    První svíčka vzdychla a řekla: JMENUJI SE MÍR. MOJE SVĚTLO SICE SVÍTÍ, ALE LIDÉ ŽÁDNÝ MÍR NEDODRŽUJÍ. Její světélko bylo čím dále tím menší, až docela zhaslo..

    Světlo druhé svíčky zykmitalo a svíčka řekla: JMENUJI SE VÍRA, JSEM ALE ZBYTEČNÁ, LIDSTVO NECHCE NIC O BOHU VĚDĚT, NEMÁ TEDY CENU, ABYCH SVÍTILA. Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla..

    Tiše a smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka: JMENUJI SE LÁSKA. UŽ NEMÁM SÍLU, ABYCH HOŘELA. LIDÉ MĚ ODSTAVILI NA STRANU. VIDÍ JEN SAMI SEBE A ŽÁDNÉ JINÉ, KTERÉ BY MĚLI MÍT RÁDI. A s posledním záchvěvem zhaslo i toto světlo..

    Vtom vešlo do místnosti dítě, podívalo se na svíčky a řeklo: VY MUSÍTE PŘECI SVÍTIT A NE BÝT ZHASLÉ! A skoro začalo plakat..

    Vtom se přihlásila ke slovu i čtvrtá svíčka a pravila: NEBOJ SE! DOKUD JÁ SVÍTÍM, MŮŽEME I OSTATNÍ SVÍČKY ZNOVU ZAPÁLIT. JMENUJI SE NADĚJE!..

    I ZAPÁLILO DÍTĚ OD TÉTO SVÍČKY ZÁPALKU A ROZSVÍTILO ZNOVU OSTATNÍ SVÍČKY.

    Plamen naděje by neměl ve Tvém životě nikdy zhasnout a každý z nás by měl plameny: Míru, Víry, Lásky a Naděje, neustále udržovat.

Vydáno: 21. 06. 2010

Přečetlo: 1687 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Miriam

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ ano

22. 06. 2010 8:53

Jelitko

¤ Pěkné

21. 06. 2010 17:43

Kallis

Číst komentáře