    Dolmen de la Creu de Falibe - Nedaleko Saint-Michel-de Llotes ve Francii stojí rozpadávající se dolmen de la Creu de Falibe, jenž je považován za hrobku. Dolmen je obklopen kamennou drtí (do vzdálenosti cca 15ti metrů) ohrazenou až 70 cm vysokými balvany. A co je mimo průzoru v boční stěně dolmenu sestaveného z pěti kamenných deskových kamenů zvláštní?

    Na plochém balvanu jsou vyryty dva kříže. Jeden označuje průsečík linií nad jeho kamennou podlahou, druhý označuje další průsečík linií, jenž je od druhého vzdálen cca 20 cm a označuje následnou proměnu způsobenou stavbou.

    Nedaleko Markvartic u Sobotky byly v dubnu 2011 postaveny tři systémy založené na poznání energetických linií prasíly. Byla vybrána tři místa s vydatným vyzařováním. Všechna mají stejný cíl. Doplňovat energii-prasílu lidskému organismu. V 21. století (v Keltských šancích u Markvartic) vznikla cíleně megalitická léčebna.

Třetí energetický kříž prasíly linií dolmenu Keltských šancí.

    Mnohé bylo poznáno a zapomenuto. Je to právě síla „matky přírody", jíž je energie vesmíru-prasíla, která byla vnímána lidskými společenstvími už v pradávných dobách. Přesto o ní dnešní člověk dvakrát moudrý (Homo sapiens sapiens) téměř vůbec nic neví. Člověk ji v pradávných dobách vnímal podobně jako rostliny a zvířata. Dokázal se výběrem místa nejenom preventivně léčit, ale na rozdíl od ostatních živých organismů byl schopen energii krajiny ještě pozměňovat, což nám stále připomínají stavby, ať pyramidové či menhirové, vzniklé dokonce už v době kamenné. Všeobecně se usuzuje, že průkopníky megalitických (menhirových) staveb v zemích Koruny české byli Keltové. Ovšem není tomu tak, o čemž nás přesvědčují pravěké stavby postavené na jižní Moravě (*viz Magická prasíla) už v mladší době kamenné (neolitu) výrobci rohozcových kamenných nástrojů Moravskokrumlovského lesa. Kromě celé soustavy staveb ve středoevropské kotlině postavili na výšku největší a nejtěžší kámen tvaru plochého vajíčka.
    Právě Keltové na západě euroasijského kontinentu o nějaké tisíciletí později dovedli k dokonalosti kamenné stavby, jejichž charakter nebyl posvátný, ale výhradně účelový.
    V Čechách po sobě prokazatelně zanechali (kromě celé řady dalších) dvě stavby (vydávané za svatyně), jež byly kamennými energetickými léčebnami. Jedna se nacházela v Libenicích u Kolína (*viz Zpověď Druida), druhá nedaleko Českých Lhotic (*viz Hledání prasíly). Třetí jsem vytvořil po více než dvou tisíciletích v Keltských šancích, nacházejících se u Markvartic nedaleko Sobotky. (K tomu mě opravňuje, spolu s nadstandartním vnímáním elektomagnetické energie-prasíly, více než 30 let studia). Na základě prastarého vědění zde byla zároveň postavena nejsložitější energetická stavba ve tvaru kamenného stolu, pojmenovávaná dolmen (nověji trilit).

Ženská a mužská složka prasíly

Nejjednodušší stavbou je samostatný čedičový menhir, nacházející se v sousedství poutače, jenž připomíná černou barvou vzařovací (ženskou, měsíční) složku energie, kterou jsem česky nazval prasíla. Zároveň je oproti dolmenu liniově obráceně orientován. Ženská složka prasíly je alchymisty spojována s vodou a zemí, zatímco opačná vyzařovací (mužská, sluneční) se vzduchem a ohněm. Je zastoupena druhou samostatnou stavbou - dolmenem. Její energetický dosah je několikanásobně vyšší, než jaký má stavba předchozí. Třetí stavbou je liniová menhirová stavba, jež má především osvětový význam. Pěti kamenům vévodí prostřední téměř 1,3 metry vysoký menhir, jenž stojí v ose vstupní brány Keltských šancí. Také on má velký energetický dosah. Zároveň je energeticky liniově propojen s dolmenem, na jehož kamenné podlaze je vyzařovací průsečík dvou linií označen křížkem. Ostatní čtyři kameny (po stranách menhiru usazeného v ose vstupní brány) pouze průsečíkem naznačují část jedné linie. Na vlastní oči se můžeme přesvědčit, že jednotlivé linie od sebe nejsou stejně vzdáleny. Vidíme také, že nevytvářejí přímky, neboť v jednom z průsečíků se krátká řada láme. Zároveň řada připomíná část energetické sítě linií, která prostupuje celým zemským povrchem, jíž Keltové říkali „rybářská".

Energetická síť linií

    Energetická síť linií byla známá pravěkým a starověkým stavitelům, předchůdcům zednářů.
    S energií linií dokonce pracovali stavitelé a architekti na přelomu 19. a 20. století. Zajímavým způsobem se nám v tomto směru představuje císařský architekt a stavitel Josef Hlávka zejména v kapli lužanského zámku. Na této energetické síti bylo za panování Marie Terezie dokonce vybudováno veškeré zemské a katastrální členění Rakousko-Uherské říše.
    Kamenné systémy, vybudované v Keltských šancích, mají dva základní úkoly: léčit a poznávat. Vnímaví jedinci budou energetické působení pociťovat buď jako teplo, svědění či brnění, zároveň si budou moci „osahat" energetické linie. A to buď s pomocí proutku, virgule či kyvadélka; vzácně může sám sebe nalézt také ten, jenž je nadstandartně vnímavým jedincem, neboť je „nahmatá" jenom a pouze rukama. Energeticky nejhodnotnější průsečík vyzařovacích linií je ten, jenž byl stavitelem dolmenu vybrán jako a je označen v jeho kamenné podlaze. Tímto jedinečným způsobem byla stavbou ještě posílena osová podélná vyzařovací linie prostupující původní vstupní branou Keltských šancí. Nadto ještě byla linie energeticky navýšena menhirem postaveném v ose vstupní brány. Stavba nemá obdoby nejen v evropském, ale také v celosvětovém kontextu.
    Organismus si vezme jenom tolik energie-prasíly, kolik jí potřebuje. Proto není možné se energií, kterou jsem česky nazval prasíla (jinak prána, čchi, ki, kaba, ša, archea, éter, volná atp.) zdravotně znehodnotit (přebít). Postačí si např. stoupnout zády před „černý" kámen, nebo se postavit zády před přední osu, či se oparně položit do vnitřního prostoru dolmenu, jenž má podobně jako některé mohutné (posvátné) stromy velký plošný kruhovitý energetický dosah - neuvěřitelných několik desítek metrů. Stromy ovšem mají zase až několikanásobně větší objemovou hmotnost.

Závěrem ...

Co dodat závěrem? Kameny uložené v Keltských šancích nabývají své síly teprve v propojení s energetickými liniemi země, proto samostatně nejsou nijak mimořádné. Usazené na jiných místech mohou také škodit. Energetické léčení pomocí tvarovaných kamenů (spíše kamínků) bylo známé už před 26 tisíciletími, jak nám to dokládá šamanská souprava nalezená brněnskými archeology v hrobce šamana ve Francouzské ulici. Prasíla léčí a zabíjí. To vše je sice zapomenuto, ale znovu objevováno v mých knihách.

Popřejme si, aby síla „matky přírody" byla znovu objevena, podobně jako zde v Keltských šancích. Bude to ku prospěchu člověka a vzhledem ke stále se zmenšujícímu zdravému a obyvatelnému životnímu prostoru i pro jeho další zdárné přežití. Proto se k přírodnímu prostředí chovejme s úctou a láskou, neboť ono nám to, stejně jako našim potomkům, mnohonásobně oplatí.

Autor: Jan Johann Jaroslav Miška,
sepisovatel knih o prasíle a architekt megalitických staveb Keltských šancí.

Pozn.: Zpověď druida, Hledání prasíly a Magická prasíla jsou knihy od J.J.J. Mišky

P.S.: Firma Planta naturalis, která kromě toho, že pěstuje léčivé byliny, vynalezla technologicky a botanicky jedinečný systém květnatých luk, se nemalým dílem podílela na tom, že bylo možné megalitické stavby, sloužící k všeobecnému užitku, vybudovat. Za což jí patří nemalý dík.

Vydáno: 01. 06. 2011

Přečetlo: 2461 čtenářů

Zdroj: http://www.cestyksobe.cz

Autor (vložil): Administrátor

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)