Faraon Haremheb se řadí na konec 18. dynastie, i když do ní vlastně vůbec nepatří. Neměl žádný příbuzenský vztah stejně jako jeho předchůdce Aj, ale ten se oženil s vdovou po Tutanchamonovi. Při korunovaci přijal trůnní jméno Džeser Cheprure. Vládl v letech 1335-1310 př.n. l., ale to je nejisté. Někdo jeho vládu odhaduje na 5 let, jiný a 45 let.

    Haremheb usedl na trůn po dlouhé službě u královského dvora, jeho kariéra začala už za vlády krále Achnatona, Amenhotepa IV.

    O přízeň králů neustále soupeřil s hodnostářem Ajem. Haremheb začínal jako voják, později vojenský hodnostář u krále Achnatona, který mu udělil titul „písař vojsk“. V dnešní době můžeme tuto hodost přirovnat ke generálovi.

    Velel pohraničním egyptským vojskům, účastnil se několika vojenských akcí v daleké černé Núbii a v Asii. Také vedl četná diplomatická jednání s přáteli i nepřáteli Egypta.

    Když zemřel mladičký král Tutanchamon, Haremhebův sok Aj se stal jeho regentem a později i místokrálem. Haremheb si doslova „vydupal“ titul „zástupce krále Obou zemí ve všech zemích“.

    Již za doby krále Achnatona byl Haremheb spolu s Ajem nejmocnější muž Egypta, na trůn si však musel ještě nějakou chvíli počkat. Dobře věděl, že jeho chvíle přijde a proto měl trpělivost. Společně s Ajem odstranili prince Zannanzu, kterého poslal chetitský král Šupiluliumaš I., aby se oženil s Anchesenamon, vdovou po Tutanchamonovi.

Velký generál Haremheb jako vládce

    Haremheb usedl na trůn po čtyři roky trvající vládě jeho nepřítele, kterým byl Aj. Na počátku své vlády prohlásil, že „v hodnost krále byl uveden, jelikož si to přálo Amonovo srdce“. Z tohoto prohlášení soudíme, že na trůn usedl se souhlasem a podporou kněžích boha Amona. Teorie se později potvrdila.

    Bylo by velkou chybou považovat Haremheba za neohrabaného hromotluka a nevzdělance. Naopak - miloval mír, pořádek a spravedlnost. Byl velmi inteligentní a jednal chytře.

    Ve státních záležitostech si podle všeho počínal obratně. Odvrátil útok Chetitů, jejichž král mu za smrt svého syna vyhlásil válku. Haremheb si uvědomoval sílu této země a hrozící nebezpečí. Navázal přátelské styky s říší Mitanni - tím s zajistil společníka v případě chetitského útoku. V Egyptě obnovil pořádek, vybíjel odpůrce boha Amona a vyčistil Egypt od band lupičů, kterých nebylo málo.

    Velmi drsně také bojoval proti korupci - obžalovanému usekli nos a poslali ho na nucené práce do dolů a na stavbu pohraničních pevností, což nebylo zrovna nic snadného a příjemného.

    Haremheb se označil za přímého nástupce faraona Amenhotepa III. Králové, kteří vládli mezi nimi, byli vymazáni z historie a jejich jména odstraněna ze seznamu králů. Proto není příliš jasné, jak dlouho vlastně vládl.

Haremheb ničitel

    Haremheb se do dějin zapsal také jako významný stavitel a ničitel. Nechal zničit všechny stavby zasvěcené Atonovi. Jeho přívržence pronásledoval a nemilosrdně vraždil.

    Nechal rozebrat Achetaton a stavební materiál použil na rozšíření chrámu v Karnaku, ke kterému postavil druhý pylon, později i devátý a desátý.

    Vystavěl čtvrt kilometru dlouhou alej sfing, která spojovala chrám boha Amona a chrám bohyně Mut. Rovněž zhanobil hrobku faraona Aje II., zničil většinu reliéfů a jeho jméno nechal odstranit z historie.

Haremhebova hrobka

Jeho hrobka se nachází v proslulém Údolí králů. Na stěnách jsou překrásné mytologické výjevy a reliéfy. V hrobce se dodnes nachází i jeho sarkofág, který byl samozřejmě dávno vyloupený.

Vydáno: 11. 07. 2010

Přečetlo: 2638 čtenářů

Zdroj: http://www.telelamarna.estranky.cz

Autor (vložil): Atlantis

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)