    Existuje „božské vedení“, které nám ukazuje tu správnou cestu životem? Stačí o něj jen poprosit a pak se pozorně dívat kolem sebe. Zdánlivě negativní události se náhle stávají něčím, co nám přinese životní zázrak. Jako se to stalo Jamesi Twymanovi, když zůstal opuštěn v hotelu Drew House po noci s přítelkyní, od které si tolik sliboval.

    Do jeho života však zasáhl majitel hotelu a kuchař, mimochodem, výtečný kuchař, Roger Dufaue.

    „Vtrhl do mého života a pomohl mi uvidět věci, vůči nimž jsem byl slepý - to je pro mě dostatečný důkaz,“ říká v doslovu své knihy autor.

    První část příběhu je velmi příjemná, naladí vás na to, co přijde. James se začíná celkem s úžasem nořit do svého vlastního nitra a odlupovat, jako slupky cibule, jednotlivé nánosy špíny, obav a strachů, které měl, jako kdokoliv z nás, zasunuty někde hluboko. V kontextu celého jeho života se potom velmi náhle vynořuje možná osudová žena. Vlastně nevíme… Jejich příběh je křehký a silný zároveň. V jejich vztahu vystupuje na zvláštním a pro mnohé nezkousnutelném místě, bývalý manžel Alice, ženy, která se zdá Jamesovým osudem (po všech těch ostatních zklamáních). S údivem a tichým úžasem budete číst ty stránky, které lámou knihu do druhé poloviny. Je tohle vůbec možné?

    Jak člověk dojde právě takovému klidu a moudrosti jako ta žena, jako James, jako všichni kolem? Není právě tohle ten dokonalý návod na štěstí a svobodu zároveň? Drobné epizody jejich životů jsou ve vzájemném vleku a vždy po malých kousíčcích nám odhalují hloubku vztahu, který mezi nimi vzniká. Jak se vyvíjí a jak tu pracuje nejdůležitější vztahový faktor - ČAS.

    Zdá se, že účastníci příběhu se nachází na jakési životní křižovatce, kdy mají před sebou něco jako vyšší level svého vlastního života. Nestávají se z nich duchovní učitelé ani jiné významné a viditelné osoby.

    Prostě jen nacházejí své vlastní štěstí.

    Propojení s kuchařským uměním, paralely s přípravou jídel, láskou z surovinám, vděkem a pokorou za vše, co hmotného i nehmotného nám život nabízí, jen zdůrazňuje tu sílu maličkostí a vlastní moudrosti. Pokud si ji uvědomíme.

    A tak si pamatujte závěrečná slova této knihy.

    „Když si pro něco vytvoříš prostor, pak se láska vždycky dostaví,“ vzpomněl jsem si na Rogerova slova. „Pokud něco Bůh nemá rád, je to prázdné, nenaplněné místo v tvém srdci.“

    Měl pravdu.“

    A tak mě možná mrzí, že se nikdy nedostanu do Toronta, do Eleonory, kde právě ten osudový Roger žije a hostí své hosty jako majitel hotelu a také kuchař, který do svého jídla dává celé své božství. On prý ten zážitek, vidět ho, stojí doopravdy za to.

    Prý, tvrdí James F. Twyman.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2013,
www.synergiepublishing.com Foto ze křtu: Agentura ISIFA

Vydáno: 21. 04. 2013

Přečetlo: 1878 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Renata Petříčková

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)