře tu 13. láskyplnou komnatu?

    David Deida správně upozorňuje, že není vždy chyba jen na straně mužů - ač jejich nedostatky velmi řízně autor probral v předchozím bestselleru Cesta pravého muže.

TVŮJ STRACH URČUJE, S ČÍM SE SPOKOJÍŠ…

    A tedy i do života spojíš. Vždycky si podle něj vybereme a přitáhneme k sobě muže, který nějakým způsobem souzní právě s našimi obavami, zraněními, skořápkami, za kterými chráníme své ublížené a zraněné srdce. Ale ti tito muži mají potenciál se s tebou vyvíjet, když budeš chtít a když to budou chtít i oni.

    Deida například varuje před vybíráním mužů pouze na základě „mám strach, abych nebyl sama, chybí mi muž“. V takové chvíli si přitáhneme muže nejednotného, nedospělého, nespolehlivého, prostě jen takovou loutku do party.

    Po přečtení jsem získala mnoho dojmů a věřte mi, že za každou stránkou, někdy i za každou větou se musíte hluboce nadechnout, protože síla vstřebaných informací je obrovská.

    Ale došla jsem sama k závěru, že chci-li k sobě muže, který mé srdce bude milovat, otevírat a laskat a nabíjet energií (a to jeho též):

- Musím být úspěšná, spokojená a soběstačná
- Nesmím mít strach, že zůstanu sama
- Případný strach z mužů už musí být jen pozůstatkem, stínem toho, co bylo - nikoliv akutně probíhající fází

    Nejsou z různých důvodů všichni dokonalí muži. Můžeme se spokojit s těmi méně otevřenými, méně mužnými, těmi, kterým chybí pravé mužské směřování a ukotvenost v životě. Budeme pak mít možná peníze, zahradu, pomocníka v domácnosti, dobrého tátu, úspěšného zaměstnance, ale… nebudeme mít tu hlubokou lásku, po níž ženské srdce touží.

    A pak možná cítíš své srdce, jak bolestně touží být vidět, jak moc si přeje, aby do něj vstoupila láska. Daleko víc než pro potěšení a energii toužíš po lásce. Nejen po lásce své matky. S největší pravděpodobností bys chtěla cítit hlubokou lásku vášnivého muže, jenž je schopen milovat celým svým srdcem. Chceš, aby viděl, kdo skutečně jsi, aby po tobě toužil, aby se vcítil do samých hlubin tvého srdce. Toužíš po tom, aby do tebe vstoupila jeho něžná milostná touha, aby otevřela tajnou komůrku ve tvém srdci a rozvinula božskou podstatu tvojí lásky…

    … Jsi naplněna jeho láskou, rozevřena jeho žádostí. Jak dýcháš stále víc zhluboka, tvé tělo se vlní, protože váha jeho těla rozevírá a naplňuje nesmírností lásky. Tvé hrany se obrušují. Tvé hranice se rozplývají. Tělo se ti otevírá, láska září z tvého srdce jako nepřijatá oběť. Když se tvůj odpor pozvolna rozpouští v plnosti lásky a rozkoš ještě více rozevírá tvé tělo, pláčeš. Máš mokrý obličej a mokrá stehna, břicho se ti zvedá a zase klesá, odevzdaně se otevíráš a jsi široká jako vesmír…

    Můžeme se spokojit s něčím míň, pokud to tak opravdu cítíme. Ale vždy opravdově cítíme, zda v muži, se kterým žijeme, opravdu doutná ta touha se s vámi spojit. Cítíme to. Pokud věříme jeho otevření více než svému vlastnímu, je vše správně. Pokud více spoléháme sama na sebe a jemu nevěříme, je zcela jasné, že ON to neumí. Neumí obecně nebo neumí s vámi. Jak s tím naložíme, je na nás.

    Cesta nespoutané ženy je kniha, která zásadním způsobem pomůže ženám uvědomit si svou vlastní cenu, uvědomit si obrovský potenciál, který v nich dříme a pochopit své chování ve chvíli, kdy je nám vyčítána přílišná emocionálnost, měňavost nálad apod. Jsou to jen přirozené reakce na muže. Pochopte je s Davidem Deidou a nebudete litovat.

    Nádherně, intimně a čtivě psaná kniha je psána tak, jakoby k vám promlouval váš nejoddanější a nejmilovanější milenec, muž, který po vás touží každým pórem své duše i těla. Touží po vaší krásné duši - i těle.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2013,
www.synergiepublishing.com

Vydáno: 24. 11. 2013

Přečetlo: 1460 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)