• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Články

- Zamyšlení -

    Napadá to leckterou hloubavou duši: Jak by asi vypadala naše planeta, kdyby z ní lidé najednou zmizeli? Za jak dlouho by se z našich měst staly trosky a jak dlouho by trvalo, než by příroda lidská sídla pohltila? A co všechno by vlastně po lidech zůstalo? Těmto otázkám se věnuje ve své knize Svět bez nás americký novinář Alan Weisman (*1947).


    Před příchodem člověka zaujímaly lesní porosty a savany téměř 60 procent veškeré souše. Zbytek tvořily stepi, pouště nebo ledovce. Jaká je situace nyní? Počet lesů se snížil téměř o polovinu. Za to 35 procent veškeré souše je buď zastavěno, nebo zde probíhá intenzivní zemědělská činnost. Nedělejme si iluze, že naše civilizace je věčná. A kdyby náhle lidé vymizeli, brzy po ní zůstanou jen fragmenty.     Jedním ze symbolů této civilizace jsou města. Jak by se vyvíjela bez lidí? První stopy postupného rozpadu měst se objeví na dlažbě. Koncem zimy či v podzimních měsících teplota ráda kolísá kolem nuly. To v praxi znamená neustále zamrzávání a rozmrzávání vody. Ta tak neustále mění svůj objem, kvůli čemuž se asfalt i beton postupně začne drolit. Ve spárách by se usazovaly statečné rostliny, které by svým tlakem vodě vydatně pomohly. Ruku k dílu by přidala i voda z rozpraskaných vodovodních trubek. Pražské Václavské náměstí či ostravská Nádražní třída by se zazelenaly a rostlinstvo by mělo z rozpraskaných vodovodních řádů dostatek vláhy.

    Postupně se začínají rozpadat budovy, mosty a další konstrukce. Spoje ztrácejí na pevnosti, izolační materiály vykukují na povrch. Starobylý Karlův most by zřejmě nějaký čas vydržet, ale třeba dálniční mosty, jakým je třeba ten nad Velkým Meziříčím, by se poroučel poměrně brzy. Ještě dříve by se začala rozpadat řada skleněných budov z poslední doby, u kterých developeři sledovali jen rychlý zisk. Stačí si vzpomenout jen na novostavby na pankrácké pláni v Praze. Nutně musí následovat požáry. Ty nemá kdo zastavit, snad jen déšť, takže se nerušeně mohou šířit ulicemi. To zaktivuje k reakci plynová potrubí. V budovách začnou hlodat lišejníky, na svou cestu vzhůru po stěnách se vydá škumpa nebo přísavník pětilistý. Zanedlouho budou domy dobré jen ke hnízdění ptactva a zůstanou z nich jen skelety. Stěny, které se zhroutily, svým vápnem zvýši hodnotu půdního pH, z čehož budou mít ohromou radost zejména břízy.     Rozhodně si ovšem nelze představovat, že ve chvíli, kdy bude mít rostlinstvo zelenou, se masově rozšíří třeba růžové zahrady. Dnešní růže jsou v podstatě sterilní hybridy a množí se roubováním. Šanci dostanou odolné druhy. Například oblíbená sladká mrkev se vrátí doslova ke svým kořenům, bude muset ustoupit mrkvi plané, to samé se týká ostatních druhů zeleniny.

    Ve městech se postupně objeví tvorové dříve nemyslitelní. Což o to, lišku lze potkat i v Praze, ale takového vlka či medvěda je možné nalézt leda v zoo. Nyní se mohou vrátit do míst, která jim kdysi patřila a odkud je člověk vytlačil. Naopak jiní živočichové budou odchodu člověka želet, především potkani nebo švábi a jejich populace se výrazně ztenčí. Predátoři, prohánějící se městem, postupně zlikvidují naše psí mazlíčky, kteří nejsou schopni vypořádat se s novými podmínkami. U koček je to jiné, ty jsou schopné znovu zdivočet a adaptovat se. Co by po nějakých sto tisíci letech našel případný návštěvník z vesmíru na Zemi? Na některých místech mu bude podezřelá nepřirozená koncentrace kovu nebo chemikálií, pocházejících z různých továren, které si se životem moc nerozumí. Bude přemýšlet nad nálezy z keramiky, protože ta si svůj tvar udrží, podobně jako třeba newyorská socha Svobody, která by skončila na dně moře. Dokáže si vůbec tento návštěvník nalezené předměty spojit s lidskou civilizací?

P. S. Možná jste viděli film Life after people (život bez lidí), dost pravdivý scénář...

Zdroj: Alan Weisman: Svět bez nás