    Éter posledního času hemží se konspiracemi, podezřeními a fantastickými řešeními, ale alespoň pokud jde o ten český éter nikde jsem nenašel zmínku o tom, že matrix není tvarohový termix a proto je zcela omylné hovořit o matrixu tak jako hovoříme o termixu. Dokonce i titulek jistého masmediálního denníku včera referoval o Klausovi jako Neovi z Matrixu. Že do žádného matrixu reálně nelze vstoupit a nelze z něj ani vystoupit, neboť žádný matrix neexistuje nad tím se vlastně ani nikdo nepozastaví. Budeme-li však hovořit o ženské matrix, pak budeme hovořit os něčem velmi skutečném a reálném. Hovořit o ní chci, ale až poté, co se vyrovnám s tím nesmyslným mužským matrixem.

    Zcela otevřeně si myslím, že za tuhle jasnou, gramatickou korupci v českých hlavách může prostě ten lahodný tvarohový termix, který byl celkem levný a všude k mání a jeho syntetickou barvu i chuť si všichni pamatujeme. Nevím jak s matrix nakládali bratři Wachovští (dnes už bratr a sestra), ale chceme-li být k matrix skutečně upřímní musíme prostě uznat její mateřský význam i podstatu a také její ženský rod. Příroda ji zná, sama ji vytvořila, aby realizovala cosi nevídaného. Totiž vývoj takové bytosti jako je člověk schopný cítit a myslet z úplně obyčejného jednobuněčného organismu.

    Chtěli bychom snad přirovnat nějakou postavu z filmu bratří Wachovských k tomuto vývoji, který nepotřebuje, aby ho někdo objevil, nebo mu věnoval pozornost, pak jistě nejblíže je mu Architekt s tváří psychoanalytika Sigmunda Freuda. On je měřítko marnosti všech našich každodenních aktivit. On je svědek ohromných množství zcela marně vydané energie, kterou denně produkujeme v domnění, že jedině tak uspokojíme své potřeby, které ve skutečnosti ani neznáme. On je měřítko plné děsivé pravdy. Supervědomí, superaktivita, nebe taoistů, Ježíšův Otec nebeský. Čas od času se někdo zastaví. Čas od času nastane soukromý, nebo globální kolaps, který přináší odhalení, tedy vlastně apokalypsu. A v té chvíli se pravda odhaluje. Pravda o tom, že jestliže se člověk vyvinul z jednobuněčného organismu v komplikovaný organismus schopný cítit a myslet (lhostejno zda v pozitivním, nebo negativním významu těchto slov), pak existuje v přírodě samovolný proces vývoje, který nevyžaduje aby ho kdokoliv vnímal. Člověk toho ale je schopen. Není k tomu však nucen. Slova vyvinul a existuje v této větě pak je ona matrix. Příroda ji zná, nazývá jí ústy moderní vědy extracelulární matrix, vlastně mezibuněčná (či vněbuněčná) matka, ovšem s syrovějším přírodnějším významu tohoto slova - spíše samice.

    Matrix tedy skutečně existuje a je zcela zásadní pro evoluci živočichů. Umožňuje uchycení buněk a mezibuněčnou komunikaci, pružnost, buněčnou diferenciaci a vývoj embrya. Hraje také svou roli ve vývoji nádorů. Představuje většinu celkového objemu tkání. Uchopíme-li tuto definici a převedeme-li ji do sociologické roviny, zjistíme, že matrix je také to, co naplňuje celkový objem našeho života, představuje naše vzájemné vztahy na všech úrovních (i nádory z nich a v nich), je naším způsobem komunikace, neboť slovo člověk je přirozeně mnohobuněčné.

    Matrix je země taoistů, Hera Řeků, Marie Ježíšova, Velká Maka pohanů, Alma Mater vědců. Pořád ji řešíme. Odevšud na nás vykuje. Každý den ji můžete potkat. Jednou je to stará babka co v parku venčí ratlíka, jindy na vás křičí neurvale z kočáru zapomenutého před supermarketem. Je všude, ta postarší černošská dáma s cigaretou, přízemní matka buddhů, která jedním prsem kojí spasitele stejně jako satana prostě odpor sytí stejně jako růst. „Na, synku, koupila sem ti plastové kuličky do té pistole. Jdi a zastřel prezidenta. Buď skutečný hrdina! Pak synku běž a vytrhni z kalendáře ten poslední list a neptej se mě co, bude potom. Jdi a prostě to udělej. Věř mámě, synku.“

Vydáno: 03. 10. 2012

Přečetlo: 1570 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): kapala

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)