Motto:
Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše, ani vaše chování není podobné mému, praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o tolik se liší mé chování od vašeho chování a mé myšlení od vašeho myšlení
Bible, Iz 55.8-9

    Při hledání mimozemských inteligencí které už možná jsou nezbadatelně přítomné v našem světě (a kosmických inteligencí vůbec) se chtě nechtě setkáme s tématem Boha. Samozřejmě nikoliv konkrétního Boha nějaké konkrétní víry, ale Boha jako principu, který stojí nad náboženskými konstrukcemi stvořenými lidmi.
    Proč to patří do tématu astrobiologie a mimozemských civilizací? Dovolím si tu ocitovat sice anonymní, leč přesto pozoruhodný příspěvek, který jsem našel na jedné internetové diskusi: "Vždy je mnohem jednodušší říct, za život může Bůh. Ale, víte, co je evoluční algoritmus? Promiňte, že zabočím z biologie do informatiky, ale když máme tolik simulací, proč nezkusit simulaci evoluce? Algorytmus, který takto vytvoříme, je rychlejší, než jakýkoliv lidmi napsaný algorytmus a zároveň má pro člověka, téměř nepochopitelný zdrojový kód. Znamená to, že i v naprosto definovaných podmínkách se může vytvořit něco, co nám dá hodně práci pochopit...Musíme bádat, hledat, zkoušet a ne to vzdát na začátku s tím, že za vším je Bůh a doufat, nebo jen věřit, že máme pravdu. Protože na konci toho všeho Bůh opravdu může stát, a to je mnohem lepší, než si to jen tipnout.
    Druhý důvod dobře definoval Arthur C. Clarke. Nejen svým slavným výrokem, že každá dostatečně pokročilá technologie je nerozeznatelná od magie, ale i modelem mimozemské inteligence, který zmiňuje v románu 2001: Vesmírná Odyssea.
    "Těžko uvěřit, že skutečně pokročilé bytosti by ještě měli organická těla... Ale i mozek je jako sídlo vědomí postradatelný...Avšak byl i toto skutečný konec? Několik mysticky laděných biologů vytvořilo teorii, že se vůbec oddělí mysl od hmoty. Tělo-robot, nebude pak už ničím víc než prahem k něčemu, čemu lidé před dávnou dobou říkali "duch". A jestliže mělo být ještě něco za tímhle, pak už to mohlo mít pouze jediné jméno - bůh."
    Je tu ještě jedna varianta v níž se prvky hledání mimozemské inteligence prolínají s hledáním Boha. Souvisí s pozoruhodnou myšlenkou, že vesmír, v němž žijeme, je vlastně jen objekt zvaný černá díra.
    Náš vesmír totiž jeví všechny znaky černé díry: jde o obrovské nahromadění hmoty, která zakřivuje prostoročas tak, že je zcela uzavřen sám do sebe. Nic z něj neunikne, ani světlo, žádná cesta ven nevede.
    Pokud opravdu žijeme v černé díře, tak z toho vyplývá celá řada dalších provokativních otázek. Znamená to, že náš vesmír jen součástí jiného většího vesmíru a ten zase součástí ještě většího? Jsou zdejší černé díry zase další vesmíry - a v nich ještě jiné? A jak vypadají?
    S názorem, že vesmír je černá díra a souvisí i možnost, že to je pokus jakýchsi "fyziků" z dimenze nad naší černou dírou, výraz vůle nějaké vyšší inteligence. Přitom svým způsobem cosi velmi podobného tvrdí na samém počátku biblická kniha Genesis: "Na počátku bylo stvořil Bůh nebe a zemi... a Duch Boží vznášel se nad vodami". Jinými slovy, pokud oddělení čehokoliv z nicoty pochopíme jako Velký třesk, pak ještě před ním byla jakási inteligence. A také nad tím. Všechno, co tu je, je díky této inteligenci. Jen jakousi "soft" variantou této hypotézy je názor, podle kterého může být entita zvaná Bůh "odhmotnělá" inteligence z období před Velkým třeskem, která dosáhla tak vysoké úrovně, že ani konec prostoru a času pro ni nebyl (není, nebude) překážkou. Všechny tři hypotézy tohoto druhu (Bible, teorie pokusu z "vesmíru nad vesmírem" a teorie inteligence z minulého vesmíru) říkají prakticky totéž: ať už mimozemšťané existují nebo ne, v každém případě je tu ještě další inteligentní entita - ovšem jaksi o úroveň výš. Je naším rozumovým poznáním stejně nepostižitelná, jako jsme my nezbadatelní pro bakterii...
    V této chvíli bychom asi měli téma opustit, protože se blížíme k říši teologie. Jenže už samotná plynulost, s níž jsme se na toto pomezí dostali, svádí k několika slovům na závěr.
Je Bůh?
Necítím se být povolaný k odpovědi, ale...
    Jestli je, pak náš svět je i při všech svých skutečných či zdánlivých nedostatcích "nejlepší z možných světů", jak to nazval filosof Gottfried Wilhelm Leibniz, nebo k takovému ideálu aspoň směřuje. Úlohou lidí (a jakékoliv jiné inteligence v takovém systému) by pak bylo učit se dobro rozpoznávat a vědomě nečinit zlo - jinými slovy: neustálým rozšiřováním poznání směřovat k pochopení a naplnění Božího plánu. A v nejlepším z možných případů i k tomu, abychom se stali součástí takového božství.
    Ale totéž by mělo být posláním skutečně myslících bytostí i v případě, že Bůh není - ve vlastním zájmu. Je proto téměř lhostejné, zda Bůh je nebo není, protože náš úkol zůstává za obou těchto předpokladů stejný: hledáním Boha jej svým způsobem vytváříme. V jakémkoliv jiném případě jsme totiž schopni stvořit pouze peklo.

Jan A. Novák
Text je úryvkem z knihy Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus.Další texty a informace o knihách autora najdete viz. zdroj

Vydáno: 10. 06. 2010

Přečetlo: 1482 čtenářů

Zdroj: http://www.novakoviny.eu

Autor (vložil): Jan A. Novák

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)