• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Články

- Zamyšlení -

    Existuje skutečně inteligentní život v naší galaxii? To je trochu pozměněná otázka, která již pár století vrtá v hlavách lidí. Pokud by, jsme totiž uvažovali celý vesmír, odpověď bude pravděpodobně ano, problém je, že dokázat život v jiných galaxiích je nemožné a pravděpodobně bude navždy, zůstane tedy pouze u onoho statistického pravděpodobně. Situace v naší galaxii je trošku povzbudivější, přesto najít mezi více než 200 miliardami hvězd tu pravou není a nebude tak snadné, začneme tedy u statistických modelů.

    Nejznámějším z nich je Drakeova rovnice: N=R x fp x ne x fl x fi x fc x L, přičemž N je námi hledaný počet civilizací v naší galaxii, R je roční přírůstek hvězd, fp je podíl hvězd s planetárními systémy, ne je průměrný počet planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život, fl je poměr z předchozího na kterých se život skutečně vyvine, fi je poměr z předchozí, kde život dojde až k inteligentní formě, fc je opět poměrem z předchozího, pro civilizace které vyvinou schopnost komunikace na mezihvězdné vzdálenosti a nakonec L je doba po kterou je schopna civilizace komunikovat.

    Již na první pohled je v rovnici spousta neznámých, takže se jedná pouze o odhad, který měl sloužit, hlavně programu SETI. Drake byl poměrně optimista a jeho odhad činil 10 miliard civilizací, které by měly existovat právě teď, nejoptimističtější odhady jiných autorů se pak dostávají k číslu dosahujícímu 5 miliard civilizací (číslo je ovlivněno hlavně proměnou L kdy někteří uvažují, že průměrná doba po, kterou civilizace vysílají dosahuje až miliardy let, což se nezdá příliš pravděpodobné), střízlivější odhady se pak dostávají k číslu 0,2, z toho je tedy vidět, že Drakeova rovnice, nám v našem problému nijak nepomohla a jen pro ilustraci i pokud, by jste se dopracovali k číslu 20 000, což vypadá jako vysoké číslo, je třeba si uvědomit, že nejbližší civilizace by byla průměrně 350 světelných let daleko, ovšem v „bublině“ o poloměru 350 sv. let se nachází desítky tisíc hvězd.

    Další zajímavou rovnicí je hypotéza vzácné země, kdy hledáme planetu, na které by se měl vyvinout život, téměř shodný s pozemským: N=N* x ne x fg x fp x fpm x fi x fc x fl x fm x fj x fme, kdy N je počet druhých zemí, N* je počet hvězd v naší galaxii, ne je počet planet v obyvatelné zóně planety, fg je podíl hvězd v galaktické obyvatelné zóně, fp je podíl hvězd s planetami, fpm je podíl kamenných planet, fi je podíl těchto planet, kde se vyvine mikrobiální život, fc je podíl planet kde se vyvine vyšší život, fl je doba po kterou může vyšší život na planetě existovat, fm je podíl planet s velkým měsícem, fj je podíl planet, které jsou v soustavě s velkými plynnými obry a fme je podíl planet, kde je nejsou příliš časté události spojené s velkým vymíráním. Pokud budeme optimističtí pak, podle této rovnice, existuje několik tisíc planet podobných zemi na, kterých existuje vyšší život, pokud budeme počítat s pesimistickými odhady autorů rovnice, je i výskyt Země velmi vzácný a druhá země s nejvyšší pravděpodobností v naší galaxii neexistuje., ani tato rovnice nám tedy moc nepomohla.

    Nyní se podíváme na samotnou Zemi, spousta lidí se mylně domnívá, že země už více než sto let září do vesmíru jako radiový maják, pravdou však je, že drtivá většina radiových vln zaniká v kosmickém pozadí a není rozluštitelná již u Proximy Centauri, zbytek se dokáže dostat na nějakých 10-20 světelných let, než úplně zanikne, nejdále se dostane vysílání programu SETI, které je nyní vzdáleno 38 světelných let od Země, jedná však o velmi úzký svazek vln a jejich zachycení je možné pouze ve směru letu a za předpokladu, že mimozemšťané také aktivně vyhledávají cizí vysílání a budou mít notnou dávku štěstí, stejné štěstí pak budeme potřebovat mi pro zachycení odpovědi.

    Program SETI se však nezaměřuje pouze na vysílání, ale hlavně na zachycení cizího vysílání a některá více, či méně zajímavá data již získali, nejznámější z nich je WOW! signál, který však trval, pouze chvíli a nepodařilo se určit zda se jednalo o pozemský signál, či skutečně přišel z vesmíru, pokud byl skutečně z vesmíru, pak se jednalo o signál z hvězdy vzdálené 221 - 1200 světelných let od Země. Další signál s poetickým názvem SHGb02+14a přišel z oblasti vzdálené 200 světelných, kde se žádné známé hvězdy nenacházejí a SETI uznává, že se opět pravděpodobně jednalo o chybu.

    Další velmi zajímavou vědní disciplínou, která nám může pomoci v hledání život je výzkum a hledání exoplanet. Přesto, že se jedná o poměrně mladý obor, již nám pomohl poopravit naše mínění o vesmíru, zjistilo se totiž, že výskyt planet je častější než se předpokládalo a je velmi pravděpodobné, že značná část hvězd na hlavní posloupnosti (spalující vodík, za vzniku hélia), by alespoň jednu planetu mít měla, dosud bylo nalezeno 760 exoplanet, z velké části se jedná o plynné obry, avšak nelze u nich vyloučit výskyt velkých měsíců, schopných udržet život. Druhá Země dosud nalezena nebyla, jen minimum kamenný planet, se totiž nachází v obyvatelné zóně a většina z nich je pro nás příliš velká, což ovšem neznamená, že se na nich život nacházet nemůže. Velmi zajímavý je také koncept, hledání umělého osvětlení u exoplanet, dnes by, jsme dokázali takové těleso najít nejdále v Kuiperově pásu, ovšem v budoucnu se počítá s tím, že by to mělo být možné i u exoplanet.

    Důležitá je však také otázka cestování na mezihvězdné vzdálenosti. Při dnešních technologiích a při vynaložení gigantických finančních prostředků by, jsme měli být schopni postavit termonukleární pulsní loď (loď je poháněna termonukleárními výbuchy za zádí a je schopna dosáhnout až 12% rychlosti světla, což je nejvíce z dnes známých pohonných systémů), která by měla být schopna dosáhnout Alfy Centauri za 36 let a dovézt tam 150 lidí, což ovšem stále není příliš efektivní a touto cestou se lidé příliš hluboko do vesmíru nedostanou. Ve skutečnosti by pro nás byla příliš pomalá i rychlost světla, existuje sice několik návrhů jak překonat rychlost světla, je však otázka zda budou vůbec někdy zrealizovatelné.

    Na závěr se tedy dá říct, že i pokud je naše galaxie, místo kypící životem a existují zde desítky tisíc civilizací, je značně nepravděpodobné (vzhledem k dnešnímu poznání), že s jistotou najdeme alespoň jednu a už vůbec nelze s jistotou tvrdit, že se k nim, nebo oni k nám, někdy dostaneme.