    Žijeme v době, kdy člověka z některých věcí jímá závrať. Některé nedávné články se pokouší kvantifikovat informační kapacitu oka, mozku i světa vůbec. Připraveni? Tak zapojte mozek.

Překvapení skrytá v oku:

    Vaše oko obsahuje asi 120 milionů tyčinek a 6 milionů čípků. Představuje-li každý tento receptor jeden pixel, dostaneme pro obě oči 2 x 126 milionů pixelů čili 252 megapixelů. A pozor - jedná se přitom o pohyblivé obrázky, nikoli statické fotografie (a s vysokým rozlišením).

    Jak může mozek přenést a zpracovat tolik vizuální informace? Odpověď zřejmě zní, že používá kompresi - stejně jako počítače komprimují prvotní snímky z fotoaparátu na obrázky JPEG, se kterými se dá lépe pracovat. Název jednoho článku v ScienceDaily tomuto pojetí odpovídá: „JPEG pro naše vnímání: jak mozek komprimuje vizuální informace“ (1). Článek začíná slovy:

    „Mozek nemá takovou přenosovou kapacitu či paměť, aby byl s to zpracovat megapixely obrazů, které mu za celý život zprostředkovává zrak. Místo toho musí vybírat pouze ty informace, které jsou nejdůležitější pro pochopení viditelného světa.

    Badatelé z univerzity Johnse Hopkinse zjistili, že jisté buňky na přenosové cestě obrazu zaostřují zřejmě naši pozornost na vysoce zakřivené styčné plochy, které poskytují nejvíce informací, a ignorují okraje neostré - což umožňuje 8násobně zvýšit kompresní poměr a přiblížit ho tak algoritmu JPEG. Zraková komprese však probíhá v průběhu vjemu, v reálném čase, během procesu přenosu obrazu. Pouťové umělce asi nadchne následující zjištění v závěru odborné stati:

    „Počítače nás mohou porazit v matematice a v šachu“, řekl Ed Connor z univerzity Johnse Hopkinse, „nedosáhnou však naší schopnosti rozlišit, poznat, porozumět, zapamatovat si a manipulovat předměty, které tvoří náš svět.“ Tuhle bytostně lidskou schopnost umožňuje mimo jiné zhušťování vizuální informace na zpracovatelnou úroveň. Neboť se zdá, alespoň prozatím, že mozkový formát je nejlepším známým kompresním algoritmem.

Překvapení skrytá v mozečku:

    Váš mozeček (část mozku blízko mozkového kmene) hraje důležitou roli v motorice, emocích a řeči. Live Science (2) tvrdí, že jeho kabeláž působí zprvu „překvapivě mizerně“, protože axony snažící se připojit na neurony někdy zabloudí na Purkyňovy buňky. „Mizerná kabeláž“ může však být jen mizerným pohledem pozorovatele, protože mezinárodní tým zjistil, že „látka známá jako kostní morfogenetický protein 4, která se účastní vývoje kostí, pomohla tyhle chyby napravit.“

    Jeden z badatelů publikujících v PLoS Biology to vysvětlil takto (3): „Prokázali jsme tu negativní systém odvracející axony od nesprávného cíle a směrující je na cíl správný.“ Pokud to funguje, lze o tom říci, že je to mizerné? Autoři konstatovali: „Stručně řečeno, prokazujeme, že specifičnosti synaptických spojení v pontocerebrálním okruhu se dosahuje rozsáhlou eliminací přechodných synapsí.“ To však s sebou přináší zajímavou otázku: co reguluje tyhle regulátory?

Překvapení, která nám připravuje naše paměť:

    Soustřeďte se na pointu. Článek v LiveScience (4) se pokusil specifikovat okamžik, kdy převážilo skladování informací v digitální formě nad formou analogovou. Roku 2000, jak se praví v článku, bylo asi 75% světových informací uloženo v analogové formě (např. na papíře, analogových páscích, analogových zvukových nahrávkách). V roce 2007 bylo naopak 93% informací uloženo digitálně (v počítačových souborech, na digitálních páscích, formou digitálních nahrávek). Digitální informace lze kvantifikovat ve známých bitech, bajtech, megabajtech, gigabajtech, yottabajtech…(4)

    Teď, když můžeme digitálně kvantifikovat informace, je možno odhadnout množství veškerých lidmi vytvořených informací na světě. Roku 2007 to bylo 295 trilionů megabajtů (295*10^18 bajtů čili 295 exabajtů), podle Martina Hilberta z Univerzity Jižní Karolíny. Než se dostaneme k pointě, ocitujme některé názorné příklady uvedené v článku:

    Dělá Vám potíže představit si 295 trilionů megabajtů? Hilbert navrhuje, abychom postupovali takto: „Kdybychom místo každého bitu vzali zrnko písku, potřebovali bychom 315krát tolik písku, kolik ho obsahují všechny dnešní pláže na světě.“

    A teď pointa: tohle neuvěřitelně velké množství informací představuje „pouhých 0.33 procenta informací, které mohou být uloženy ve všech molekulách DNA dospělého člověka.“

Překvapení skrytá v mozku:

    Netočí-li se Vám ještě dostatečně hlava, přidáme nakonec výpočet publikovaný na serveru Wired Science (5). Autor John Timmer z Ars Technica navázal na práce Hilberta a Lópeze a odhadl výkonnost lidského mozku. Po několika dalších ohromujících analogiích stavících na spojené výkonnosti všech světových počítačů, záložních médií a pamětí skončil článek dalším překvapením. Za prvé, Hilbert a López odhadli celkovou výkonnost všech světových počítačů na 6.4*10^18 operací za sekundu. Pak Timmer napsal:

    Aby nás nepřemohla pýcha nad naší technologickou zdatností, provedli jsme některá srovnání s biologií. „Abychom si uvědomili patřičné souvislosti svých výpočtů, uvědomme si, že shora uvedený výkon lidmi vyrobených univerzálních počítačů za rok 2007 je přibližně na téže úrovni jako maximální počet nervových podnětů proběhlých v jednom lidském mozku za sekundu“. Celková kapacita úložného prostoru všech našich médií odpovídá kapacitě paměti DNA jednoho dospělého člověka. A na planetě žije několik miliard lidí.

Tak, dejte si na hlavu sáček s ledem a restartujte svůj počítač.

Vložil/a Pavel Kabrt
David Coppedge
(Z http://www.creationresearch.org/members-only/creation_matters/CM16%2001%... přeložil M. T. ? 3/2011)

Odkazy:
1. Johns Hopkins University (2011, February 11). JPEG for the mind: How the
brain compresses visual information. ScienceDaily. Retrieved February 15,
2011, from www.sciencedaily.com /releases/2011/02/110210164155.htm
2. Parry, W. /2011, February 8/. Brain development may start with surprisingly
bad wiring. LiveScience. Retrieved February 15, 2011, from
www.livescience.com/12777-brain-development-start-surprisingly-badwiring.
html
3. Kalinovsky A, F. Boukhtouche, R. Blazeski, C. Bornmann, N. Suzuki, et al.
2011. Development of axon-target specificity of ponto-cerebellar afferents.
PLoS Biol 9(2): e1001013. doi:10.1371/journal.pbio.1001013
4. Leontiou, A. (2011, February 10). Humanity?s shift from analog to digital
nearly complete. LiveScience. Retrieved February 15, 2011, from
www.livescience.com/12816-humanity-shift-analog-digital-complete.html
5. Ars Technica (2011, February 11). World?s total CPU power: one human
brain. Wired Science. Retrieved February 15, 2011, from
www.wired.com/wiredscience/2011/02/world-computer-data/

Vydáno: 20. 04. 2013

Přečetlo: 1894 čtenářů

Zdroj: http://mobile.kreacionismus.cz

Autor (vložil): iveta

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)